Uhlíková neutralita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Uhlíková neutralita, tedy čisté nulové emise uhlíku, znamená dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. K dosažení tohoto cíle musí být celosvětové emise skleníkových plynů vyváženy zachycováním uhlíku. Pojem „uhlíková neutralita“ se používá v souvislosti s procesy uvolňování oxidu uhličitého spojenými s dopravou, výrobou energie, zemědělstvím a průmyslovými procesy. Potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality vyplývá z potřeby snížení dopadů globálního oteplování. Podle zjištění vědců zkoumající klimatické změny, jejichž poznatky jsou shrnuty ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, je potřeba pro udržení oteplení pod 2 °C dosáhnout v rozvinutých zemích uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl také stanovuje Pařížská dohoda.[1]

Způsoby dosažení uhlíkové neutrality[editovat | editovat zdroj]

Uhlíkově neutrální stav lze dosáhnout dvěma způsoby:

  • Vyrovnáváním emisí oxidu uhličitého s jeho pohlcováním nad rámec přírodních procesů, ať už prostřednictvím kompenzace uhlíku nebo procesy odstraňování nebo sekvestrace oxidu uhličitého z atmosféry.[2] Některá uhlíkově neutrální paliva fungují téměř stejným způsobem tím, že jsou vyrobena přímo z oxidu uhličitého, ať už přírodního nebo umělého.[3] Mohou být také použity mnohem extrémnější formy odstraňování oxidu uhličitého.
  • Snížením emisí uhlíku (nízkouhlíková ekonomika) změnou zdrojů energie a průmyslových procesů. Posun směrem k využívání obnovitelné energie (např. větrné a solární) vykazuje snížení emisí oxidu uhličitého.[4] Přestože jak obnovitelná, tak neobnovitelná energie produkují emise uhlíku, obnovitelná energie má emise uhlíku výrazně nižší či téměř nulové.[5] Pomocí změn v současných průmyslových a zemědělských procesech za účelem snížení emisí uhlíku (například změny v krmení hospodářských zvířat, jako je skot), může dojít ke snížení produkce metanu až o 40 %.[6] K snižování emisí uhlíku se často používají tzv. „uhlíkové projekty“ a obchodování s emisemi a v některých případech lze zabránit přímo vstupu oxidů uhlíku do atmosféry (např. v pračkách oxidu uhličitého).

Koncept uhlíkové neutrality může být rozšířen tak, aby zahrnoval i další skleníkové plyny (GHG) započítávané z dle jejich ekvivalentu oxidu uhličitého. Výraz uhlíková neutralita se poprvé objevil v americkém Novém Oxfordském slovníku (New Oxford America Dictionary) v roce 2006.[7] Výraz klimaticky neutrální odráží širší začlenění dalších skleníkových plynů do změny klimatu, i když CO2 je nejhojnější. Výrazy bývají často zaměňovány.

Proces dosažení uhlíkové neutrality[editovat | editovat zdroj]

Snahu dosáhnout uhlíkovou neutralitu mohou vyhlásit uskupení států, jednotlivé státy, regiony, města, organizace, firmy či jednotlivci. Pokud tato vyhlášení mají být seriózní, postupují většinou v následujících krocích.[8][9]

Závazek[editovat | editovat zdroj]

V případě jednotlivců může být rozhodování jednoduché, ale pro složitější uspořádání (firmy, obce, státy) je potřeba celospolečenskou dohodu, aby mělo úsilí smysl.

Výpočet a analýza[editovat | editovat zdroj]

Výpočet a analýza emisí, které je třeba eliminovat, a posouzení možností, jak toho dosáhnout, jsou nejdůležitějším krokem v procesu přípravy uhlíkové neutrality. Tato část přípravy umožňuje stanovit priority – od výběru produktů po využití energie a způsoby dopravy. Je též nutné stanovit ukazatele, které umožní sledovat pokrok v plnění závazku.Toho lze dosáhnout prostřednictvím inventáře skleníkových plynů, jehož cílem je odpovědět na otázky, jako například:

  • Které operace, činnosti, jednotky by měly být zahrnuty?
  • Které zdroje by měly být zahrnuty (viz sekce Přímé a nepřímé emise)?
  • Kdo je zodpovědný za které emise?
  • Které plyny by měly být zahrnuty?

