Glasgowský pakt o klimatu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Glasgowský pakt o klimatu
Pracovní verze31. říjen – 13. listopad 2021
Podepsána13. listopad 2021[1]
UmístěníGlasgow
Signatáři197
DepozitářGenerální tajemník OSN
Jazykyangličtina

Glasgowský pakt o klimatu je dohoda uzavřená na konferenci OSN o změně klimatu (COP26) v roce 2021.[2]

Text dohody „požaduje“, aby země do konce roku 2022 „přehodnotily a posílily“ své závazky v oblasti klimatu, vyzývá k postupnému snižování spotřeby uhlí a zavádí procesy směřující k dosažení globálního cíle v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, vyšší úrovně financování opatření v oblasti klimatu a financování ztrát a škod.[3]

Pakt byl první dohodou o klimatu, která „výslovně plánuje omezit využívání uhlí“.[2] Na nátlak zemí závislých na uhlí, včetně Indie a Číny, bylo znění dohody o uhlí změněno ze závazku „postupně ukončit“ využívání uhlí na závazek „postupně omezit“ využívání uhlí.[4][5]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Hlavními prvky paktu jsou:

  • Dohoda o opětovném přezkoumání plánů na snížení emisí v roce 2022 s cílem pokusit se udržet dosažitelný cíl 1,5 °C,
  • vůbec první zahrnutí závazku omezit („postupně snižovat“) využívání uhlí
  • závazek zvýšit finanční podporu rozvojovým zemím.[2]

Obsah dokumentu[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým obsahem dokumentu jsou

  • Dvouletý pracovní program z Glasgow (COP 26) do Šarm aš-Šajchu (COP 28), jehož cílem je definovat nový globální cíl v oblasti adaptace.
  • Závazek rozvinutých zemí „alespoň zdvojnásobit“ financování adaptačních opatření v letech 2019–2025.
  • Uznání ztrát a škod, které jsou již způsobeny oteplováním, a uvítání zprovoznění „Santiagské sítě“.
  • Dvouletý glasgowský dialog „k projednání opatření pro financování činností k odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod“.
  • Nóta vyjadřující „hlubokou lítost“ nad tím, že cíl financování opatření v oblasti klimatu ve výši 100 miliard dolarů ročně dosud nebyl splněn, přičemž rozvinuté země jsou „naléhavě žádány“, aby „urychleně a v plném rozsahu splnily svůj cíl do roku 2025“.
  • Závazek „výrazně zvýšit“ finanční podporu a vytvořit nový orgán, který by měl do roku 2024 schválit finanční cíl na období po roce 2025.
  • Opakované odkazy na lidská práva, práva původních obyvatel a rovnost pohlaví, jakož i na potřebu sociálních a environmentálních záruk.
  • Uznání potřeby chránit, zachovat a obnovit „přírodu a ekosystémy... včetně lesů a dalších suchozemských a mořských ekosystémů“. (Toto nahradilo dřívější formulaci o „řešeních změny klimatu založených na přírodě“).
  • Výzva smluvním stranám, aby „zvážily další opatření ke snížení do roku 2030“ dalších skleníkových plynů, včetně metanu.[3]

Glasgowský pakt je mnohem delší než ekvivalentní dokumenty dohodnuté v rámci dokumentu „Chile Madrid Time for Action“ z konference COP 25 v roce 2019, který měl celkem sedm stran a z velké části opakoval znění Pařížské dohody.

Glasgowský text – který je ve skutečnosti rozdělen do tří dokumentů – má 11 stran pro rozhodnutí k Pařížské dohodě (1/CMA.3), dalších osm stran rozhodnutí v rámci úmluvy OSN o klimatu (1/CP.26) a jednu stranu pro rozhodnutí v rámci Kjótského protokolu (1/CMP.16).

