Akce pro klima
Dopad lidské činnosti na klimatické podmínky na naší planetě se neustále stupňuje. Následkem činností, jako jsou spotřeba fosilních paliv, těžba dřeva v deštných pralesích nebo intenzivnější chov hospodářských zvířat, vzniká obrovské množství skleníkových plynů, které zintenzivňují skleníkový efekt, čehož důsledkem je i globální změna klimatu.[1] Dále uvádíme stručný přehled typů opatření, kterými lze globální oteplování zpomalit a časem i zastavit.
Opatření[editovat | editovat zdroj]
Daně[editovat | editovat zdroj]
Způsobem, který může vést ke snížení emisí uhlíku a přijetí alternativ, může být zavedení daní, jako je kupříkladu uhlíková daň, která se určuje podle obsahu uhlíku ve fosilních palivech.[2]
Divestice[editovat | editovat zdroj]
Divestice "od" fosilních paliv jsou kroky vedoucí ke stažení investičních aktiv, které mohou zahrnovat akcie, dluhopisy a investiční fondy společností, které se podílí na těžbě fosilních paliv. Tyto kroky by měly vést ke snížení emisí, které mají oteplující účinek.[3]
Odborníci na finance (např. Bank of England či Goldman Sachs) vyjadřují názor, že projekty, které se zaměřují na těžbu fosilních paliv, budou vzhledem k budoucím opatřením v oblasti klimatu ztrácet svoji hodnotu a stanou se bezcennými.[4] Aby globální oteplení nepřesáhlo hranice 2 K, mnoho zatím nevytěžených fosilních paliv bude muset zůstat ponecháno v zemi.[5]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jaká bude uhlíková stopa a množství ostatních vypuštěných emisí připadající na nové generace elektrických dopravních prostředků, to záleží na technologiích, jakými bude vyráběna ta přídavná elektřina, kterou budou využívat. U akumulátorových vozidel pak i na životním cyklu jejich baterií.
Elektřina[editovat | editovat zdroj]
Využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární či větrné elektrárny, v posledních letech významně roste. K širšímu přijetí a rozšíření by mohlo pomoci zejména "zpoplatnění uhlíku" zmíněné v rubrice Daně.
Globální dohody[editovat | editovat zdroj]
Kjótský protokol (vstoupil v platnost v roce 2005) je mezinárodní smlouva, která rozšiřuje Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, která zavazuje smluvní strany k redukci emisí skleníkových plynů.[6] Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emisi skleníkových plynů o 5,2 %.
Klimatická konference v Paříži (COP21) vyústila v přijetí Pařížské dohody, jejímž základem je udržet globální oteplování pod 2 °C, nejlépe se přiblížit hodnotě 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou, přičemž součástí této dohody je také finanční pomoc rozvojovým zemím. Dohoda by měla procházet revizí každých 5 let.[7]
Plánování[editovat | editovat zdroj]
Evropský program pro změny klimatu (European Climate Change Programme, ECCP) je souhrn strategií, které by měly vést k redukci emisí skleníkových plynů a vést k zavedení alternativních zdrojů energie. Americkou obdobou je Plán opatření v oblasti klimatu (Climate Action Plan, CAP).
Propad uhlíku[editovat | editovat zdroj]
Proces propadu uhlíku může vázat oxid uhličitý biologickou nebo průmyslovou cestou. Biologická spočívá především ve zlepšení a posílení programů pro hospodaření v lesích v rozvojových zemích po zastavení odlesňování. Obnovou lesa a nárůstem jeho nadzemní i podzemní biomasy se oxid uhličitý odebírá z ovzduší a uhlík se váže v organických látkách.[1]
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Podle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vede konvenční hospodaření s půdou k produkci a emisím oxidu dusného, jednoho z hlavních skleníkových plynů. Mezi způsoby, které vedou ke zvýšeným emisím N2O patří použití umělých hnojiv, nevhodné způsoby zavlažování a obdělávání půdy. Nevhodný způsob obhospodařování půdy může za více než polovinu emisí ze zemědělského sektoru. Významný podíl má také chov hospodářských zvířat, která při trávení vyprodukují velké množství metanu, a také pěstování rýže.[8]
K metodám, které významně zvyšují podíl uchovaného uhlíku v půdě, patří bezorebné obdělávání půdy, mulčování, vhodné osevní postupy, tedy metody, které se používají spíše v ekologickém než v konvenčním zemědělství.[9][10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Climate Action na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ec.europa.eu [online]. ec.europa.eu [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ archive.ipcc.ch [online]. archive.ipcc.ch [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ VAUGHAN, Adam. Fossil fuel divestment: a brief history. The Guardian. 2014-10-08. Dostupné online [cit. 2016-02-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ CARRINGTON, Damian. Leave fossil fuels buried to prevent climate change, study urges. The Guardian. 2015-01-07. Dostupné online [cit. 2016-02-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ MCGLADE, Christophe; EKINS, Paul. The geographical distribution of fossil fuels unused when limiting global warming to 2 °C. Nature. 2015-01-08, roč. 517, čís. 7533, s. 187–190. Dostupné online [cit. 2016-02-05]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature14016. (anglicky)
- ↑ CHANGE, United Nations Framework Convention on Climate. unfccc.int [online]. unfccc.int [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
- ↑ DIVISION, US EPA, Climate Change. www3.epa.gov [online]. www3.epa.gov [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PIMENTEL, David; HEPPERLY, Paul; HANSON, James. Environmental, Energetic, and Economic Comparisons of Organic and Conventional Farming Systems. BioScience. 2005-07-01, roč. 55, čís. 7, s. 573–582. Dostupné online [cit. 2016-02-05]. ISSN 0006-3568. DOI 10.1641/0006-3568(2005)055[0573:EEAECO]2.0.CO;2. (anglicky)
- ↑ www.news.cornell.edu [online]. www.news.cornell.edu [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- http://www.climateactionprogramme.org/ – stránky organizace Climate Action, která má smlouvu s UNEP.
- http://climateactiontracker.org/ – přehled závazků a činů jednotlivých zemí
- http://www.caneurope.org/ – Climate Action Network Europe