Pro jednotlivce jsou užitečné tzv. kalkulačky uhlíkové stopy. Vstupní data do těchto kalkulaček obvykle bývají spotřeba elektřiny v kWh, množství a typ paliva používaného k ohřevu vody a topení v domě a počet ujetých a nalétaných kilometrů za rok v jednotlivých dopravních prostředcích. Jednotlivci mohou také stanovit různé limity systému, např. osobní emise skleníkových plynů, emise z domácnosti nebo emise společnosti, pro kterou pracují. K dispozici je mnoho on-line kalkulátorů uhlíkové stopy, které se výrazně liší ve uživatelské přívětivosti a v parametrech, které měří. Některé například zohledňují pouze spotřebu energie pro automobily, letadla a domácnost. Jiné zahrnují také domácí spotřebu nebo volný čas.

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Podniky a obce mohou využít k dosažení klimatické neutrality systému environmentálního (nebo udržitelného) řízení (EMS) zavedeného mezinárodní normou ISO 14001 (vyvinutou Mezinárodní organizací pro normalizaci). Dalším možností je systém EMAS – Evropský systém pro ekologické řízení a audit, který používá mnoho společností v celé EU. Mnoho obcí používá systém řízení v určitých sektorech své správy nebo certifikuje všechny své činnosti.

Omezení emisí[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejsilnějších argumentů pro snížení emisí skleníkových plynů je to, že často ušetří peníze. Ceny energie po celém světě rostou, takže je stále obtížnější cestovat, vytápět a svítit domy a továrny a udržovat moderní ekonomiku vitální. Z tohoto důvodu je výhodné snižovat spotřebu energií:

  • Omezení spotřeby energie a emisí z dopravy (chůze, používání jízdních kol nebo veřejné dopravy, omezení létání, používání vozidel s nízkou spotřebou energie), ale i z provozu budov a zařízení a z dalších procesů.
  • Získávání elektřiny a jiné energie z obnovitelných zdrojů energie, buď přímo jejich výrobou (například instalace solárních panelů na střechu), nebo výběrem schváleného poskytovatele „zelené energie“ a použitím nízkouhlíkových alternativních paliv, jako jsou udržitelná biopaliva.

Kompenzace[editovat | editovat zdroj]

Účelem použití kompenzací uhlíku je vyrovnat určitý objem emisí skleníkových plynů financováním projektů, které by měly dosáhnout stejného pohlcení emisí skleníkových plynů někde jinde, například výsadbou stromů. V rámci předpokladu „Nejprve omezte, co můžete, poté vyrovnejte zbytek“, lze kompenzaci provést podporou zodpovědného projektu snižujícího emise uhlíku nebo nákupem uhlíkových kompenzací. Takové možnosti využívají i místní samosprávy ve světě.[10]

V roce 2015 UNFCCC, na základě mandátu Výkonné rady CDM, spustila specializovanou webovou stránku, na které mohou organizace, společnosti, ale i soukromé osoby, vyrovnat svou stopu. Hlavní cílem této iniciativy je usnadění účasti všech na procesu podpory udržitelnosti.[11]

Kompenzace jsou někdy vnímány problematicky. Například James Hansen popisuje kompenzace jako „moderní odpustky, prodávané veřejnosti s rostoucími emisemi uhlíku, aby se zbavila svých klimatických hříchů“.[12]

Vyhodnocení a opakování[editovat | editovat zdroj]

Tato fáze zahrnuje vyhodnocení výsledků a sestavení seznamu navrhovaných vylepšení s výsledky zdokumentovanými a nahlášenými, takže zkušenosti získané z toho, co funguje (a co ne), se sdílejí s těmi, kteří je také mohou dobře využít. A konečně, se vším, co bylo dokončeno, cyklus začíná znovu a znovu, pouze tentokrát s využitím získaných zkušeností. Věda a technologie postupují dál, regulace se zpřísňují, normy, které lidé požadují, rostou. Druhý cyklus tedy půjde dále než první a proces bude pokračovat, každá následná fáze bude stavět na tom, co šlo dříve, a co je třeba zlepšovat.

