Zelená dohoda pro Evropu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Green New Deal, česky přibližně Nová zelená dohoda.

Zelená dohoda pro Evropu (anglicky European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.[1][2] Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.[3] Dohoda byla představena 11. prosince 2019. Obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu.[3] Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů.[4]

Dohoda si klade za cíl začlenit do právních předpisů, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Evropská komise v roce 2021 schválila evropský právní rámec pro klima. Předložila také strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.[5]

K dosažení cílů Dohody v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude třeba přibližně 260 miliard eur dodatečných ročních investic, tedy přibližně 1,5 % hrubého domácího produktu. Evropská komise má předložit počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu, který pomůže uspokojit potřeby v oblasti investic. Nejméně 25 % dlouhodobého rozpočtu EU by mělo být věnováno na opatření v oblasti klimatu a další podporu má poskytnout Evropská investiční banka.[5]

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové vydala 14. července 2021 balíček opatření „Fit for 55“, který obsahuje nové i revidované legislativní návrhy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, a počítá například s rozšířením systému emisních povolenek na domácí vytápění a na další oblasti[6] nebo se zákazem prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035,[7] aby byl podpořen prodej elektromobilů.[8] Balíček „Fit for 55“ tvoří základ Zelené dohody.[9]

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je, aby se Evropská unie stala do roku 2050 prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. Její cíle se týkají mnoha různých odvětví, včetně stavebnictví, biologické rozmanitosti, energetiky, dopravy a potravinářství.[10]

Plán zahrnuje potenciální přeshraniční uhlíkové clo pro země, které neomezují znečištění skleníkovými plyny stejnou měrou.[11] Mechanismus, který toho má dosáhnout, se nazývá uhlíkové clo (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanisms – CBAM).[12][13]

Zahrnuje také:

  • akční plán pro oběhové hospodářství,[14]
  • přezkum a případnou revizi (v případě potřeby) všech příslušných politických nástrojů souvisejících s klimatem, včetně Evropského systému obchodování s emisemi,
  • strategii Farm to Fork spolu s přesunem důrazu z dodržování předpisů na výkonnost (která bude odměňovat zemědělce za hospodaření s uhlíkem a jeho ukládání do půdy, lepší hospodaření s živinami, snižování emisí, ...),
  • revize směrnice o zdanění energie, která se blíže zabývá dotacemi fosilních paliv a daňovými výjimkami (letectví, lodní doprava),
  • strategie udržitelné a inteligentní mobility a
  • strategii EU pro lesy. Jejím hlavním cílem bude účinné zalesňování a zachování a obnova lesů v Evropě.

Opírá se také o program Horizont Evropa, který má hrát klíčovou roli při získávání vnitrostátních veřejných a soukromých investic. Prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy bude podporovat výzkum a inovace v oblasti dopravních technologií, včetně baterií, čistého vodíku, výroby oceli s nízkými emisemi uhlíku, oběhových biologických odvětví a zastavěného prostředí.[15]

EU plánuje financovat politiky stanovené v Zelené dohodě prostřednictvím investičního plánu – InvestEU, který předpokládá investice ve výši nejméně 1 bilionu EUR. Kromě toho se odhaduje, že aby EU dosáhla cílů stanovených v Dohodě, bude do roku 2030 zapotřebí investovat přibližně 260 miliard eur ročně.[10]

Před rokem 1970 byla postavena téměř polovina všech evropských obytných staveb. V té době se nezohledňovalo množství energie spotřebované materiály a normami. Při současném tempu renovací by dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov mohlo trvat více než sto let. Jedním z hlavních cílů evropské Zelené dohody je „alespoň zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit“ současnou míru renovací, která činí přibližně 1 %. To platí i mimo EU. Kromě renovace jsou nutné investice, které umožní vznik nových účinných a ekologicky šetrných staveb.[16][17]

V červenci 2021 vydala Evropská komise legislativní balíček „Fit for 55“, který obsahuje důležité pokyny pro budoucnost automobilového průmyslu: Všechny nové automobily prodávané v EU musí mít od roku 2035 nulové emise.[18]

V kontextu Pařížské dohody, a tedy s využitím dnešních emisí jako výchozího stavu, jelikož emise EU z roku 1990 již v roce 2019 poklesly o 25 %,představuje 55% cíl snížení emisí s využitím roku 1990 jako výchozího stavu v roce 2019 40% cíl snížení emisí, který lze vypočítat pomocí této rovnice:

