Miroslav Vaněk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Miroslav Vaněk (rozcestník).
Prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D.
Miroslav Vaněk (50th Oral History Association Annual Meeting - říjen 2016, Long Beach, CA, USA)
Narození 11. března 1961 (57 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Vaněk (* 11. března 1961, Teplice) je český historik, zabývající se českými moderními dějinami a jeden z prvních průkopníků české orální historie. Od roku 2017 je ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Vaněk se narodil 11. března 1961 v Teplicích. Po střední škole nastoupil na Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni obor učitelství pro první stupeň ZŠ a v roce 1985 po úspěšném absolvování obdržel titul Mgr. Profesi učitele na ZŠ se věnoval v letech 1986-1990, následně až do r. 1992 pracoval jako středoškolský profesor na pražském gymnáziu. Během své učitelské kariéry získal na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni titul PaedDr. (obor pedagogika + psychologie) a v roce 1992 tamtéž úspěšně dokončil druhé magisterské studium v oboru historie – český jazyk. V témže roce nastupuje na pozici odborného a posléze vědeckého a výzkumného pracovníka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze (ÚSD AV ČR), kde se v roce 2000 stává vedoucím nově vzniklého Centra orální historie. V této funkci setrval až do roku 2017, kdy byl jmenován ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V roce 2000 rovněž získává na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci titul Ph.D. (obor české a československé dějiny), o sedm let později se stává docentem (FF UK) a v roce 2010 je jmenován profesorem v oboru historie se zaměřením na české a československé dějiny (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, SU Opava).

Zároveň působí také jako vysokoškolský pedagog na Pracovišti orální historie – soudobé dějiny FHS UK a v letech 2008-2017 byl také jeho vedoucím. Mezi jeho další úspěchy patří založení a vedení České asociace orální historie (2007), jejíž je od r. 2013 čestným předsedou. V roce 2008 byl jmenován do čela nově zřízeného Českého národního komitétu orální historie při AV ČR.

Práce Miroslava Vaňka má ohlas rovněž v zahraničí, kde si vybudoval jméno známého a respektovaného historika v odborných mezinárodních kruzích: nejprve v prostředí středoevropském, následně euro-americkém, a nakonec i v kontextu globálním. V roce 2008 byl osloven s nabídkou na členství ve výkonném výboru stavovské International Oral History Association (IOHA), a na pozici regionálního zástupce pro Evropu v něm také mezi lety 2008–2010 působil. V červenci 2010 se svými spolupracovníky pořádal v Praze 16. ročník IOHA kongresu, v jehož průběhu byl zvolen na léta 2010–2012 IOHA prezidentem. Velkým úspěchem je také v roce 2016 vydání knihy Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society v Oxford University Press.

Během svého působení na ÚSD AV ČR absolvoval i několik zahraničních pobytů a stáží, např. v Center for Slavic, Eurasian and East European Studies at the University of North Carolina at Chapel Hill, USA (2000 a 2004), British Library, Sound Archive, Londýn (2008), Aarhus University, Dánsko (2011) a další.

Věnuje se také popularizaci vědecké a pedagogické práce. Zajímavý je v průběhu roku 2010 jeho podíl na pořadu ČT 24 s názvem Rendez-vous, kam si Miroslav Vaněk v roli moderátora snažil zvát do studia nevšední hosty ze společensko vědních a humanitních oborů.

Miroslav Vaněk je hlavním řešitelem několika grantů, mezi neúspěšnější patří například Vítězové? Poražení? Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interviews (GA AV ČR, 2005), Orální historie ve výzkumu soudobých dějin (GA AV ČR, 2004), Sto studentských revolucí. Studenti v období pádu komunismu v Československu (Grant Open Society Fund, 1999), Nedalo se tady dýchat. Ekologie v českých zemích 1969–1989 (Grant Ministerstva životního prostředí, 1996).

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel. Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society. New York – Oxford, Oxford University Press 2016, 264 p.
  • VANĚK, Miroslav – KRÁTKÁ, Lenka (eds.). Příběhy (ne)obyčejných profesí. Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha, Karolinum 2014, 550 s.
  • VANĚK, Miroslav. Around the Globe. Rethinking Oral History with Its Protagonists. Praha, Karolinum 2013, 174 p
  • VANĚK, Miroslav –  MÜCKE, Pavel. Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha, Fakulta humanitních studií UK – ÚSD AV ČR v.v.i. 2011, 296 s.
  • VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock´n´roll? Hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989. Praha, Academia 2010, 640 s.
  • VANĚK, Miroslav (ed.). Obyčejní lidé..?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence. Praha, Academia 2009. 3 svazky, 1306 stran.
  • VANĚK, Miroslav. O orální historii s jejími zakladateli a protagonisty. Praha, Ústav pro soudobé dějiny 2008, 135 s.
  • VAŇEK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana. Naslouchat hlasům paměti: Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha, FHS UK a COH ÚSD 2007, 224 s.
  • VANĚK, Miroslav. Mocní a bezmocní? Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Interpretační studie životopisných interview. Praha, Prostor 2006, 412 s.
  • VANĚK, M., URBÁŠEK, P. Vítězové? Poražení? Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview. Prostor, Praha 2005, 1970 s.
  • VANĚK, Miroslav a kol. Ostrůvky svobody: Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha: Votobia / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2002. 350 s.
  • OTÁHAL, Milan – VANĚK, Miroslav. Sto studentských revolucí: Studenti v období pádu komunismu životopisná vyprávění. Praha: Lidové noviny, 1999. 860 s.
  • VANĚK, Miroslav. Nedalo se tady dýchat: Ekologie v českých zemích v letech 1968 až 1989. Praha: Maxdorf, 1996. 170 s.
  • VANĚK, Miroslav. Veřejné mínění o socialismu před 17. listopadem 1989: Analýza výsledků výzkumu veřejného mínění prováděných ÚVVM od roku 1972 do roku 1989. Praha: Maxdorf, 1994. 59 s.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]