Přeskočit na obsah

Fotovoltaika v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fotovoltaická elektrárna u Bystřice pod Hostýnem

Fotovoltaika je jedním ze způsobů získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), který je podporován dle zákona č. 165/2012 Sb.[1]

Po roce 2008 došlo k výraznému snížení ceny fotovoltaických panelů na trhu,[2] což spolu s tehdy platným zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře OZE, včetně garantovaných výkupních cen, významně zkrátilo návratnost investice do fotovoltaiky v Česku.[3]

Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala zvýšit podíl elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů do roku 2010 na 8 %.[4] V roce 2024 činil podíl výroby elektrické energie z OZE v Česku 16,7 %.[5]

Počátek podpory výroby energie z OZE

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice.

S podporou výroby z obnovitelných zdrojů energie začala vláda Vladimíra Špidly, která si dala za cíl splnit směrnice Evropské unie ze dne 27. září 2001[6] a docílit 8 % podílu energie z OZE na celkové výrobě energie v Česku.[7] Státní podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice vyhlášena zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, mimo jiné i energie slunečního záření.[3]

Vyhlášené dotační podmínky vedly zejména v letech 2009 a 2010 k prudkému nárůstu výstavby fotovoltaických elektráren všech velikostí. To způsobilo, díky nastaveným vysokým výkupním cenám, hrozbu zvýšení cen elektrické energie pro odběratele o desítky procent. Kritická situace vedla vládu k tomu, že nechala v režimu legislativní nouze v září 2010 schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu značně omezila.[8] Elektrárny postavené do konce roku 2010 však měly zaručené vysoké výkupní ceny elektřiny na dobu 15 let. Zákon byl od 1. ledna 2013 nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.[1][9]

Už v roce 2005 byla ale schválena novela, která znemožňovala snížit výkupní cenu energií z obnovitelných zdrojů o více než 5 % za rok.[10] Energetickému regulačními úřadu tak zamezila rychleji snižovat cenu elektřiny, což vedlo k fenoménu tzv. solárních baronů.

Fenomén tzv. solárních baronů

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2008 se cena solárních technologií díky poklesu cen křemíku a silné dodávce technologií z Číny výrazně snížila.[2] Kombinace garantovaných výkupních cen a levných solárních panelů učinila investice extrémně výnosnými. To vedlo k výstavbě fotovoltaických elektráren mnoha firmami napojenými na spekulanty. Tento proces vyústil zvýšením ceny elektrické energie domácnostem i firmám.[4]

Mezi lety 2008 a 2010 zaznamenala Česká republika solární boom, tj. období, kdy se masivně stavěly nové solární elektrárny. Do roku 2007 byl instalovaný výkon solárních elektráren do 4 MW, v roce 2010 dosáhl už 1959 MW.[11] Pro srovnání: za dva roky byl tak nově postaven výkon obdobný, jako má Jaderné elektrárny Temelín. Díky tak výrazné výstavbě mělo Česko v roce 2010 4. nejvyšší absolutní instalovaný výkon solárních elektráren v Evropě.[11] K 31. 12. 2024 činil jejich instalovaný výkon podle Energetického regulačního úřadu 3985 MW,[5] podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu byl instalovaný výkon 4430 MWp.[12]

Na pražském semináři Centra pro ekonomiku a politiku s názvem Fotovoltaika a růst cen elektřiny v říjnu 2010 vyslovil Václav Klaus pochybnosti o tom, zda je vláda schopna regulovat cenu elektřiny tak, aby nedošlo k prudkému zvýšení ceny elektrické energie v důsledku dotace fotovoltaiky.[13] Díky částečné pasivitě tehdejší vlády Mirka Topolánka se tento trend podařilo zastavit až přijetím novely původního zákona,[3] která již negarantovala výkupní ceny elektřiny vysoce ziskovým zdrojům. Později se přistoupilo i k zavedení solární daně.[14]

Výkupní ceny

[editovat | editovat zdroj]

Garantované výkupní ceny do roku 2010 byly až 12,4 Kč za kWh, a to na období 15-20 let.[15] Po roce 2011 byl zaveden tzv. solární odvod (též solární daň) ve výši 26 %, později 10 %, a došlo ke snížení výkupní ceny na přibližně 5,9 Kč za kWh.[15] Návratnost projektů se prodloužila a spekulativní boom ustal.[14] Výkupní ceny v roce 2025 jsou přibližně na 10 % tehdejší úrovně, prakticky 1,2 až 1,5 Kč za kWh.[16] Jsou to ale ceny aukční, takže nejsou fixní a v čase se mohou měnit.