Podle Zprávy o emisní mezeře 2020 Programu OSN pro životní prostředí vyžaduje splnění cíle Pařížské dohody o zvýšení teploty o 1,5 °C (s 66% pravděpodobností) celosvětové snížení emisí o GtCO2e 34/59 = 57 % oproti úrovni roku 2019 do roku 2030, tedy výrazně nad 40% cílem Zelené dohody pro Evropu.[19] Tento 57% cíl snížení emisí v roce 2030 představuje průměrné celosvětové snížení, přičemž se očekává, že vyspělé ekonomiky přispějí více.[20]

Prvky Zelené dohody pro Evropu[editovat | editovat zdroj]

Podle Evropské komise má Zelená dohoda následující hlavní prvky:[3]

  • zvýšení ambic Evropské unii v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050,
  • dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie,
  • aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství,
  • výstavba a renovace za účinného využívání energie a zdrojů,
  • urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě,
  • strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí,
  • ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti,
  • zajištění životního prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění.

Nástroje Zelené dohody pro Evropu[editovat | editovat zdroj]

Zelená dohoda pro Evropu předpokládá začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik Evropské unie. Nástroji má být[3]

  • prosazování ekologického financování a investic a zajištění spravedlivé transformace,
  • ekologizace vnitrostátních rozpočtů a vysílání správných cenových signálů,
  • mobilizace výzkumu a podpora inovací,
  • zapojení vzdělávání a odborné přípravy.

Plán obsahuje i řadu dalších politik, jako jsou uhlíková dovozní cla, rozšíření emisních povolenek na leteckou a námořní dopravu nebo nový klimatický zákon, který přenastaví pravidla Evropských investičních politik.[21]

Uhlíková neutralita[editovat | editovat zdroj]

Uhlíkovou neutralitu podle Zelené dohody pro Evropu schválily hlavy všech států Evropské unie na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2019, když ve svém usnesení přijaly následující text: "S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody."[22]

Diskuse a kritika[editovat | editovat zdroj]

K Zelené dohodě mohli občané i společnosti zaslat své připomínky do 6. února 2020 prostřednictvím stránek Evropské komise.[23]

Dohodu podpořil 15. 1. 2020 Evropský parlament poměrem hlasů 482 ku 136. Při hlasování poslanci zamítli dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky.[24]

Organizace Greenpeace uvedla, že Dohoda směřuje správným směrem, ale sama o sobě nestačí. "Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznější. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040."[25]

Také organizace DiEM25 uvádí, že Dohoda je příliš vágní, málo ambiciózní, pomalá a neřeší systémové příčiny klimatické krize.[26]

Komentátor Radek Kubala kritizuje, že nejsou určená jasná pravidla vyplácení, pro slibovaných sto miliard eur určených na spravedlivou transformaci, že neobsahuje ani jasné vymezení vůči zemnímu plynu, který ve významné části Evropy začíná nahrazovat odstavované uhelné bloky a také kritizuje navrhovaný postup za pomalý s ohledem na přijímání zvýšených závazků k ochraně klimatu na Klimatické konferenci COP25 v Glasgow v listopadu 2020.[21]

Problémem také je, že roku 1994 byla podepsána energetická charta (Energy Charter Treaty), která do roku 2040 chrání investice do všech elektráren, tedy i na fosilní paliva, takže odškodnění za předčasné uzavírání by mohlo být větší než bilion eur (více než čtyřnásobek ročního HDP ČR).[27]

Český premiér Andrej Babiš na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 kritizoval balíček opatření „Fit for 55“, s tím, že „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké.“[28] Podle Babiše „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.“[29] Nicméně v lednu 2022 se už jako expremiér vyjádřil o Zelené dohodě jako o zdroji financování a investic: „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec namístě“[30].

Předseda ODS Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 vyjádřil k Zelené dohodě kriticky,[31] nicméně v květnu 2021 napsal, že „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“[32]

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý prohlásil, že „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně jsme přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko.“[6] Senát Parlamentu České republiky dne 5. listopadu 2021 vyslovil veto několika návrhům z evropského legislativního balíčku „Fit for 55“.[33]