Přímé a nepřímé emise[editovat | editovat zdroj]

Aby byla organizace považována za uhlíkově neutrální, musí snížit svou uhlíkovou stopu na nulu. Určení toho, co je třeba zahrnout do uhlíkové stopy, závisí na organizaci a standardech, které dodržuje.

Obecně platí, že přímé zdroje emisí musí být zásadně omezeny a kompenzovány, zatímco nepřímé emise z nakupované elektřiny mohou být sníženy nákupem obnovitelné energie.

Přímé emise zahrnují veškeré znečištění způsobené výrobou, vozidly vlastněnými společností a proplacenými cestami, hospodářskými zvířaty a jakýmkoli jiným zdrojem, který je přímo ovládán vlastníkem. Nepřímé emise zahrnují všechny emise, které jsou výsledkem používání nebo nákupu produktu. Například, přímé emise letecké společnosti jsou tvořeny veškerým spáleným leteckým palivem, zatímco nepřímé emise zahrnují výrobu a likvidaci letadel, veškerou elektřinu používanou k provozu kanceláře letecké společnosti a denní emise z cestování zaměstnanců do práce a z práce. V jiném příkladu má energetická společnost přímé emise skleníkových plynů, zatímco úřad, který ji nakupuje, ji považuje za nepřímé emise.

Společenská odpovědnost[editovat | editovat zdroj]

Být uhlíkově neutrální je stále více vnímáno jako dobrá firemní či státní společenská odpovědnost a a stále více firem a států ohlašují rok, kdy mají v úmyslu stát se zcela neutrální. Události, jako je summit G8[13] a organizace, jako je Světová banka[14] využívají také kompenzační schémata, aby se staly neutrálními z hlediska uhlíku. Umělci jako The Rolling Stones[15] a Pink Floyd[16] vydali alba nebo uskutečnili zájezdy na uhlíkově neutrální.

Společnosti a organizace[editovat | editovat zdroj]

Mezi korporátní příklady samostatně prohlášených uhlíkově neutrálních a klimaticky neutrálních iniciativ patří společnost Dell,[17] Google,[18][19] HSBC,[20] ING Group,[21] PepsiCo,[22] Sky,[23] a Tesco,[24][25]

Organizace spojených národů se pod vedením generálního tajemníka Ban Ki-muna zavázala v prosinci 2007 usilovat o klimatickou neutralitu. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že se v roce 2008 stal klimaticky neutrální a v prosinci zahájil program Climate Neutral Network (CNC) na podporu uhlíkové neutrality.

Olympijské a paralympijské zimní hry ve Vancouveru 2010 byly první uhlíkově neutrální hry v historii.[26]

Budovy jsou největším samostatným přispěvatelem k produkci skleníkových plynů. Závazek AIA 2030 Amerického institutu architektů (American Institute of Architects) je dobrovolný program pro členské organizace AIA a další subjekty v urbanizovaném prostředí, který se snaží aby se členské organizace zavázaly navrhovat do roku 2030 všechny své budovy jako uhlíkově neutrální.[27]

Státy[editovat | editovat zdroj]

Dva státy dosáhly uhlíkové neutrality:

Další země přislíbilo uhlíkovou neutralitu, například:[31][32][33]

