Energetický štítek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Energetický štítek pro pračku používaný nově od března 2021

Energetický štítek poskytuje informace o energetické účinnosti elektrických spotřebičů a dalších spotřebičů v Evropském hospodářském prostoru. Uvádí spotřebu elektřiny, vody, objem vyprodukovaných emisí, hlučnost a pod. Budovy označuje tzv. průkaz energetické náročnosti budovy (v médiích mylně uváděný jako "energetický štítek").[1] Energetickým štítkem se povinně označuje např. bílá technika, zdroje světla či auta.

Štítek by měl uživateli přehledně a jasně ukázat skutečnou spotřebu energie zařízení, umožnit srovnání a sloužit jako orientační pomůcka při rozhodování o nákupu. Informace musí být také uvedeny v různých katalozích a musí být součástí webových stránek internetových prodejců. Pozměněná směrnice Evropské komise, která vstoupila v platnost 1. března 2021, zavadí stupnici tříd energetické účinnosti sestupně od „A“ po „G“.

Evropská unie odhaduje, že všechna energetická opatření a opatření v oblasti ekodesignu od roku 2021 do roku 2030 přinesou celkovou úsporu v podobě ročních úspor primární energie ve výši přibližně 230 Mtoe (milion tun ekvivalentu ropy); roční spotřeby energie ve Španělsku a Polsku dohromady.

Označování spotřeby energie se v Evropské unii používá od roku 1992 pro různé skupiny zařízení ve formě štítků na zařízeních a v reklamních materiálech pro ně. Formálně všechny novější předpisy navazují na nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1369 z července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky.[2]

Označení od „A +++“ až po „G“ platné do března 2021, není obvykle srovnatelné s tím, které platí nově. Neočekává se, že nejvyšší třída energetické účinnosti „A“ bude v současnosti dosažena nějakým zařízením.

Informace uváděné na energetických štítcích[editovat | editovat zdroj]

Starý energetický štítek na chladničce, platný do března 2021

Na evropských energetických štítcích od roku 2010 se především uvádí energetická třída. Stupnice byla dána typem spotřebiče od A+++ až G. Energetická třída spotřebiče A+++ označuje nejúspornější spotřebič, G nejméně úsporný. Stupnice se liší podle druhu spotřebiče, např. pro chladničky je to A+++ až D, pro televizory A+ až F. Během let došlo ke změně v systému energetických tříd a tzv. plusové třídy se ruší a elektronické spotřebiče se postupně vrací ke třídám A až G.

První "přeštítkování" proběhlo v březnu 2021 u 5 skupin elektronických spotřebičů.[3]

Na spotřebičích je rovněž uvedena odhadovaná roční spotřeba elektřiny v kWh (na dřívějších štítcích se uváděla spotřeba za jednotku provozu, např. za 24h provozu či za cyklus). Mimo odhadovanou roční spotřebu se uvádí vždy model a výrobce spotřebiče a specifické parametry pro daný typ spotřebiče. Např. pro chladničky se uvádí objem chladicí části, objem mrazicí části a hlučnost, pro televizory se uvádí existence síťového vypínače, příkon v zapnutém stavu a úhlopříčka v cm a v palcích.

Zboží, u kterého je povinné přikládat energetický štítek[editovat | editovat zdroj]

  • automatické pračky
  • bubnové sušičky prádla
  • pračky kombinované se sušičkou
  • chladničky, mrazničky a jejich kombinace včetně zařízení určených pro profesionální využití
  • myčky nádobí
  • odsávače par a elektrické i plynové trouby
  • zdroje světla a svítidla (včetně klasických žárovek, zářivek, LED světel)
  • klimatizační jednotky
  • televizory[4]
  • pneumatiky[5]
  • vysavače[6]
  • ohřívače vody, zásobníky teplé vody (např. tedy bojlery a kotle); od září 2015[7]
  • zdroje tepla včetně kombinovaných systémů vytápění

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Průkaz energetické náročnosti budovy.

PENB určuje, jak je na tom daná nemovitost s potřebou energie, tedy jaké budou náklady na její provoz a tím má chránit spotřebitele. Ceny energií stále rostou a PENB má sloužit jako ochrana spotřebitele před nákupem energeticky náročné stavby.

Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy vznikla na základě nutnosti transpozice evropské legislativy, která byla provedena zákonem o hospodaření energií. Cílem těchto opatření je významně snížit spotřebu energií na provoz budov.

Povinnost vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy platí pro novostavby a rovněž na větší změny dokončených budov. Dále platí povinnosti pro veřejné budovy. Nově také platí pro vlastníky a společenství vlastníků pro užívané bytové a administrativní budovy do roku 2015-2019 (podle vztažné plochy). Průkaz je také potřeba při prodeji nebo pronájmu od roku 2016.

Nový Průkaz energetické náročnosti budov obsahuje nově informace nejen o dodané energii do budovy, ale také o neobnovitelné primární energii, která vyjadřuje vliv provozu budovy na životní prostředí. Součástí průkazu jsou i doporučující informace o možných opatřeních, která by pomohla snížit energetickou náročnost budovy.

Průkaz energetické náročnosti budovy platí 10 let ode dne jeho vyhotovení, avšak při větší změně budovy je třeba jej aktualizovat.

Změna vyhlášky[editovat | editovat zdroj]

Od 1. září 2020 končí vyhláška č. 78/2013 Sb., a vstupuje v platnost vyhláška 264/2020 Sb., o energetických průkazech. Průkazy energetické náročnosti budov (PENB) se tak výrazně změní. Cílem je efektivněji hodnotit energetickou náročnost budov.U PENB se mění metodika výpočtu, protokol a grafické znázornění a mnohé další.

Doklady potřebné k získání PENB[editovat | editovat zdroj]

  • Projektové podklady - pozornost je zaměřena zejména na vlastnosti obálky budovy.
  • Provozní režim budovy - projeví se v počtu hodnocených takzvaných zón ve výpočetním modelu.
  • Zprávu o úrovni vybavení technickým zařízením budovy (TZB) a stavu tohoto zařízení.
  • Situace s orientací ke světovým stranám.
  • Technická zpráva souhrnná - případně technické části.
  • Půdorysy jednotlivých podlaží s označením místností.
  • Pohledy na objekt ze všech stran.
  • Minimálně jeden řez objektem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslanci prosadili energetické štítky, ty vyvolávají smíšené reakce, ceskatelevize.cz, 19. září 2012
  2. {{{typ}}} č. 32017R1369 ze dne 2017-07-28, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Text s významem pro EHP. ). [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. (česky)
  3. Spotřebiče mají nové energetické štítky, jsou přehlednější - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. 
  4. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI(EU) č. 1062/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizních přijímačů [online]. Evropská komise (EU), 2010-11-30 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry [online]. Evropská komise, 2011-11-30 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  6. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů [online]. Evropská komise (EU), 2013-07-13 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 
  7. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 ze dne 18. února 2013 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení [online]. Evropskám komise (EU), 2013-02-18 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]