Klimatická bezpečnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa Země zobrazující vzestup hladiny o 6 metrů (rovnoměrné rozložení, skutečné zvýšení hladiny moře se bude lišit regionálně), zatopené oblasti jsou vyznačeny červenou barvou.

Klimatická bezpečnost[1] se zabývá vážným ohrožením bezpečnosti lidí, ekosystémů a rozvoje zemí v důsledku globálního oteplování. Snaží se klimatické změně přizpůsobit a zmírnit dopady.[2]

Vědecké podklady ke změně klimatu zajistil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), kterého se účastní vědci a instituce z celého světa. Jejich výsledky se stávají podkladem pro politická jednání a následná rozhodnutí.[3]

Během 70. a 80. let provedla skupina Jason, která se zabývá bezpečností, výzkum v oblasti změny klimatu.[4] Změna klimatu byla identifikována jako multiplikátor hrozby, který může zhoršit již existující hrozby.[5] Analýza 60 předešlých studií a 45 datových souborů ukázala, že „změna klimatu zvyšuje úbytek přírodních zdrojů způsobem, který může zvýšit pravděpodobnost devastace živobytí, nestabilitu státu, vysídlení lidí a masových úmrtí“.[6]

V roce 2015 vydal Bílý dům zprávu, která ukázala, že klimatické změny ohrožují některé pobřežní oblasti, a že měnící se Arktida představuje rizika pro ostatní části země, riziko pro infrastrukturu a zvyšuje nároky na vojenské zdroje.[7] NATO v roce 2015 uvedlo, že změna klimatu je významnou hrozbou a „její kousnutí je již cítit“.[8]

Klimatická změna[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 vypracovali Peter Schwartz a Doug Randall zprávu, která se zabývala potenciálními následky různých scénářů souvisejících s klimatem pro národní bezpečnost Spojených států.  

Výzkum Národní rady pro výzkum (National Research Council) z roku 2013 zhodnotil důsledky náhlé změny klimatu, včetně následků na systém fyzického klimatu, přírodní systémy nebo lidské systémy. Autoři poznamenali: „Klíčovou charakteristikou těchto změn je, že změny mohou přijít rychleji, než by se očekávalo, plánovalo nebo vypočítalo, což vyvolává spíše reaktivnější než proaktivní způsoby chování.“[9]

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Studie zjistily, že v důsledku extrémních vln horka dochází k vyšší úmrtnosti. Extrémní teplotní podmínky mohou negativně působit na lidskou termoregulaci. V budoucnu by rostoucí emise mohly vystavit asi 74% světové populace po dobu nejméně dvaceti dnů ročně smrtelným hrozbám způsobeným teplem po dobu nejméně dvaceti dnů ročně.[10]

Psychologické dopady[editovat | editovat zdroj]

Článek z roku 2011 v časopise American Psychologist identifikoval tři třídy psychologických dopadů globální změny klimatu:[11]

  • Přímé – „akutní nebo traumatické účinky extrémních klimatických jevů a změně prostředí“
  • Nepřímé – „ohrožení emocionálního stavu člověka na základě pozorování dopadů a obav či nejistoty ohledně budoucích rizik“
  • Psychosociální – „chronické sociální a společenské následky velkého tepla, sucha, migrací a konfliktů souvisejících s klimatem a postkatastrofální adaptací“

Přizpůsobování se[editovat | editovat zdroj]

Stavění solárního krytu používaného při humanitární pomoci a pomoci při katastrofách. Sluneční panel může poskytnout dostatek energie pro 24hodinové denní využitý.

Energie[editovat | editovat zdroj]

Minimálně od roku 2010 začala americká armáda agresivně tlačit na využití obnovitelných zdrojů energie, aby snížila potřebu přepravy fosilních paliv.[12] Na základě výroční zprávy NATO z roku 2015 plánuje aliance investovat do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem snížení rizika pro vojáky, a uvedení důvodů následků změny klimatu.[13]

Nástroje a instituce klimatické bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

IPCC - odborníci z mnoha zemí, podporovaní vládami, kteří shrnují vědecká poznání toho, co se s klimatem děje, jaké jsou dopady a ohrožení a jak lze bojovat, vydává komplexní zprávy a dokumenty o klimatické změně[14]

Summit Země - konference OSN o životním prostředí v Riu de Janeiru (1992), hlavní dohody Agenda 21, Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Zásady obhospodařování lesů

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu - z roku 1992, smluvními stranami země OSN, cílem "...stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému".

Kjótský protokol - původně do 2012, dohoda snižující emise, s pozitivním vlivem na EU, ale nikdy jej neratifikovaly USA[15]

Pařížská dohoda - 2015, formuluje dlouhodobé cíle ochrany klimatu, aby se udrželo zvyšování globální teploty pod 2 °C, platí pro rozvinuté i rozvojové státy[16]

Strategický balíček 20-20-20 - evropský nástroj, jak do roku 2020 snížit skleníkové plyny o 20 % oproti 1990, zvýšit obnovitelné zdroje energie na 20% a zvýšit účinnost využívání energie o 20 %[17]

Klimatický a energetický rámec - od 2014 v EU, pro rok 2030 - snížit emise o 40 % oproti 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 27 %, zvýšit účinnost využívání energie o 27 %[18]

2050 Low Carbon Roadman - v roce 2050 by měly emise klesnout o 80 % oproti 1990[19]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Climate security na anglické Wikipedii.

  1. EUR-Lex - CELEX:52006IP0460 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  2. Climate Change and National Security [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-09. (anglicky) 
  3. ČR, MŽP. Ochrana klimatu a energetika. titul = Ochrana klimatu a energetika [online]. 2008-08-28 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Losing Earth: The Decade We Almost Stopped Climate Change [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. National Security and the Threat of Climate Change [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Climate Change, Conflict and Certainty: New Research in Context [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 4 Reasons Climate Change Affects National Security [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. NATO: Climate Change Is Significant Security Threat and 'Its Bite Is Already Being Felt' [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Abrupt Impacts of Climate Change. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-309-28773-9. DOI:10.17226/18373. (anglicky) 
  10. Mora. Global risk of deadly heat. Nature Climate Change. 2017, s. 501–506. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. DOI:10.1038/nclimate3322. (anglicky) 
  11. Doherty, Thomas J.; CLAYTON, SUSAN. The psychological impacts of global climate change. PsycNET. 2011, s. 265–276. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. DOI:10.1037/a0023141. PMID 21553952. (anglicky) 
  12. U.S. Military Orders Less Dependence on Fossil Fuels [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NATO: Renewable Energy Can Save Soldiers’ Lives [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. IPCC — Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  15. EUR-Lex - l28060 - EN - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  16. ČR, MŽP. Pařížská dohoda. http:// [online]. 2016-03-07 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (česky) 
  17. ANONYMOUS. 2020 climate & energy package. Climate Action - European Commission [online]. 2016-11-23 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ANONYMOUS. 2030 climate & energy framework. Climate Action - European Commission [online]. 2016-11-23 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ANONYMOUS. 2050 long-term strategy. Climate Action - European Commission [online]. 2016-11-23 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)