Soudní spory

[editovat | editovat zdroj]

Po schválení nižší výkupní sazby od roku 2011 se někteří provozovatelé snažili dokončit stavbu elektrárny ještě v roce 2010 tzv. „za každou cenu“, což přirozeně obnášelo i nekalé praktiky a podvody. Nastalo tak vyšetřování desítek "solárních kauz". Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje desítky soudních procesů proti provozovatelům fotovoltaických elektráren (FVE) z let 2009–2011.[17]

Krátkodobě fotovoltaika výrazně zvýšila podíl OZE na 8,2 % v roce  2010, ale v dlouhodobém horizontu došlo ke zpomalení výstavby. Po výrazném omezení podpory v roce 2011 prudce poklesl zájem o nové projekty.[4] Náklady na podporu solární elektřiny dosáhly desítek miliard korun ročně (např. v roce 2018 bylo vyplaceno 29 miliard Kč). Stát se pokusil část financí vymoci zpět – Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo až 9 miliard Kč zpět, avšak postup k tomu zamítl Nejvyšší správní soud. Stát získal zpět jen desítky milionů z vymáhaných miliard korun.[17][4]

Velké části podezřelých (a nejlépe vydělávajících projektů) byla udělena licence těsně před 1. lednem 2011 (tzv. „razítko na Silvestra 2010“). To mělo za následek zachování vyšších výkupních cen na dalších 15-20 let. Tento fakt byl jádrem většiny sporů. Následné investigace a analýzy ukázaly, že zhruba každá pátá firma měla nejasného nebo skrytého vlastníka, přitom tato menšina postavila většinu instalovaného výkonu.[18]

Dopad kauz a sporů

[editovat | editovat zdroj]

V médiích a politice se období divokého solárního boomu spojovalo s pojmem „solární baroni“ a s drancováním veřejných rozpočtů ve prospěch úzké skupiny podnikatelů. Kritici hovořili o „nekontrolovaném dárcovství“ investorům, kteří podle nich nezdůvodněně těžili z dotací. Tento diskurz ovlivnil dlouhodobou náladu veřejnosti vůči fotovoltaice.[19]

Zelená úsporám

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zelená úsporám.

Na základě předešlé zkušenosti vznikl dotační program Zelená úsporám,[20] později Nová zelená úsporám. V programu Nová zelená úsporám zájemci mohou využít orientační kalkulačku, která spočítá výši státní dotace i orientační dobu návratnosti investice nebo odhadovanou úsporu.[21] Na fotovoltaické systémy lze získat dotaci do výše 205 tisíc Kč a ve třech vybraných krajích (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký) ještě 10 % navíc.[22] V kombinaci s "kotlíkovou dotací" mohou žadatelé navíc dosáhnout na bonus ve výši 10 tisíc Kč.[23] Podmínkou je, aby byl žadatel vlastníkem rodinného domu a jeho fotovoltaický systém nepřesáhl10 kWp (tzn. nejvyššího, špičkového) instalovaného výkonu.[24] Domácí fotovoltaické elektrárny jsou podporovány (rok 2021) primárně k pokrytí vlastní spotřeby, ne k prodeji elektřiny do sítě.[25]

Fotovoltaika pro domácnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dotační program přispívá pouze na instalaci fotovoltaického zařízení. Dotace nová zelená úsporám podporuje instalace systémů pro rodinné domy, aby si domácnosti mohly vyrobit maximum energie pro vlastní spotřebu, a být energeticky nezávislé. Staré pravidlo „čím větší elektrárna, tím víc vyrobím, a tím víc dostanu“, přestalo platit.

