Ladislav Lis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Ladislav Lis

Poslanec Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
1989 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1943-60, 1968-69)
bezpartijní (OF) (1989-91)
OH (1991-93)
ČSSD (1993-)

Narození 24. dubna 1926
Mlaka (???)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. března 2000
Sosnová
ČeskoČesko Česko
Alma mater VŠ ÚV KSČ Praha
Univerzita Karlova
Profese politik
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Lis (24. dubna 1926 Mlaka u Prachatic – 18. března 2000 Sosnová) byl český a československý politik, v 50. letech předseda ČSM, v roce 1968 funkcionář KSČ v Praze, za normalizace disident, signatář a v roce 1982 také mluvčí Charty 77, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska u chalupy v údolí NPP Peklo

Zdroje se rozcházejí ohledně místa jeho narození. Publikace Kdo je kdo z roku 1991 uvádí Mlaka, okr. Písek,[1] slovník Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století zase Mláka na Písecku.[2] Podle dalšího zdroje bylo jeho rodiště v obci Mlaka u Čížové na Písecku,[3] pamětní deska L. Lise udává místo narození Mlaka u Písku[4] a katalog jihočeské knihovny zase Mladotické Mlaky.[5] V regionu Písecka se kromě vesnice Mladotické Mlaky nachází ještě osada Mlaka v obci Kluky.

V letech 1941–1948 pracoval jako strojní zámečník v Praze. Zde v roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Československa v ilegalitě a účastnil se odboje.[2]

Po válce se začal politicky angažovat. V roce 1948 působil ve vedení organizace ROH v podniku ČKD Praha. Byl aktivní také v prokomunistickém mládežnickém hnutí. Po únorovém převratu roku 1948 se stal tajemníkem Městského výboru Československého svazu mládeže v Praze. V roce 1952 byl dokonce jmenován předsedou ČSM poté, co z této funkce byl sesazen Zdeněk Hejzlar. Celostátní konference KSČ ho 18. prosince 1952 navíc zvolila kandidátem Ústředního výboru KSČ.[6][7] Z funkce v ČSM byl uvolněn poté, co v roce 1953 protestoval proti měnové reformě.

Od roku 1953 studoval na Vysoké stranické škole při ÚV KSČ, kterou dokončil roku 1957. V letech 19571960 působil jako pracovník aparátu Ústředního výboru KSČ. Roku 1960 byl ovšem ze strany vyloučen a živil se do roku 1966 jako dělník, úředník či bagrista. V letech 1967–1972 vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1968 byl rehabilitován a v období červen – září 1968 zastával post tajemníka Městského výboru KSČ v Praze. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl již v září 1968 z této funkce odvolán a roku 1969 podruhé vyloučen z KSČ. V letech 1968–1969 byl pracovníkem Sociologického politologického ústavu Univerzity Karlovy.[6][7]

V letech 1969–1979 pracoval jako dřevorubec, roku 1977 podepsal Chartu 77, roku 1982 byl mluvčím a byl celkem čtyřikrát vězněn, v letech 1984–1987 byl pod policejním dohledem. Disident Václav Benda zaslal roku 1984 dopis účastníkům kongresu Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, ve kterém je prosil, aby protestovali proti Lisově věznění a další perzekuci.[8] Byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), místopředsedou Českého helsinského výboru, Hnutí za občanskou svobodu (HOS) a od roku 1985 Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).[9][7] V 80. letech spoluzakládal samizdatové Lidové noviny.

Profesně je k roku 1989 uváděn jako právník - invalidní důchodce, bytem Praha.[10] V prosinci 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 7 – Praha 8, hlavní město Praha) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Mandát obhájil za OF ve volbách roku 1990. V roce 1991 po rozkladu Občanského fóra přešel do klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[11][12][13] Jako předseda branně-bezpečnostního výboru se podílel na jednáních o odchodu sovětských vojsk.

V roce 1993 přestoupil z Občanského hnutí do ČSSD, v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod Česká Lípa. Žil v Pekle u Sosnové u České Lípy, kde se věnoval chovu koz a kde také zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kdo je kdo 91/92, sv. I.. Praha: Nakladatelství Kdo je kdo 1991, str. 544.
  2. a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 323. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  3. Životopis Ladislava Lise [online]. kozy.cz [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Fotografie pamětní desky L. Lise.
  5. Významná výročí regionálních osobností jižních Čech [online]. cbvk.cz [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. (česky) 
  7. a b c Kdo byl kdo. 323
  8. BENDA, Václav. Obracím se na vás s naléhavou výzvou. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 314-316.
  9. Kdo je kdo. ČR 91/92. Praha 1991, str. 544
  10. Návrh na volbu nových poslanců Sněmovny národů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. (česky) 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-13]. Dostupné online. (česky) 
  13. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]