François Mitterrand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
François Mitterrand
Reagan Mitterrand 1984 (cropped).jpg

21. Prezident Francie
Ve funkci:
21. květen 1981 – 17. květen 1995
Předchůdce Valéry Giscard d'Estaing
Nástupce Jacques Chirac
Stranická příslušnost
Členství Union démocratique et socialiste de la Résistance (UDSR) (19461964)
Parti socialiste (19711996)
Federation of the Democratic and Socialist Left (19651968)
Convention of Republican Institutions (19641971)

Narození 26. října 1916
Jarnac
Úmrtí 8. ledna 1996 (ve věku 79 let)
7. obvod
Choť Danielle Mitterrandová (19441996)
Rodiče Joseph Mitterrand a Yvonne Lorrainová
Děti Jean-Christophe Mitterrand
Gilbert Mitterrand
Mazarine Pingeotová
Alma mater Pařížská právní fakulta
Institut d'études politiques de Paris
Profese politik, advokát a novinář
Ocenění velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
Cena Karla Velikého
Královský Viktoriin řetěz
Řád Francisque
Krzyż Wielki Orderu Zasługi RP
… více na Wikidatech
Podpis François Mitterrand Signature.svg
Commons François Mitterrand
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Maurice Marie Mitterrand zvuk [fʀɑ̃ˈswa mitɛˈʀɑ̃] (26. října 19168. ledna 1996) byl francouzský levicový politik a státník. V roce 1981 se stal francouzským prezidentem a v této funkci vydržel až do roku 1995. Významně se podílel na pádu komunismu ve středo-východní Evropě.

Život a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

François Mitterrand se narodil 26. října 1916 v Jarnacu v západní Francii v katolické rodině jako pátý z osmi dětí. Studoval na náboženské škole, posléze na právnické a filozofické fakultě pařížské univerzity. Po studiích pracoval jako novinář. Za 2. světové války bojoval proti nacistické invazi a v roce 1940 byl raněn a zajat u Verdunu. V roce 1941 se mu podařilo uprchnout a utekl na jih Francie pod správu Vichistické vlády kolaborující s německou okupační mocí. Zapojil se do práce Legie bojovníků a dobrovolníků národní revoluce a byl pověřen vedením kartotéky bezpečnostní služby, shromažďující údaje o komunistech, gaullistech a ostatních nepřátelích vichistického režimu. Roku 1943 se Mitterand se přidal k hnutí odporu na jihu Francie (jeho krycí jméno bylo Morland) a v té době začal spolupracovat s generálem de Gaullem, s kterým později soupeřil o politickou moc. Účastnil se také v Paříži hnutí odporu a po skončení války se podílel na osvobozování vězňů v koncentračním táboře Dachau. V šedesátých letech a na začátku let sedmdesátých se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěnou francouzskou levici, v roce 1971 proběhl sjednocovací sjezd Francouzské socialistické strany (PS). Tato skutečnost ho vynesla o deset let později do nejvyšší státní funkce. Poprvé se prezidentského klání zúčastnil už v roce 1965, byl však poražen de Gaullem, podruhé (opět neúspěšně) v r. 1974. (Prezidentských voleb v roce 1969 se neúčastnil.) Francouzským prezidentem byl zvolen dvakrát, poprvé v roce 1981, kdy v druhém kole porazil stávajícího prezidenta Giscarda d'Estaing, (stal se tak prvním socialistickým prezidentem Francie od vzniku Páté republiky), podruhé v roce 1988, kdy v druhém kole porazil kandidáta pravice Jacquese Chiraca. Dohromady tedy strávil v prezidentském úřadě 14 let, což je nejdelší období v dějinách V. francouzské republiky. Měl také silné obavy ze sjednocení Německa a jeho posílení na evropské politické i ekonomické scéně.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Mitterand o svém působení pod vládou ve Vichy dlouhá léta mlčel a vše teprve přiznal až v roce 1994 v knize Francouzské mládí. Utajované dokumenty odhalily Mitterandovy postoje, které vedly v zapojení do rasistické politiky vlády ve Vichy. Připojil se k odboji poté co se pod vichistickou vládou začala houpat židle.

Atentát[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. října 1959 došlo k pokusu o atentát a pachatelé měli být pravicoví extrémisté. Ve Francii dodnes panuje přesvědčení, že šlo o atentát na objednávku samotného Mitteranda v době jeho klesající popularity.

Socialistické myšlenky v praxi[editovat | editovat zdroj]

Během svého politického působení po volbách v roce 1981 přišel s programem znárodňování, které bylo typické pro východní blok. Byl přesvědčen, že tento krok lidem naplní kapsy a podpoří ekonomiku. Snížil důchodový věk na 60 let a zvedl plošně minimální mzdu o 10 procent. Už o rok později se ukázalo, že tyto kroky nejsou moc šťastné a došlo ke snížení životní úrovně obyvatel.

Vznik ghett[editovat | editovat zdroj]

Kombinace jeho sociální a imigrační politiky vedla k vytvoření ghett, kde se policisté mnohdy neopovážili vstoupit.

Návštěva Československa[editovat | editovat zdroj]

Mitterand navštívil Československo dvakrát. Poprvé se tak uskutečnilo na podzim roku 1967 a byl přijat prezidentem Novotným, ten ho přivítal slovy: - Vidím ve vás budoucího prezidenta, toto se dozvěděl generál de Gaulle a z jeho návštěvy Československa tehdy sešlo. Další návštěva se uskutečnila 8. prosince 1988 Mitterrand přijel navštívit Československou republiku, čímž se stal vůbec prvním francouzským prezidentem, který tak učinil od jejího založení v roce 1918. Další podstatný aspekt této návštěvy byl ten, že kromě oficiálních ceremoniích a jednaní s komunistickými státníky se prezident Mitterrand 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři charty 77. Byli to Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier starší, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Tato takzvaná snídaně s Mitterrandem se odehrála v jídelně Buquoyského paláce. Později se Mitterrand obdobně ještě setkal s ruským disidentem Andrejem Sacharovem a polským disidentem Lechem Wałęsou.[1] V prosinci 1989 navštívil Kyjev a východní Berlín.[2]

Kniha[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1995 vydal knihu Dvouhlasá paměť, kde se snažil zanechat svůj duchovní odkaz a zároveň přemítal nad blížící se smrtí.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let trpěl rakovinou prostaty. Zemřel 8. ledna 1996 a to 8 měsíců po skončení svého prezidentství. Na sklonku jeho života se veřejnost dozvěděla nejen jeho spornou činnost za války, ale i existenci nemanželské dcery.

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 13. července 2015 odhalila v Praze Jazzová sekce bustu Françoise Mitterranda. Předseda Sekce Karel Srp získal souhlas předsedy vlády Manuela Vallse. Záštitu převzal prezident republiky Miloš Zeman. Autorem busty je akademický sochař Jan Zelenka, který žije téměř 30 let v Paříži. Busta bude první v bývalé východní Evropě, a kromě Francie, pravděpodobně i ve světě.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Snídaně u Mitterranda: Husák musel počkat, přednost dostal Havel [online]. Česká televize, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  2. François Mitterrand – mistr politické taktiky [online]. Český rozhlas, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  3. Jako první promluvil s disidenty, Zeman nyní Mitterrandovi odhalil bustu [online]. Mafra - Idnes.cz, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]