Stát/území Rok Status Člen CNC[34]
ChileChile Chile 2050 zákonem[35][36] Ano
DánskoDánsko Dánsko 2050 politické rozhodnutí + 70 % redukce do roku 2030[37] Ano
Evropská unieEvropská unie Evropská unie 2050 s výjimkou Polska politické rozhodnutí[38]
EtiopieEtiopie Etiopie Ano
FidžiFidži Fidži 2050 závazek dle Pařížské dohody[29]
FinskoFinsko Finsko 2035 rozhodnutí koalice[29] Ano
FrancieFrancie Francie 2050 zákonem[29] Ano
IslandIsland Island 2040 politické rozhodnutí[29][39] Ano
IrskoIrsko Irsko 2050 politické rozhodnutí[29]
ItálieItálie Itálie 2050 politické rozhodnutí[40] Ano
JaponskoJaponsko Japonsko druhá polovina 21. století politické rozhodnutí[39] Ano
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea Ano
KanadaKanada Kanada 2050 politické rozhodnutí[41] Ano
KalifornieKalifornie Kalifornie 2045 výkonným příkazem[29]
KolumbieKolumbie Kolumbie Ano
KostarikaKostarika Kostarika 2050 politické rozhodnutí (Plán dekarbonizace)[29] Ano
LucemburskoLucembursko Lucembursko Ano
Marshallovy ostrovyMarshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy 2050 závazek dle Pařížské dohody[29] Ano
MexikoMexiko Mexiko Ano
MonakoMonako Monako Ano
NěmeckoNěmecko Německo 2050 politické rozhodnutí[29][42] Ano
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Ano
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 2050 zákonem[29] Ano
NorskoNorsko Norsko 2030 zákonem[39][29] Ano
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 2050 politické rozhodnutí[29] Ano
RakouskoRakousko Rakousko 2040 politické rozhodnutí[43] Ano
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 2050

Skotsko

2045

zákonem[37] Ano
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Ano
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 2045 zákonem[29] Ano
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko politické rozhodnutí[29]
Východní TimorVýchodní Timor Východní Timor Ano
UruguayUruguay Uruguay 2030 závazek dle Pařížské dohody[29]

Kanada[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2011 oznámila kanadská provincie Britská Kolumbie, že se oficiálně stala první provinční/státní jurisdikcí v Severní Americe k dosažení uhlíkové neutrality v operacích veřejného sektoru: [44] každá škola, nemocnice, univerzita a vládní úřad, hlásí a kupujíuhlíkové kompenzace pro všechny emise skleníkových plynů od roku 2010, jak vyžadují právní předpisy.[45] Místní vlády napříč BC také začínají vyhlašovat uhlíkovou neutralitu.[46]

Kostarika[editovat | editovat zdroj]

Cílem Kostariky je být do roku 2050 plně uhlíkově neutrální.[47] Plánuje to ještě rychleji, konkrétně do roku 2021 (200. výročí jeho nezávislosti).[48] V roce 2004 pocházelo 46,7 % primární energie Kostariky z obnovitelných zdrojů [49] zatímco 94 % její elektřiny v roce 2006 bylo vyrobeno z vodní energie, větrných farem a geotermální energie v roce 2006.[50] Daň z benzínu ve výši 3,5% se používá k platbám za účelem kompenzace vlastníků půdy za pěstování stromů a ochranu lesů a její vláda připravuje další plány na snížení emisí z dopravy, zemědělství a průmyslu.

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Od května 2019 má EU střednědobé cíle, 11. prosince představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, která která přináší konkrétní opatření na zmírnění klimatické krize, se také proto stala jedním z hlavních cílů agendy nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle jejích plánů by se měly krátkodobé cíle do roku 2030 upravit tak, aby v roce 2050 Evropa dosáhla uhlíkové neutrality.[51] Dne 13. prosince 2019 schválila Evropská rada uhlíkovou neutrality EU do roku 2050, výjimku zatím dostalo Polsko.[52][53]

