Karel Srp starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Srp starší
Základní informace
Narození 18. ledna 1937 (80 let)
Beroun
Povolání hudební publicista
Ocenění medaile Za zásluhy (2013)
Děti Karel Srp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Srp starší (* 18. ledna 1937[1] Beroun) je český hudební publicista a dlouholetý předseda Jazzové sekce.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Jazzové sekce byl Karel Srp nejprve jejím místopředsedou a později předsedou. Když byla široká kulturní činnost Jazzové sekce režimem vyhodnocena jako problémová, stala se sekce předmětem zájmu Státní bezpečnosti. Ta zahájila akci Jazz, monitorovala aktivity sekce, jejího vedení i vybraných členů.[2] Vztahy s režimem postupně přerostly v ostrou konfrontaci, při níž se Karel Srp a další členové sekce tvrdě bránili snahám o její zákaz či zásadní omezení jejích dosavadních aktivit. V roce 1986 byl Karel Srp zatčen a následně zařazen do politického procesu se členy Jazzové sekce. Odsouzen byl k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 16 měsíců. Po propuštění se ihned opět zapojil do činnosti sekce.

Jako předseda Jazzové sekce zorganizoval Srp koncem února 2013 v jejím sídle soukromou oslavu pro nově zvoleného (ještě neúřadujícího) prezidenta Miloše Zemana, jehož před volbami podporoval.[3][4] Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

V roce 2017 podal Karel Srp žalobu na Jaroslava Hutku na ochranu osobnosti. Požádal předsedu vlády o přeložení jím údajně podávaných zpráv, z nichž neexistuje ani jedna. Vkládané informace do tohoto hesla jsou lživé a soud by měl prokázat pravdu, např. o operativním vycestování pana Hutky a jeho manželky, stvrzené ministrem vnitra, ačkoliv byl Jaroslav Hutka v trestním řízení za nedovolené podnikání.

Spolupráce se Státní bezpečností[editovat | editovat zdroj]

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2000 o neoprávněnosti evidence

V dokumentech Státní bezpečnosti Karel Srp figuruje jako její tajný spolupracovník HUDEBNÍK (registrační číslo 25280), vedený v kategoriích důvěrník, v letech 19791982 jako agent a roku 1983 jako důvěrník. Na 151 schůzkách měl Srp podat celkem 299 zpráv.[5] To se stalo předmětem skandálu, který vypukl roku 1999 po oznámení Srpovy senátorské kandidatury v doplňovacích volbách do Senátu Parlamentu České republiky.

Při ukončení spolupráce roku 1982 si StB poznamenala: „Po zrušení Jazzové sekce … ztratil zpravodajské možnosti, neboť do té doby byl z titulu své funkce využíván jako vlivová agentura v akci Kapela. … Pramen si začal uvědomovat ztrátu důležitosti pro StB, a protože chtěl zůstat ve zpravodajské síti StB, začal podávat zkreslené informace. Prováděnou kontrolou agenturně operativními prostředky byly od r. 1981 zaznamenány signály, že HUDEBNÍK má tendence k neserióznosti. … Vzhledem k těmto skutečnostem ztratil HUDEBNÍK pro zpravodajskou síť význam.“[6] Roku 1983 byl na Karla Srpa znovu založen svazek v kategorii důvěrník. Cílem bylo využít jeho zaměstnání v hudebním vydavatelství Panton a kontaktů na americkém velvyslanectví v Praze. Zprávy jím podávané v této době byly velmi obecné a snadno dostupné z jiných zdrojů.[7] Srp se hájil, že jeho styky s StB byly součástí konspirativní hry dohodnuté mezi členy Jazzové sekce s cílem předávání irelevantních informací.[8]

Ve svazku písničkáře Vladimíra Merty se nachází jedno udání podané Karlem Srpem na Ladislava Zajíčka, zakladatele konkurenční organizace Sekce mladé hudby, se kterou měla Jazzová sekce napjaté vztahy, a sám Srp Zajíčka nepravdivě obviňoval ze spolupráce s StB,[9] což v 90. letech potvrdil i sám Zajíček.[10] Vladimír Merta situaci po pročtení svého svazku věc zhodnotil následovně: „Vždycky jsem si myslel, že agent byl Zajíček, ale místo něj jsem v seznamech našel Srpa.“[10]

Hudební publicista a člen Jazzové sekce Josef Vlček uvedl, že v době rostoucího nátlaku ze strany Bezpečnosti na členy Jazzové sekce a jejich častého předvolávání on sám se Srpovým souhlasem a instrukcemi podepsal spolupráci s StB. Zdůvodnil to tak, že tímto způsobem mohli kontrolovat, jaké informace StB získá.[11]

Písničkář Jaroslav Hutka uvedl: „Když jsem poprvé dostal svůj spis,… Příjemné překvapení bylo, že z mého okolí nikdo neudával. Jediný podstatnější udavač byl Karel Srp, tehdejší šéf Jazzové sekce. Od něj se dozvěděli docela podstatné věci… Pamatuju si, že za mnou přišel jazzman, půjčil jsem mu desky a zajímalo ho všechno, co dělám. Vím, o čem jsme tehdy mluvili, to ve spisu prostě i bylo. Před tím navíc byla stránka, že o mně mají málo informací a že za mnou musí někoho poslat. Další stránka už byla návštěva Karla Srpa. On dodnes sám nevěří, že udával.“[12]

