Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ministerstvo průmyslu a obchodu
České republiky
Budova ministerstva v Praze na Františku
Budova ministerstva v Praze na Františku
Sídlo Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1-Staré Město
Souřadnice
Ministr Jan Mládek (ČSSD)
Webová stránka www.mpo.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (dříve Ministerstvo hospodářství ČR) je ústředním orgánem státní správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomických vztahů vůči zahraničí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní oblasti působnosti ministerstva průmyslu a obchodu byly v minulosti (v různých obdobích) rozděleny mezi více ministerstev: ministerstvo průmyslu, ministerstvo obchodu, ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, ministerstvo plánování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1992 zákonem č. 474/1992 Sb., kterým byl změněn zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva.

Oblasti působnosti[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro

Ministerstvo

  • koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům
  • zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod
  • realizuje obchodní spolupráci s Evropskými společenstvími, Evropským sdružením volného obchodu a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními
  • řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím
  • posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků
  • řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů
  • je nadřízené České energetické inspekci, České obchodní inspekci, Puncovnímu úřadu a Licenčnímu úřadu

Působení v oblasti metrologie[editovat | editovat zdroj]

Bludný balvan[editovat | editovat zdroj]

Český klub skeptiků Sisyfos ministerstvu udělil v roce 2010 anticenu zlatý Bludný balvan za „podporu a financování ‚Zařízení pro usnadnění detekce osob za překážkou‘“.[1]

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo sídlí v reprezentativní budova na adrese Praha 1-Staré Město, Na Františku 1039/32 (s vedlejšími adresami Řásnovka 1039/7, Revoluční 1039/27, Klášterská 1039/32, u Dvořákova nábřeží mezi Štefánikovým mostem a Anežským klášterem). Je jednou z trojice reprezentativních státních budov, které nechala československá vláda postavit na nově regulovaném nábřeží Vltavy, další dvě budovy jsou ministerstvo železnic (dnes dopravy) a ministerstvo zemědělství na Novém Městě poblíž Hlávkova mostu.

Pro výstavbu budovy paláce Ministerstva průmyslu, obchodu a živností a Patentního úřadu byly zvoleny tehdy velmi zanedbané pozemky v prostoru vyústění ulic Na Františku, Klášterské a Plžové, které odedávna sloužily průmyslu, obchodu a živnostem. Nedaleko sídlila Pražská obchodní komora. Výstavba byla zahájena v roce 1928. Celkový rozpočet činil 32,5 miliónu korun. Dokončení bylo původně plánováno na rok 1931, nakonec však kolaudace proběhla až v roce 1934.[2]

Architektem budovy byl Josef Fanta, jehož návrh byl vybrán ve veřejné soutěži, jíž se účastnilo 6 architektů.[2] Jako dodavatel byla vybrána stavební firma Antonína Belady.[2] Architektura je duchem obdobná stavbě prefekturálního paláce pro výstavy produktů, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem (známé jako tzv. atomový dóm).

Třípatrová budova je postavena na půdorysu obdélníku o rozměrech 107 x 49 metrů. Má samonosné zdi a kamenné fasády ze žuly a pískovce. Nejde o typický obklad, kvádry žuly a pískovce jsou silné 25–35 centimetrů a na ně navazuje cihlová zeď. Žula pochází většinou z lokalit Dolní Město, Tanvald a Železná Ruda, zatímco pískovce převážně z lomu u Lázní Mšené.[2]

Hlavní, severní průčelí s hlavním vchodem směřuje k Vltavě. Na obou stranách je ukončené čtyřbokými věžemi, ve střední ose je členěno rizalitem, který zahrnuje prostor vysokého přízemí a dvě podlaží hlavních reprezentačních místností a vrcholí balustrovou atikou s nadživotními figurálními plastikami symbolizujícími Průmysl, Obchod, Řemesla a Plavbu, nad kterými se vypíná dekorativní prosklená kopule. Po stranách jsou mohutné, kulovitě ukončené pylony, nesoucí čtyři reliéfy státních znaků Československé republiky.[2] Na západní straně budovy byl původně vchod do Patentního úřadu. Nad ním je v úrovni prvního patra balkón, jehož zábradlí je tvořeno pilířky, nesoucími čtyři sochy v nadživotní velikosti, symbolizující Matematiku, Fyziku, Chemii a Inženýrství.[2] Z jižního průčelí jsou vchody do dvou uzavřených dvorů, zvýrazněné portály se sochami.[2]Střední část východního průčelí nad sloupy zvýrazňují figurální alegorické plastiky Podnikavost, Vynalézavost, Vytrvalost a Pravdivost. Ležící sochy s dětmi po obou stranách průčelí představují Obchod a Průmysl.[2] Na celé budově se nachází přes sto dvacet soch, doplněných množstvím sgrafit, ornamentů, kovových mříží a dalších ozdobných prvků. Celkem se na této výzdobě podílelo čtrnáct umělců, z nichž nejznámější jsou Josef A. Paukert a Čeněk Vosmík. Většina původních sádrových modelů soch v měřítku 1:3, určených ke schválený stavebním výborem, je dosud uchovaná na půdě budovy.[2] V roce 1999 proběhla rozsáhlá oprava celé fasády objektu.[2]

Za hlavním vchodem a vstupním vestibulem stoupá oválná schodišťová dvorana po celé výšce budovy až do prosklené hladké kopule. Podlaha dvorany byla vyskládána z mramorových dlaždic, které byly později z velké části nahrazeny kamennými dlaždičkami. Z mramoru jsou rovněž obklady stěn, schodnice a sloupy pod dělícími oblouky. Prostor dvorany vymezují ochozy hlavního schodiště s klenutým stropem a tepaným zábradlím, ze kterého vybíhají chodby do křídel budovy.[2] Ministerské schodiště ze žuly a mramoru je prosvětleno trojdílným oknem s barevnou vitráží do olova. Naproti schodišti jsou dveře do oválné zasedací síně se dvěma krby z krkonošského mramoru, mramorovým obložením stěn a štukovým stropem. Pracovna ministra a přilehlé prostory stejně jako reprezentační síň ministerstva se vyznačují masivním obložením z dubového dřeva s bohatou intarzií. Větší přijímací salonek kombinuje mramor ve vstupní části s intarzovaným obložením stěn v části určené pro jednání. Menší salonek má dřevěné obložení doplněné ozdobnými kovovými prvky. Oba přijímací salonky spojují vysoké prosklené dveře. Oba mají kazetové stropy s propracovaným ornamentem.[2]

Po druhé světové válce prošla budova celkem čtyřmi rozsáhlými vnitřními stavebními úpravami, přesto si zachovala stylový charakter a mnohé původní prvky vnitřního vybavení.[2] Při povodních v roce 2002 byl znemožněn přístup do budovy a evakuovaní zaměstnanci působili z jiných budov ministerstva v Praze. Zatopeny byly podzemní části budovy, sanační práce probíhaly po dobu dvou let.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zlatý Bludný balvan za rok 2009 - Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2010-03-08, [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n Historie budovy Ministerstva průmyslu a obchodu, MPO, 29. 6. 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky ministerstva