Francie[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. června 2019 hlasovalo Francouzské národní shromáždění v zákoně první článek klimaticko-energetického balíčku, který stanoví Francii cíle snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkově neutrální hodnoty v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu z roku 2015.[54] Toto bylo schváleno francouzským senátem dne 18. července 2019.[55]

Island[editovat | editovat zdroj]

Island také směřuje ke klimatické neutralitě. Více než 99 % výroby elektřiny a téměř 80 % celkové výroby energie pochází z vodní energie a geotermální energie. Žádný jiný národ nevyužívá tak vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie.[56] V únoru 2008 byly Kostarika, Island, Nový Zéland a Norsko prvními čtyřmi zeměmi, které se připojily k síti neutrálních klimatických změn, což je iniciativa vedená v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), která katalyzuje globální kroky směřující k nízkouhlíkovým ekonomikám a společnostem.[57]

Maledivy[editovat | editovat zdroj]

Bývalý prezident Malediv se zavázal učinit svou zemi uhlíkově neutrální do deseti let přechodem na větrnou a sluneční energii. Maledivy, země skládající se z velmi nízko položených ostrovů, by byly kvůli vzestupu hladiny moře jednou z prvních zemí, které byly ponořeny. Maledivy předsedaly založení fóra pro ochranu klimatu.[58]

Nový Zéland[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. listopadu 2019 schválil Nový Zéland zákon, který požaduje, aby země do roku 2050 byla uhlíkově neutrální (s výjimkou biogenního metanu, s plány snížit do roku 2050 o 24–47 % pod úroveň roku 2017).[59][33][60]

Norsko[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2008 norská vláda deklarovala cíl, aby do roku 2030 bylo Norsko uhlíkově neutrální. Vláda však nepřijala konkrétní opatření; plán byl založen na nákupu kompenzací uhlíku z jiných zemí a ve skutečnosti bylo provedeno jen velmi málo pro snížení norských emisí, kromě velmi úspěšné politiky pro elektrická vozidla.[61]

Švédsko[editovat | editovat zdroj]

Cílem Švédska je stát se uhlíkem neutrálním do roku 2045.[62] Vize je taková, že čisté emise skleníkových plynů by měly být nulové.[63]

Vatikán[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2007 oznámilo město Vatikán plán stát se prvním uhlíkově neutrálním státem na světě, v návaznosti na politiku papeže bojovat proti globálnímu oteplování. Cíle mělo být dosaženo podporou vatikánského klimatického lesa v Maďarsku. Les by měl být dimenzován tak, aby kompenzoval roční emise oxidu uhličitého.[64] Od roku 2008 však nebyly vysazeny žádné stromy.[65] Společnost KlimaFa již neexistuje a nesplnila své sliby.[66] V listopadu 2008 také městský stát nainstaloval a uvedl do provozu 2 400 solárních panelů na střeše audienční síně Centra Pavla VI.[67]

Spojené království[editovat | editovat zdroj]

Jak doporučil Výbor pro změnu klimatu (CCC), vláda se právně zavázala k čistým nulovým emisím skleníkových plynů ve Spojeném království do roku 2050[68] a Energetická a klimatická zpravodajská jednotka (ECIU) uvedla, že tento cíl je reálný. K vyvážení emisí ze zemědělství a letectví bude zapotřebí řada technik, včetně propadů uhlíku (odstraňování skleníkových plynů). Mezi tyto propady uhlíku může patřit zalesňování, obnova stanovišť, sekvestrace uhlíku v půdě, bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a dokonce i přímé zachycování vzduchu.[69]

Skotsko[editovat | editovat zdroj]

Skotsko si stanovilo cíl do roku 2045.[70]

Certifikace[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli v současné době neexistuje žádný mezinárodní certifikační systém pro uhlíkovou nebo klimatickou neutralitu, některé země zavedly národní certifikační systémy. Příklady zahrnují norský ekologický pilotní program a National Carbon Offset Standard (NCOS) australské vlády.