Městský soud v Praze 13. prosince 2000 rozhodl, že Karel Srp byl ve spisech komunistické StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, ovšem pouze na základě skutečnosti, že nelze ověřit autenticitu jeho podpisu z rekonstruovaného mikrofišového záznamu. Navíc v době vydání rozsudku nebyla k dispozici další později zveřejněná rozsáhlá svazková agenda, která jednoznačně potvrzuje rozsáhlou vědomou agenturní činnost Karla Srpa pro Státní bezpečnost.[12]

Umělecká skupina PodeBal roku 2000 zařadila Karla Srpa do své výstavy „MALIK URVI“ (GEN – Gallery of Established Nomenclature).[5]

Jmenování členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. ledna 2017 jej prezident Zeman chtěl jmenovat na pětileté funkční období členem devítičlenné Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Komise funguje při úřadu vlády a vyřizuje odvolání žadatelů o osvědčení příslušníka protikomunistického odboje, pokud neuspějí se svou žádostí u ministerstva obrany. Právě Srpovi dříve osvědčení nevydala, což by mohlo být i překážkou k členství. Jmenování ale odmítl svým podpisem stvrdit premiér Sobotka.[13][14][15] Proti Srpovu jmenování protestoval např. Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů,[16] někdejší bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce i samotná etická komise.[17][18] Rozhodnutí premiéra nepodepsat návrh ocenil mimo jiné ministr kultury a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman.[3] Sám Srp v rozhovoru pro Novinky.cz ke stávajícím členům komise mimo jiné uvedl: „Jsou to kariéristé. Jenže my na ně budeme pořád dohlížet. Ať si z nás nechtějí udělat nepřátele nebo my je tak rozmázneme od Pitharta až já nevím kam. Nebudeme si brát servítky. Máme tu materiály proti každému a pro každého. Nejsme Ústav pro studium totalitních režimů.“[19]

V červenci 2017 prezident Zeman Karla Srpa navrhl jako nového člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů[20]. Vzhledem ke členství Karla Srpa v Komunistické straně Československa před únorem 1990 však nesplňuje základní podmínku člena rady. Podle historika Petra Blažka je členská karta Karla Srpa součástí Národního archivu.[21]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Výjimečné stavy: povolání Jazzová sekce (PRAGMA 1994)[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výjimečné stavy - povolání Jazzová sekce [online]. Rukopisy RKZ, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll? – Hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989. Praha : Academia, 2010. 441 s.  [Dále jen Vaněk 2010]
  3. a b ČT24. Premiér odmítl podepsat jmenování Karla Srpa do etické komise. Česká televize [online]. 2017-01-24 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.  
  4. MEDEK, Petr (pem). Jazzová sekce zorganizovala pro Miloše Zemana oslavu. Pozvaných je asi sto osobností. Český rozhlas [online]. 2013-02-25 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.  
  5. a b MALIK URVI (GEN – Gallery of Established Nomenclature), 2000 [online]. PodeBal, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Oldřich Tomek. Akce Jazz. In Securitas Imperii 10. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2003. Dostupné online. ISBN 80-86621-01-4. S. 244. (česky) [Dále jen Tomek 2003]
  7. [Tomek 2003, s. 245.]
  8. [Vaněk 2010, s. 430.]
  9. [Vaněk 2010, s. 267.]
  10. a b [Vaněk 2010, s. 268.]
  11. [Vaněk 2010, s. 423.]
  12. a b SRNOVÁ, Veronika. Hutka: Myslel jsem, že budu v emigraci už nadosmrti [online]. Česká televize, [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  13. ČTK. Zeman jmenoval členem etické komise pro třetí odboj Srpa. Týden.cz [online]. 2017-01-19 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online.  
  14. HORÁK, Jan. Kvůli StB nedostal Srp osvědčení, teď o něm bude rozhodovat. Na popud Zemana. Lidovky.cz [online]. 2017-01-21 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.  
  15. Sobotka se postavil Zemanovi, nepodepíše jmenování Srpa do etické komise. Novinky.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.  
  16. VODRÁŽKA, Miroslav. Dopis Miroslava Vodrážky premiérovi ve věci jmenování Karla Srpa členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu [PDF online]. Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, 2017-01-23, [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.  
  17. ČTK. ‚Intenzivně donášel StB.‘ Sobotka odmítl podepsat prezidentovo rozhodnutí jmenovat Srpa do etické komise. Český rozhlas [online]. 2017-01-24 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.  
  18. HORÁK, Jan. Srp kvůli StB v etické komisi nezasedne, premiér odmítl podepsat jeho jmenování. Lidovky.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.  
  19. JANÁKOVÁ, Barbora. Karel Srp: Za mým odmítnutím je zloba a ubohost. Novinky.cz [online]. 2017-01-25 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online.  
  20. 2015, FG Forrest, a.s., www.fg.cz,. Prezident republiky navrhl člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů - Pražský hrad. Pražský hrad. . Dostupné online [cit. 2017-07-25]. (česky) 
  21. Veronika Neprašová, Srp se do Rady ÚSTR asi nedostane, nesplňuje zákon, ihned.cz, 1. srpna 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]