G8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o mezinárodní organizaci. O internetové zkratce pojednává článek Seznam zkratek v online diskusích.
Představitelé států G8
G8 organization.svg
Francie Francie
Prezident François Hollande
Itálie Itálie
Premiér Matteo Renzi
Japonsko Japonsko
Premiér Šinzó Abe
Kanada Kanada
Premiér Stephen Harper
Německo Německo
Kancléřka Angela Merkelová
Rusko Rusko (členství pozasteveno)
Prezident Vladimir Putin
Spojené království Spojené království
Premiér David Cameron
Spojené státy americké Spojené státy americké
Prezident Barack Obama
Evropská unie Evropská unie
Předseda Evropské rady Donald Tusk
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

G8 (anglicky Group of Eight) je sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Původně sdružení vzniklo jako G6, později se připojila i Kanada a Rusko. Rusku bylo 18. března 2014 pozastaveno členství jako reakce na jeho anexi Krymu.[1] Dohromady tyto státy vytvořily v roce 2011 51 % světového Hrubého domácího produktu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), která vznikla v roce 1975 na setkání svolaném francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších největších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání. O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen - Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské Unie.

Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak nynější skupina G8. Jednalo se však spíše o formální gesto prezidenta Clintona vůči ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Toto rozhodnutí ale nezůstalo bez odezvy. V únoru 2005 požadovali dva američtí senátoři, Joe Lieberman a John McCain, odstoupení Ruska z G8 do doby, než ruský prezident Vladimir Putin nezajistí zlepšení dodržování lidských práv.

V roce 2014 bylo Rusko zbaveno členství ve skupině G8 v reakci na anexi Krymu. Skupina G8 se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět lze mluvit o skupině G7.

Struktura a aktivity[editovat | editovat zdroj]

G8 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.

Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Nejznámějším z těchto sektání je tzv. G7, jež odkazuje výhradně na výroční mítink ministrů financí sedmi členských zemí mimo Ruska. Je to z toho důvodu, že Rusko není považováno za tak důležitou ekonomickou sílu (z hlediska HDP), jakou je ostatních sedm států.

V roce 2005 byla ve skotském Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky.

Výroční summit[editovat | editovat zdroj]

Summitu se účastní představitelé vlád všech osmi členských států a od roku 1977 také Evropská unie, která je zastoupena předsedou Evropské komise a představitelem té země, jež daný rok předsedá Radě Evropské unie. Dějiště summitu se každoročně cyklicky střídá v následujícím pořadí: Francie, Spojené státy americké, Spojené království, Rusko, Německo, Japonsko, Itálie, Kanada (což s výjimkou Ruska odpovídá pořadí, v kterém se ke skupině připojily). Hostující země je zodpovědná za pořádání celého summitu i za jeho agendu.

Pořadí Datum Pořádající země Předseda/Předsedkyně Dějiště Oficiální stránka
1. 15. listopad17. listopad 1975 Francie Valéry Giscard d'Estaing Rambouillet
2. 27. červen28. červen 1976 Spojené státy americké Gerald R. Ford San Juan, Portoriko
3. 7. květen8. květen 1977 Spojené království James Callaghan Londýn
4. 16. červenec17. červenec 1978 Německo Helmut Schmidt Bonn
5. 28. červen29. červen 1979 Japonsko Masajoši Ohira Tokio
6. 22. červen23. červen 1980 Itálie Francesco Cossiga Benátky
7. 20. červenec21. červenec 1981 Kanada Pierre E. Trudeau Montebello, Québec
8. 4. červen6. červen 1982 Francie François Mitterrand Versailles
9. 28. květen30. květen 1983 Spojené státy americké Ronald Reagan Williamsburg, Virginia
10. 7. červen9. červen 1984 Spojené království Margaret Thatcher Londýn
11. 2. květen4. květen 1985 Německo Helmut Kohl Bonn
12. 4. květen6. květen 1986 Japonsko Jasuhiro Nakasone Tokio
13. 8. červen10. červen 1987 Itálie Amintore Fanfani Benátky
14. 19. červen21. červen 1988 Kanada Brian Mulroney Toronto, Ontario
15. 14. červenec16. červenec 1989 Francie François Mitterrand Paříž, Grande Arche
16. 9. červenec11. červenec 1990 Spojené státy americké George H. W. Bush Houston, Texas
17. 15. červenec17. červenec 1991 Spojené království John Major Londýn
18. 6. červenec8. červenec 1992 Německo Helmut Kohl Mnichov, Bavorsko
19. 7. červenec9. červenec 1993 Japonsko Kiiči Mijazawa Tokio
20. 8. červenec10. červenec 1994 Itálie Silvio Berlusconi Neapol
21. 15. červen17. červen 1995 Kanada Jean Chrétien Halifax, Nové Skotsko
- 19. duben20. duben 1996 Rusko Boris Jelcin Moskva
(Mimořádný summit o nukleární bezpečnosti)
22. 27. červen29. červen 1996 Francie Jacques Chirac Lyon
23. 20. červen22. červen 1997 Spojené státy americké Bill Clinton Denver, Colorado
24. 15. květen17. květen 1998 Spojené království Tony Blair Birmingham
(První oficiální summit G8)
25. 18. červen20. červen 1999 Německo Gerhard Schröder Kolín nad Rýnem, Severní Porýní-Vestfálsko
26. 21. červenec23. červenec 2000 Japonsko Joširo Mori Okinawa

[1]

27. 20. červenec22. červenec 2001 Itálie Silvio Berlusconi Janov [2]
28. 26. červen27. červen 2002 Kanada Jean Chrétien Kananaskis, Alberta [3]
29. 2. červen3. červen 2003 Francie Jacques Chirac Évian-les-Bains [4]
30. 8. červen10. červen 2004 Spojené státy americké George W. Bush Sea Island, Georgia [5]
31. 6. červenec8. červenec 2005 Spojené království Tony Blair Gleneagles Hotel, Gleneagles / Muirton, Skotsko [6]
32. 15. červenec17. červenec 2006 Rusko Vladimir Putin Strelna, Petrohrad [7]
33. 6. červnen8. červen 2007 Německo Angela Merkelová Heiligendamm, Mecklenburg [8]
34. 7. červenec - 9. červenec 2008 Japonsko Jasuo Fukuda Toyako, Hokkaido [9]
35. 8. červenec - 10. červenec 2009 Itálie Silvio Berlusconi L'Aquila [10]
36. 25. červen - 26. červen 2010 Kanada Stephen Harper Huntsville, Ontario [11]
37. 26. květen - 27. květen 2011 Francie Nicolas Sarkozy Deauville, Dolní Normandie [12]
38. 18. květen - 19. květen 2012 Spojené státy americké Barack Obama Huntsville, Camp David [13]
39. 17. červen - 18. červen 2013 Spojené království David Cameron Lough Erne, County Fermanagh [14]
40. 4. červen - 5. červen 2014 Belgie Herman Van RompuyJosé Manuel Barroso Brusel [15]
41. 7. červen - 8. červen 2015 Německo Angela Merkelová Schloss Elmau
42. léto 2016 Japonsko Šinzó Abe
43. léto 2017 Itálie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAV, ČTK. Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym. E15 [online]. 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální weby jednotlivých summitů
  • viz tabulka
Neoficiální weby zabývající se G8
Weby zaměřené proti G8