Certifikace jsou k dispozici také od CEB,[71] BSI (PAS 2060) a The CarbonNeutral Company (CarbonNeutral).[72]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon neutrality na anglické Wikipedii.

  1. Uhlíková neutralita. Dosáhneme jí do roku 2050? | Zpravodajství | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2019-07-10 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. REVKIN, Andrew C. Global Warming - Carbon Dioxide - Environment - Climate Change - Air Pollution. The New York Times. 2007-04-29. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. MARTIN, L. J. Carbon Neutral - What Does It Mean?. www.eejitsguides.com [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  4. ADAMS, Samuel; NSIAH, Christian. Reducing carbon dioxide emissions; Does renewable energy matter?. Science of The Total Environment. 2019-11, roč. 693, s. 133288. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. DOI:10.1016/j.scitotenv.2019.07.094. (anglicky) 
  5. Renewable and Non-Renewable Energy | EM SC 240N: Energy and Sustainability in Contemporary Culture. www.e-education.psu.edu [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  6. The race is on to cultivate a seaweed that slashes greenhouse emission from cows, other livestock. phys.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Carbon Neutral: Oxford Word of the Year. OUPblog [online]. 2006-11-13 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Carbon offsets are an important early step. Global Carbon Project (GCP) [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DIBIANCA, Suzanne. 4 steps to prepare your business for a carbon-neutral future. Fast Company [online]. 2018-10-26 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Kebe A., V. Bellassen & A. Leseur (2011) "Voluntary carbon offsetting by local authorities: practices and lessons" Climate report n.29, CDC Climate
  11. United Nations online platform for voluntary cancellation of certified emission reductions (CERs). offset.climateneutralnow.org [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  12. Hansen: Carbon Offsets Modern Equivalent of Medieval 'Indulgences'. Common Dreams [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. How do you live a carbon-neutral lifestyle?. news.bbc.co.uk. 2005-06-07. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. (anglicky) 
  14. GreenBiz News | World Bank Group Goes Carbon-Neutral. web.archive.org [online]. 2008-03-29 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  15. GreenBiz News | Rolling Stones Pledge Carbon-Neutral U.K. Tour. web.archive.org [online]. 2006-05-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  16. Rock & Ecology. rockandecology.blogspot.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  17. GROSS, Grant. Dell to go 'carbon neutral' by late 2008. www.washingtonpost.com. 2007-09-26. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  18. Google's drive for clean future. news.bbc.co.uk. 2007-06-19. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  19. Official Google Blog [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. HSBC bank to go carbon neutral. news.bbc.co.uk. 2004-12-06. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  21. CHINA DAILY CEO ROUNDTABLE, China's Exclusive Network of Movers and Shakers in Business. web.archive.org [online]. 2013-05-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  22. PepsiCo takes top spot in global warming battle - USATODAY.com. usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  23. Sky - carbon neutral, emissions reduction and carbon offsets | The CarbonNeutral Company. web.archive.org [online]. 2013-11-02 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  24. Tesco boss unveils green pledges. news.bbc.co.uk. 2007-01-18. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  25. Tesco wants to be carbon neutral by 2050. How will the retailer do it? | CIO Insights | silicon.com. web.archive.org [online]. 2012-04-03 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  26. Offsetters » Advisory Services » Vancouver 2010 Olympic and Paralympic Games. www.offsetters.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  27. AIA Introduces 2030 Commitment Program to Reach Goal of Carbon Neutrality by 2030. www.dexigner.com [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Visit the World's Only Carbon-Negative Country. Travel [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. a b c d e f g h i j k l m n o p Which countries have a net zero carbon goal?. Climate Home News [online]. 2019-06-14 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Heard Of This Small But Hugely Carbon Negative Country? Suriname In Amazonian Rain Forest - From Today's Talanoa Story Dialogs | Science 2.0. www.science20.com [online]. 2014-08-27 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Justin Trudeau's narrow victory lays path for net zero carbon Canada. Climate Home News [online]. 2019-10-22 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. a b ‘Zero Carbon Bill’ aims for clarity around New Zealand’s climate change goals - New Zealand Parliament. www.parliament.nz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Chile plans to be carbon neutral by 2050. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  36. Chile | Climate Action Tracker. climateactiontracker.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  37. a b Spojené království a Dánsko mají být do roku 2050 uhlíkově neutrální. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (česky) 