Ve svém vánočním projevu 26. prosince 2021 vyzval prezident České republiky Miloš Zeman k vyvázání se z Green Dealu[34]. Podle reakcí dalších politiků včetně bývalého předsedy vlády Andreje Babiše se ale z Green Dealu nelze vyvázat[35].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Europe’s Green Deal plan unveiled. POLITICO [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SIMON, Frédéric. EU Commission unveils ‘European Green Deal’: The key points [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Zelená dohoda pro Evropu. Evropská komise - European Commission [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  4. ZAMOUŘIL, Jakub. V čem spočívá Evropská zelená dohoda?. CZECHSIGHT - Vše o českém a zahraničním techu [online]. 2019-12-15 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  5. a b Zelená dohoda pro Evropu stanoví, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, jak oživit hospodářství, zlepšit zdraví a kvalitu života občanů a pečovat o přírodu tak, aby nikdo nebyl opomenut. Ekolist.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  6. a b Čeští zákonodárci mají poslední šanci ohradit se vůči klimatickému balíčku. E15 [online]. 25. října 2021. Dostupné online. 
  7. Politici mohli dát žlutou kartu obřímu zdražování. Místo toho řeší „drobné“. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 4. října 2021. Dostupné online. 
  8. Evropská komise má plán boje s emisemi: spalovací motory skončí v roce 2035. iDNES.cz [online]. 14. července 2021. Dostupné online. 
  9. Green Deal nás ožebračí, bojí se část senátorů. Rádi by zařadili zpátečku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 5. listopadu 2021. Dostupné online. 
  10. a b Financování ekologické transformace: investiční plán Zelené dohody pro Evropu a mechanismus pro spravedlivou transformaci. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. VALATSAS, Dimitris. Green Deal, Greener World [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Carbon Border Adjustment Mechanism | Subject files | Home | ENVI | Committees | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Factsheet: „Uhlíkové clo“ neboli EU Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) [online]. 2020-11-03 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  14. EUR-Lex - 52020DC0098 - EN - EUR-Lex - COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A new Circular Economy Action Plan For a cleaner and more competitive Europe. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS [online]. Evropská komise, 2019-12-11 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  16. BANK, European Investment. The EIB Group Climate Bank Roadmap 2021-2025. [s.l.]: European Investment Bank Dostupné online. ISBN 978-92-861-4908-5. (EN) DOI: 10.2867/503343. 
  17. EUROPE’S BUILDINGS UNDER THE MICROSCOPE A country-by-country review [online]. BPIE [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  18. Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje transformaci hospodářství a společnosti EU s cílem splnit ambice v oblasti klimatu. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. HUB, IISD's SDG Knowledge. Emissions Gap Report 2020: 1.5°C Goal Requires Green Recovery, Rapid Action | News | SDG Knowledge Hub | IISD [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. HEIL, Mark T.; WODON, Quentin T. Inequality in CO2 Emissions Between Poor and Rich Countries. The Journal of Environment & Development. 1997-12, roč. 6, čís. 4, s. 426–452. Dostupné online [cit. 2022-01-06]. ISSN 1070-4965. DOI 10.1177/107049659700600404. (anglicky) 
  21. a b KUBALA, Radek. Evropská zelená dohoda – příliš pozdě, příliš málo, žádná spravedlnost - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  22. Zasedání Evropské rady (12. prosince 2019) – závěry [online]. Brusel: 2019-12-13 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  23. Evropská právní úprava o ochraně klimatu – dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zpětná vazba
  24. Evropský parlament podpořil zelenou dohodu. Jádro se do textu nedostalo. EurActiv [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 
  25. Evropský Green Deal je krok správným směrem, ale sám o sobě nestačí. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  26. PAVLOVIČ, Luboš. Zelenou dohodu Evropské komise kritizují Greenpeace a DiEM25. Je prý nedostatečná [online]. 2019-12-11 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  27. https://www.tydenikhrot.cz/clanek/provozovatele-elektraren-chteji-odskodneni-v-cele-eu-energeticka-charta - ČASOVANÁ BOMBA. PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN CHTĚJÍ ODŠKODNĚNÍ V CELÉ EU
  28. Zelená sebevražda. Babiš v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček. Novinky.cz [online]. BORGIS, 1. listopadu 2021. Dostupné online. 
  29. FISCHER, Petr. Pácháte zelenou sebevraždu, strašil Babiš Evropu. Johnson ho naštěstí neslyšel. Aktuálně.cz [online]. Dostupné online. 
  30. PRIMA, F. T. V. Zeman ani Fiala tomu nerozumí. Babiš obhajuje, proč podepsal Green Deal. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
  31. Hádka o Green Deal. Babiš dohodu odsouhlasil a teď se diví, tepal premiéra Fiala. CNN Prima News [online]. 3. října 2021. Dostupné online. 
  32. Řekl by Fiala po okupaci v roce 1968, že už nemá smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak?. Reflex [online]. 21. května 2021. Dostupné online. 
  33. Senát se postavil proti unijní úpravě zdanění energií. České noviny [online]. 5. listopadu 2021. Dostupné online. 
  34. ENERGOZROUTI.CZ. Green Deal. EnergoZrouti.cz [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  35. Z Green Dealu se nelze vyvázat, připomněl Zemanovi Babiš. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOŽMÍNOVÁ, Michaela. Zelená dohoda a nová Společenská zemědělská politika: kam kráčí unijní zemědělství? [online]. 2021-09-08 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]