Pro zisk dotace na instalaci fotovoltaických panelů musí být systém navržen tak, aby bylo 70 % vyrobené energie spotřebováno elektrickými spotřebiči domácnosti. Úsporu tedy představuje snížení plateb distributorům za energii. Ta není čerpána z distribuční sítě, ale domácnost si ji vyrobí a okamžitě spotřebuje sama. Peníze na dotace získává stát prodejem emisních povolenek. Podporuje tak běžné domácnosti k výrobě elektřiny z OZE. Důvodem je také naplnění cíle Ministerstva životního prostředí snižovat podíl ročních emisí CO2.[26]

Státní dotace na fotovoltaický systém pro domácnosti dosahující až 105 tisíc Kč.[27] Není výjimkou, že se s instalací fotovoltaiky počítá již při plánování novostavby. Pro výstavbu rodinného domů s nízkou energetickou náročností (v podmínkách Česka) je ideální mít střechu se sklonem 35 stupňů, která je orientovaná na jih, i když přesný sklon ani orientace panelů nejsou jediným faktorem.[28]

Fotovoltaické elektrárny

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku.

V roce 2022 začal ČEZ testovat plovoucí fotovoltaickou elektrárnu na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice.[29]

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren byl k 31. 12. 2024 dle dat Energetického regulačního úřadu 3985 MW.[5] Jejich výkon je tak podle dat stejného úřadu srovnatelný s instalovaným výkonem jaderných elektráren v Česku, který ke stejnému datu činil 4220 MW hrubých.[30][31] Vzhledem k odlišné době činnosti elektráren činil ve stejném roce podíl elektrické energie z jaderných zdrojů 40 %, z fotovoltaických 5 %.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. eru.gov.cz [online]. 2025-10-03 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Fotovoltaika v České republice – fakta a události [online]. 2010-12-15 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Zákon 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Dobrodružství fotovoltaiky. Proč se ze solární naděje stala zatracovaná cesta české energetiky?. iROZHLAS [online]. 2019-04-02 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2024 [online]. Praha: Energetický regulační úřad, 2025-06-01 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. csve.cz [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-14. 
  7. ↑ Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice [PDF online]. Praha: ČEZ, a.s., 2007 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Photovoltaic in the Czech Republic - Status update. www.solarplaza.com [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ 165/2012 Sb. Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Obnovitelné zdroje v České republice. Časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků. Úřad je vyzývá k ‚dobrovolnému vrácení‘. iROZHLAS [online]. 2025-04-30 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Počet připojených zdrojů do elektrizační soustavy se loni zvýšil o čtvrtinu. Celkový instalovaný výkon v ČR vzrostl o Temelínský blok | MPO. mpo.gov.cz [online]. [cit. 2025-12-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ BÝMA, Petr. Klaus: Snaha vlády řešit solární průšvih je zoufalá, cenu elektřiny nesrazí. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-10-21 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Ústavní soud rozhodl - zdanění fotovoltaiky platí. TZB-info [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Výkupní ceny elektřiny. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ceny v německé aukci pro fotovoltaiky po letech klesly pod 50 EUR/MWh. oEnergetice.cz [online]. 13. únor 2025, 10:22 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků. Úřad je vyzývá k ‚dobrovolnému vrácení‘. iROZHLAS [online]. 2025-04-30 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kam tečou peníze ze solárních dotací? Solární baroni jsou v utajení. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ V solární energetice bylo Česko světovou velmocí. Po pádu na dno začíná ožívat [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ novazelena.cz. www.novazelena.cz [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Nová kalkulačka NZÚ spočítá nejen dotaci, ale i úspory, návratnost či náklady na provoz. www.solarninovinky.cz [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ MIKEŠ, Miroslav. Dotace na fotovoltaiku. www.sefy-cr.cz [online]. SEFY-CR.cz, 2022-12-02 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Rodinné domy – dotační bonus. Nová zelená úsporám [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Rodinné domy – zdroje energie. Nová zelená úsporám [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ Co byste měli znát před instalací domácí fotovoltaické elektrárny. TZB-info [online]. [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ Politika ochrany klimatu v ČR [PDF online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2017 [cit. 2025-12-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ Kontinuální výzvy v programu Nová zelená úsporám se osvědčují více než dobře. Lidé si od října 2015 požádali už o miliardu. - NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM. web.archive.org [online]. 2017-08-24 [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-24. 
  28. ↑ Optimální orientace a sklon fotovoltaických panelů. TZBinfo [online]. tzb-info.cz, 2014-06-23 [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČEZ testuje první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v ČR | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ Jaderná elektrárna Dukovany | Skupina ČEZ. Skupina ČEZ. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-09-10. 
  31. ↑ Temelín dosahuje historicky nejvyšší výroby od spuštění horkovodu | Skupina ČEZ. Skupina ČEZ. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-12-28. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fotovoltaika_v_Česku&oldid=25659382“