Navíc je zde patrný výrazný posun v jazyce a specifikaci, který byly země ochotny v Glasgowě kolektivně podepsat, ve srovnání s dřívějšími summity. Na rozdíl od podobného dokumentu z COP 24 v Katovicích tato dohoda zdůrazňuje vědecké závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC a „uznává“, že dopady změny klimatu budou při růstu teploty max o 1,5 °C „mnohem nižší“ než při růstu teploty o 2 °C, a „je odhodlána pokračovat v úsilí“ o udržení se pod spodní hranicí (obsah IPCC SR1,5).[3]

Dohoda „S vážným znepokojením konstatuje“, že současné závazky povedou k nárůstu emisí do roku 2030, a zahajuje pracovní program pro rychlejší snižování „v tomto kritickém desetiletí“, přičemž zpráva o postupu by měla být předložena na konferenci COP 27 v příštím roce.[3]

Novinkou je, že pakt „žádá“, aby země „přehodnotily a posílily“ své cíle do konce roku 2022, „pokud to bude nutné k dosažení souladu s teplotním cílem Pařížské dohody... s ohledem na různé vnitrostátní podmínky“. To znamená výraznou změnu od původního návrhu Pařížské dohody, která očekávala použití „ráčnového“ mechanismu vždy po pěti letech.[3]

Závazky[editovat | editovat zdroj]

Počet zemí, které se zavázaly k dosažení nulových čistých emisí, překročil 140. Tento cíl zahrnuje 90 % současných celosvětových emisí skleníkových plynů.

Více než 100 zemí včetně Brazílie se zavázalo, že do roku 2030 zvrátí odlesňování.

Více než 40 zemí se zavázalo k odklonu od uhlí.

Indie slíbila, že do roku 2030 bude polovinu své energetické potřeby čerpat z obnovitelných zdrojů.[6]

Implementace[editovat | editovat zdroj]

Vlády 24 vyspělých zemí a skupina velkých výrobců automobilů, jako jsou General Motors, Ford, Volvo, BYD Auto, Jaguar, Land Rover a Mercedes-Benz, se zavázaly, že budou „usilovat o to, aby všechny prodeje nových osobních automobilů a dodávek byly do roku 2040 celosvětově bez emisí, a na předních trzích nejpozději do roku 2035.“[7][8] Hlavní země, vyrábějící automobily, jako jsou USA, Německo, Čína, Japonsko a Jižní Korea, stejně jako výrobci Volkswagen, Toyota, Peugeot, Honda, Nissan a Hyundai, se k závazku nepřipojily.[9][10]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Šéfka OSN pro klima Patricia Espinosová prohlásila, že není spokojena se změnou textu úmluvy, kterou na poslední chvíli prosadily indická a čínská delegace, ale vyjádřila se, že „žádná dohoda byla nejhorším možným výsledkem. Nikdo nevyhrál.“ a uvedla, že je s dohodou celkově spokojená. „Dali bychom přednost velmi jasnému prohlášení o postupném ukončení těžby uhlí a (zrušení) dotací na fosilní paliva,“ řekla Espinosová, ale vysvětlila, že chápe potřeby Indie.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glasgow Climate Pact na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Conference of the Parties serving as the meeting of the Parties [online]. UN FCC, 2021-11-13 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  2. a b c COP26: New global climate deal struck in Glasgow. BBC News. 2021-11-14. Dostupné online [cit. 2021-11-14]. (anglicky) 
  3. a b c d e COP26: Key outcomes agreed at the UN climate talks in Glasgow. Carbon Brief [online]. 2021-11-15 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. U.N. climate agreement clinched after late drama over coal. Reuters. 2021-11-14. Dostupné online [cit. 2021-11-14]. (anglicky) 
  5. Last-minute coal compromise in climate deal disappoints many at COP26. CBC News. Dostupné online. 
  6. FRAYER, Lauren. India pledges net-zero emissions by 2070 — but also wants to expand coal mining. NPR. 2021-11-03. Dostupné online [cit. 2021-11-14]. (anglicky) 
  7. CAMPBELL, Peter; PICKARD, Jim; HOOK, Leslie. COP26: Deal to end car emissions by 2040 idles as motor giants refuse to sign. Financial Times. 2021-11-08. Dostupné online [cit. 2021-11-14]. 
  8. COP26: Every carmaker that pledged to stop selling fossil-fuel vehicles by 2040. CarExpert [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. COP26: Germany fails to sign up to 2040 combustion engine phaseout | DW | 10.11.2021. DW.COM [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Největší automobilky i země světa se odmítly zavázat ke konci spalovacích aut v roce 2040. Autoforum.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  11. AVANTI, Pedro. UN climate boss: 'Good compromise' beats no deal on warming. The Independent. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]