Obnovitelná energie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Obnovitelný zdroj energie)
Skočit na: Navigace, Hledání
Větrná elektrárna na námořní základně USA v zátoce Guantanamo, Kuba

Obnovitelná energie je energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, které se v lidském časovém měřítku přirozeně obnovují,[1] na rozdíl od neobnovitelných zdrojů energie jako jsou například fosilní paliva, která se neobnovují v lidském časovém měřítku a jsou tedy vyčerpatelné. Obnovitelná energie se používá k výrobě elektrické energie pro průmysl, dopravu a domácnosti a skrze svoji udržitelnost jsou nutné k energetické bezpečnosti a k udržitelnému rozvoji.

Obnovitelné energie jsou sluneční energie, větrná energie, vodní energie, geotermální energie, biomasa v podobě biopaliv a další zdroje jako energie přílivu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obnovitelné zdroje energie člověk využívá od pravěku. Populační růst civilizace však vedl k odlesňování krajiny, což zbrzdilo (a místy i zvrátilo) využívání fosilních paliv. Přibližně od 19. století přestaly být obnovitelné zdroje samy schopné pokrýt požadovanou spotřebu.[2] Obava z vyčerpání zásob uhlí se objevuje v USA již roku 1873.[3] Větší nárůst zájmu se ale objevuje až v 70. letech 20. století v návaznosti na ropnou krizi. Nárůst podílu OZE však vede k obavám závislosti na přírodních výkyvech.[4]

Definice v zákonech[editovat | editovat zdroj]

Definice obnovitelného zdroje podle českého zákona o životním prostředí je: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně, nebo úplně obnovovat, a to samy, nebo za přispění člověka.“[5]

Definice podle zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů): „Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.“[6]

Využití obnovitelných zdrojů[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 pocházelo asi 18 % celosvětově vyprodukované energie ze zdrojů, označovaných jako obnovitelné. Většina z toho (13 % celkové spotřeby) pochází z tradiční biomasy (především pálení dřeva). Vodní energie, poskytující 3 % celkové spotřeby primární energie, byla druhý největší obnovitelný zdroj. Moderní technologie, využívající geotermální energie, větrná energie, sluneční energie a oceánská energie dohromady poskytovaly asi 0,8 % z celkové výroby.

V březnu roku 2007 se představitelé Evropské unie dohodli, že v roce 2020 má být 20 % energie členských států vyráběno z obnovitelných zdrojů, aby se omezily emise oxidu uhličitého, který je považován za původce globálního oteplování. Investování do obnovitelné energie si vyžádalo náklady ve výši z 80 miliard amerických dolarů v roce 2005[zdroj?] a v následujícím roce náklady ve výši 100 miliard amerických dolarů.[zdroj?]

Druhy obnovitelných zdrojů energie[editovat | editovat zdroj]

Sluneční energie[editovat | editovat zdroj]

Střešní solární panely v Hong Kongu
Podrobnější informace naleznete v článku Sluneční energie.

Sluneční energie patří mezi hlavní zdroje obnovitelné enegie.[7]

Na Slunci probíhají již několik miliard let termonukleární reakce. Těmito reakcemi se přeměňuje sluneční vodík (který obnovován není) na helium za uvolnění velkého množství energie. Ze Slunce je energie předávána na Zemi ve formě záření. Energetický příkon ze Slunce je ve vzdálenosti, v níž se nachází Země, přibližně 1300 W/m2. Tento výkon se označuje jako solární konstanta. V ČR dopadá za rok průměrně 1100 kWh/m2. Pokud se tato energie přeměňuje nějakým technickým zařízením (sluneční kolektor, fotovoltaický článek) přímo, mluvíme obvykle o sluneční energii.

Vodní energie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vodní energie.

Větrná energie[editovat | editovat zdroj]

Větrné elektrárny v Německu
Podrobnější informace naleznete v článku Větrná energie.

Větrná energie je dalším obnovitelným zdrojem energie. Síla větru byla již dříve využívána například k pohonu větrných mlýnů a plachetnic. V současné době je větrná energie využívána hlavně pro výrobu elektřiny pomocí větrných elektráren.

Každý stát má přitom jiné podmínky pro rozvoj větrné energie. Nejlépe jsou na tom například státy, které mohou instalovat větrníky do moře.

Podle velikosti vrtule a výrobní kapacity můžeme rozlišovat tři základní typy větrných elektráren: malé, střední a velké. Malými větrnými elektrárnami nazýváme taková zařízení, jež mají instalovanou kapacitu do 60 kW a průměr vrtule maximálně 16 m. Podtypem v této kategorii jsou tzv. mikrozdroje (s kapacitou do 2,5 kW a průměrem vrtule do 3 m), které jsou užívány zejména pro napájení baterií či domácích elektrospotřebičů. Malé větrné elektrárny od 2,5 do 10 kW slouží hlavně pro vytápění domů či ohřev vody.