  38. ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Evropská unie se shodla na uhlíkové neutralitě, Česko souhlasí. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  39. a b c Klimaticky-neutrální země: utopie, nebo realita? . www.obnovitelne.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  40. Carbon Neutrality Coalition [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Mining Technology | Mining News and Views Updated Daily [online]. 2020-02-04 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Germany’s greenhouse gas emissions and climate targets. Clean Energy Wire [online]. 2014-10-23 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Program nové rakouské vlády: Klimatická neutralita do roku 2040 a začlenění cizinců. Aktuálně.cz [online]. 2020-01-02 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (česky) 
  44. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-03. 
  45. Carbon Neutral Government Regulation. www.bclaws.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  46. B.C. Climate Action Charter | BC Climate Action Toolkit. www.toolkit.bc.ca [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  47. REUTERS. Costa Rica unveils plan to achieve zero emissions by 2050 in climate change fight. The Guardian. 2019-02-25. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  48. IRFAN, Umair. Costa Rica has an ambitious new climate policy — but no, it’s not banning fossil fuels. Vox [online]. 2018-07-17 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Share of Total Primary Energy Supply in 2004, International Energy Agency, published 2006, accessed 2007-08-06
  50. The Tico Times Costa Rica [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Slovníček nových pojmů: Co je to klimatická nouze a co uhlíková neutralita?. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (česky) 
  52. BOFFEY, Daniel. Von der Leyen pledges climate focus as MEPs back new commission. The Guardian. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. Do roku 2050 budeme klimaticky neutrální, shodli se lídři EU na summitu. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  54. France sets 2050 carbon-neutral target with new law. Reuters. 2019-06-27. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  55. French senate approves carbon neutrality law by 2050. RFI [online]. 2019-07-19 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ALDRED, Jessica. Iceland's energy answer comes naturally. The Guardian. 2008-04-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  57. HUB, IISD's SDG Knowledge. UNEP Announces Climate Neutral Network | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. Maldives takes step to "carbon neutrality" by 2020. Reuters. 2010-11-25. Dostupné online [cit. 2020-02-03]. (anglicky) 
  59. New Zealand Commits To Being Carbon Neutral By 2050 — With A Big Loophole. NPR.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. New Zealand passes 'zero carbon' law in fight against climate change. The Independent [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ROSENTHAL, Elisabeth. Lofty Pledge to Cut Emissions Comes With Caveat in Norway. The New York Times. 2008-03-22. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  62. Sweden passes law to become carbon neutral by 2045 [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. 2050 Ett koldioxidneutralt Sverige. Naturvårdsverket [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (švédsky) 
  64. The Vatican to go carbon neutral. phys.org [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Carbon Discredit. Popular Science [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. Carbon offsets: How a Vatican forest failed to reduce global warming. Christian Science Monitor. 2010-04-20. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. ISSN 0882-7729. 
  67. Pope's first "green audience" - CathNews. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  68. ‘This report will change your life’: what zero emissions means for UK. the Guardian [online]. 2019-05-01 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. Net Zero: CO2 removal technology could make UK carbon neutral by 2050. http://www.businessgreen.com [online]. 2018-09-12 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. KEANE, Kevin. Greenhouse gas emissions target missed. www.bbc.com. 2019-06-11. Dostupné online [cit. 2019-12-23]. (anglicky) 
  71. VER registry. www.en.ver.kbb.sk [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  72. CarbonNeutral® Certification | The CarbonNeutral Company US. web.archive.org [online]. 2012-07-18 [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]