Dopady změny klimatu na zemědělství
Je zaznamenáno mnoho dopadů změny klimatu na zemědělství, mnohé ztěžují zemědělskou činnost při zajišťování celosvětové potravinové bezpečnosti. Zvyšující se teploty a měnící se charakter počasí často vedou k nižším výnosům plodin v důsledku nedostatku vody způsobeného suchem, vlnami veder a záplavami.[1] Tyto účinky změny klimatu mohou také zvýšit v současnosti vzácné riziko, že několik regionů postihne neúroda současně, což by mělo významné důsledky pro celosvětové zásobování potravinami.[2][3] Očekává se také, že se mnozí škůdci a choroby rostlin buď rozšíří více, nebo se rozšíří do nových regionů. Očekává se také, že světová hospodářská zvířata budou postižena mnoha stejnými problémy, od většího tepelného stresu až po nedostatek krmiva a šíření parazitů a nemocí přenášených vektory. [1]:s.746
Zvýšená hladina CO2 v atmosféře v důsledku lidské činnosti kompenzuje některé škodlivé účinky na zemědělství v důsledku efektu hnojení CO2. Má však malý vliv na plodiny C4, jako je kukuřice,[4] a jde na úkor nižšího obsahu základních mikroživin.[1]:s.717 Na pobřeží se očekává, že část zemědělské půdy bude ztracena v důsledku zvýšení hladiny moří, zatímco tání ledovců by mohlo mít za následek menší dostupnost vody pro zavlažování.[5] Na druhé straně může být k dispozici více orné půdy v důsledku tání zmrzlé půdy. Mezi další dopady patří eroze a změny úrodnosti půdy a délky vegetačních období. S oteplováním klimatu se také zvyšují negativní dopady na bezpečnost potravin způsobené bakteriemi, jako je salmonela, nebo plísněmi produkujícími mykotoxiny, což zvyšuje náklady a ztráty potravin.[1]
Byl proveden rozsáhlý výzkum dopadu klimatických změn na jednotlivé plodiny, zejména na čtyři základní plodiny (kukuřici, rýži, pšenici a sóju), které jsou zodpovědné za přibližně dvě třetiny všech kalorií spotřebovaných lidmi (přímo i nepřímo jako krmivo pro zvířata).[6] Přesto jsou zde ještě další důležité nejistoty – od budoucího populačního růstu, který v dohledné době celosvětovou poptávku po potravinách jen zvýší,[7] až po související, ale do značné míry samostatné problémy eroze půdy a vyčerpání podzemních vod. Na druhou stranu řada zlepšení zemědělských výnosů, souhrnně označovaných jako zelená revoluce, již od roku 1960 zvýšila výnosy na jednotku plochy o 250 až 300 % a lze očekávat, že některé z těchto pokroků budou pokračovat.[1]:s.727
Celkově panuje shoda na tom, že se celosvětová potravinová bezpečnost v nejbližší době změní jen relativně málo: v roce 2021 bylo 720 až 811 milionů lidí považováno za podvyživené, přičemž přibližně 200 000 z nich se nacházelo na „katastrofické“ úrovni potravinové nedostatečnosti.[8] Očekává se, že v porovnání s tímto číslem bude v důsledku změny klimatu do roku 2050 ohroženo hladem dalších 8 až 80 milionů lidí (v závislosti na intenzitě budoucího oteplování a účinnosti adaptačních opatření).[1]:s.717 Pokračující hospodářský a zemědělský rozvoj pravděpodobně do té doby zlepší potravinovou bezpečnost stovek milionů lidí.[7][9] Výzkumy a předpovědi, které sahají dále do budoucnosti (do roku 2100 a dále), jsou poměrně omezené a někteří vědci vyjadřují obavy z dopadu v současnosti bezprecedentních extrémních projevů počasí, které budoucí klima umožní, na potravinovou bezpečnost.[10][11][12] Nicméně publikovaná vědecká literatura neobsahuje žádné očekávání rozsáhlého globálního hladomoru v průběhu 21. století.[13][14]
Riziko negativních dopadů změny klimatu na zemědělství může snížit řada opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. Mezi tato opatření patří změny v způsobech hospodaření, inovace v zemědělství, institucionální změny a klimaticky inteligentní zemědělství.[15] Pro vytvoření udržitelného potravinového systému jsou tato opatření považována za stejně zásadní jako změny potřebné ke snížení globálního oteplování obecně.[16][17]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
- Dopad produkce masa na životní prostředí
- Dopady globálního oteplování
- Zvláštní zpráva IPCC o změně klimatu, krajině a půdě
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Effects of climate change on agriculture na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f IPCC AR6 WG2 2022, Chapter 5: Food, Fibre, and Other Ecosystem Products
- ↑ GAUPP, Franziska; HALL, Jim; MITCHELL, Dann. Increasing risks of multiple breadbasket failure under 1.5 and 2 °C global warming. Agricultural Systems. 2019-10-01, roč. 175, s. 34–45. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 0308-521X. DOI 10.1016/j.agsy.2019.05.010.