Rychlost větru můžeme změřit anemometrem. Ten je možné běžně zakoupit. Jeho cena se pohybuje kolem jednoho či dvou tisíc korun. Rozběhová rychlost větru u většiny malých větrných elektráren je kolem 3–3,5 m/s. K tomu, aby podaly slibovaný výkon, který by dokázal pokrýt alespoň částečně základní spotřebu elektřiny, je však potřeba vyšší rychlost větru. Zde pochopitelně hlavně záleží na konkrétních parametrech užívaného zařízení[1].

Geotermální energie[editovat | editovat zdroj]

Geotermální elektrárna na Islandu
Podrobnější informace naleznete v článku Geotermální energie.

Biopaliva[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Biopalivo.

V případě získávání biopaliv z živých organismů (většinou ve formě sloučenin uhlíku — například ve dřevě, olejnatých rostlinách, obilí), mluvíme o bioenergii. Zdrojem bioenergie jsou biopaliva, která se podle skupenství dělí na biopaliva tuhá, kapalná.

Další druhy obnovitelných zdrojů[editovat | editovat zdroj]

  • Energie přílivu. Tato energie vzniká pohybem vodních mas, vzdutých slapovými silami, způsobenými Měsícem a v menší míře i Sluncem. Přílivové vlny získávají svou energii na úkor setrvačné energie rotace Země - její rotace se díky nim zpomaluje a den se prodlužuje zhruba o 2 tisíciny sekundy za století.
  • Mezi obnovitelné zdroje se obvykle zařazuje navíc i energie z nitra Země (geotermální energie). Jde o zbytkové teplo z doby, kdy se planeta formovala, o teplo vzniklé rozpadem radioaktivních prvků a teplo vzniklé slapovým třením. Toto teplo proudí k povrchu obvykle z velkých hloubek. V některých případech však není vyloučeno vyčerpání „ložisek“ geotermální energie tam, kde rychlost proudění tepla je menší, než rychlost jeho odčerpávání.

Ekologické aspekty[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů si vyžádá meziroční nárůst produkce jistých kovů o 5 až 18 % ročně po dobu následujících 40 let,[8]

Obnovitelná energie v Česku[editovat | editovat zdroj]

Větrné elektrárny v Česku
Související informace naleznete také v článcích Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice a Energetika v Česku.

Obnovitelné zdroje energie jsou podporovány různými dotacemi nebo zvýhodněnými výkupními cena energie. V České republice je elektřina z obnovitelných zdrojů podporována garantovanými výhodnými výkupními cenami nebo formou tzv. zelených bonusů. Z těchto dvou variant může každý vlastník elektrárny, která využívá obnovitelné zdroje energie, volit. V letech 2005-2011 činila podpora OZE 54,4 mld. Kč, KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla) 4,2 mld. Kč a DZ (druhotné zdroje energie) 0,6 mld. Kč (celkem tedy téměř 60 miliard korun).[9]

Nepřímá podpora fosilních zdrojů činila za totéž období 76,3 miliardy korun (uhlí 55,3 mld. Kč, ropa 14,2 mld. Kč, zemní plyn 6,8 mld. Kč). Z toho přibližně polovina (37 mld) sloužila k likvidaci zátěží, vzniklých před rokem 1994.[10]

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové primární energii i na výrobě elektřiny činil v ČR přitom ve stejném období přibližně 3-10% (jejich podíl v tom období rostl - proto rozptyl v podílu).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renewable energy na anglické Wikipedii.

  1. unstats.un.org/unsd/envaccounting/londongroup/meeting13/LG13_13b.ppt
  2. http://www.scienceworld.cz/clovek/jak-fosilni-paliva-zachranila-krajinu/ - Jak fosilní paliva zachránila krajinu
  3. http://sustainablehistory.wordpress.com/ - The surprising history of sustainable energy
  4. http://www.osel.cz/9094-co-nam-soucasny-podzim-rika-o-moznostech-nemecke-energiewende.html - Co nám současný podzim říká o možnostech německé Energiewende
  5. http://web.archive.org/web/20090206110327/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb004-92.pdf
  6. http://web.archive.org/web/20091127073650/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb066-05.pdf
  7. Okénko Nazeleno: Kdy mají obnovitelné zdroje smysl?, Nazeleno.cz
  8. http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/bude-dost-oceli-a-hliniku-pro-dalsi-rozvoj-obnovitelnych-zdroju - Bude dost oceli a hliníku pro další rozvoj obnovitelných zdrojů?
  9. Informace Energetického regulačního úřadu. Ing. Alena Vitásková předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Praha, listopad 2012
  10. http://www.ekobydleni.eu/energie/oecd-podpora-fosilnich-zdroju-energie-vysava-verejne-zdroje - OECD: podpora fosilních zdrojů energie vysává veřejné zdroje

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]