- ↑ KORNHUBER, Kai; LESK, Corey; SCHLEUSSNER, Carl F. Risks of synchronized low yields are underestimated in climate and crop model projections. Nature Communications. 2023-07-04, roč. 14, čís. 1, s. 3528. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-023-38906-7. PMID 37402712. (anglicky)
- ↑ AINSWORTH, Elizabeth A.; LONG, Stephen P. 30 years of free‐air carbon dioxide enrichment (FACE): What have we learned about future crop productivity and its potential for adaptation?. Global Change Biology. 2021-01, roč. 27, čís. 1, s. 27–49. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 1354-1013. DOI 10.1111/gcb.15375. (anglicky)
- ↑ BIEMANS, H.; SIDERIUS, C.; LUTZ, A. F. Importance of snow and glacier meltwater for agriculture on the Indo-Gangetic Plain. Nature Sustainability. 2019-07, roč. 2, čís. 7, s. 594–601. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2398-9629. DOI 10.1038/s41893-019-0305-3. (anglicky)
- ↑ ZHAO, Chuang; LIU, Bing; PIAO, Shilong. Temperature increase reduces global yields of major crops in four independent estimates. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2017-08-29, roč. 114, čís. 35, s. 9326–9331. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1701762114. PMID 28811375. (anglicky)
- ↑ a b VAN DIJK, Michiel; MORLEY, Tom; RAU, Marie Luise. A meta-analysis of projected global food demand and population at risk of hunger for the period 2010–2050. Nature Food. 2021-07, roč. 2, čís. 7, s. 494–501. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2662-1355. DOI 10.1038/s43016-021-00322-9. (anglicky)
- ↑ FAO. The State of Food Security and Nutrition in the World 2021. Transforming food systems for food security, improved nutrition and affordable healthy diets for all, In brief (Report).. FAODocuments [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online. DOI 10.4060/cb5409en. (anglicky)
- ↑ JANSSENS, Charlotte; HAVLÍK, Petr; KRISZTIN, Tamás. Global hunger and climate change adaptation through international trade. Nature Climate Change. 2020-09, roč. 10, čís. 9, s. 829–835. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/s41558-020-0847-4. PMID 33564324. (anglicky)
- ↑ HASEGAWA, Tomoko; SAKURAI, Gen; FUJIMORI, Shinichiro. Extreme climate events increase risk of global food insecurity and adaptation needs. Nature Food. 2021-08, roč. 2, čís. 8, s. 587–595. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2662-1355. DOI 10.1038/s43016-021-00335-4. (anglicky)
- ↑ SCHEWE, Jacob; GOSLING, Simon N.; REYER, Christopher. State-of-the-art global models underestimate impacts from climate extremes. Nature Communications. 2019-03-01, roč. 10, čís. 1, s. 1005. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-019-08745-6. PMID 30824763. (anglicky)
- ↑ KUMMU, Matti; HEINO, Matias; TAKA, Maija. Climate change risks pushing one-third of global food production outside the safe climatic space. One Earth. 2021-05, roč. 4, čís. 5, s. 720–729. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2590-3322. DOI 10.1016/j.oneear.2021.04.017. PMID 34056573.
- ↑ Mitigation Pathways Compatible with Long-term Goals. Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-15792-6. DOI 10.1017/9781009157926.005. S. 295–408. DOI: 10.1017/9781009157926.005.
- ↑ BRADSHAW, Corey J. A.; EHRLICH, Paul R.; BEATTIE, Andrew. Underestimating the Challenges of Avoiding a Ghastly Future. Frontiers in Conservation Science. 2021, roč. 1. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 2673-611X. DOI 10.3389/fcosc.2020.615419.
- ↑ IPCC AR5 WG2B 2014, Kapitola 19: Emergent Risks and Key Vulnerabilities
- ↑ NILES, Meredith T.; AHUJA, Richie; BARKER, Todd. Climate change mitigation beyond agriculture: a review of food system opportunities and implications. Renewable Agriculture and Food Systems. 2018-06, roč. 33, čís. 3, s. 297–308. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 1742-1705. DOI 10.1017/S1742170518000029. (anglicky)
- ↑ ANYIAM, P. N.; ADIMUKO, G. C.; NWAMADI, C. P. Sustainable Food System Transformation in a Changing Climate. Nigeria Agricultural Journal. 2021-12-31, roč. 52, čís. 3, s. 105–115. Dostupné online [cit. 2023-10-28]. ISSN 0300-368X. DOI 10.4314/naj.v52i3. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- IPCC AR6 WG2, 2022. Climate Change 2022 – Impacts, Adaptation and Vulnerability: Working Group II Contribution to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-1-009-32584-4. DOI 10.1017/9781009325844.007. DOI: 10.1017/9781009325844.
- IPCC AR5 WG2A, 2014. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part A: Global and Sectoral Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. Cambridge University Press, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-05807-1.
- IPCC AR5 WG2B, 2014. Climate Change 2014: Impacts, Adaptation, and Vulnerability. Part B: Regional Aspects. Contribution of Working Group II to the Fifth Assessment [online]. Cambridge University Press, 2014 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-107-05816-3.
