Miroslav Grégr

doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc.
Místopředseda vlády Miloše Zemana Ve funkci: 30. května 2001 – 15. července 2002
3. ministr průmyslu a obchodu ČR Ve funkci: 22. července 1998 – 15. července 2002 Předseda vlády Miloš Zeman Předchůdce Karel Kühnl Nástupce Jiří Rusnok
Ministr strojírenství a elektrotechniky Ve funkci: 20. července 1990 – 31. prosince 1990 Předseda vlády Petr Pithart Předchůdce úřad vznikl Nástupce úřad zanikl
Ministr bez portfeje ČR (v rámci federace) Ve funkci: 29. června 1990 – 20. července 1990 Předseda vlády Petr Pithart
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR Ve funkci: 1. června 1996 – 20. června 2002
Stranická příslušnost Členství KSČ (1962–1969) ČSSD (1991–2009) SPOZ / SPO (od 2009)
Narození	13. prosince 1929 (87 let) Praha Československo Československo
Alma mater	ČVUT v Praze
Profese	politik
Ocenění	Ropák roku (1998) Medaile Za zásluhy (2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Grégr (* 13. prosince 1929 Praha) je český politik, v roce 1990 krátce český ministr bez portfeje, posléze ministr strojírenství a elektrotechniky, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998 až 2002 ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana.

Biografie

Narodil se jako syn Emila Grégra, důstojníka československé armády, který se aktivně účastnil bojů u Tobruku i na východní frontě a byl v 50. letech vězněn. V roce 1954 vystudoval strojní fakultu ČVUT a působil na různých pozicích ve strojírenství, od roku 1962 jako ředitel Desty Děčín. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako ředitel n. p., Desta, Děčín. Byl vyloučen z KSČ a pro svůj podíl na reformách 60. let byl po nástupu normalizace krátce vězněn.

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. V roce 1990 byl nejprve krátce českým ministrem bez portfeje (v rámci československé federace), posléze od července do prosince 1990 vedl rezort strojírenství a elektrotechniky. Během funkčního období se podílel na přípravě privatizace automobilky Škoda Mladá Boleslav. Ke konci roku 1990, kdy bylo Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky spolu s Ministerstvem stavebnictví sloučeno pod Ministerstvo průmyslu, ve vládě skončil. Poté až do roku 1996 pracoval opět jako generální ředitel ve firmě Desta Děčín, a. s. Spoluzaložil Svaz průmyslu České republiky a byl jeho prvním prezidentem.

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998. V letech 1996-1998 byl členem a místopředsedou sněmovního hospodářského výboru. V ČSSD zastával funkci v Předsednictvu Ústředního výkonného výboru.

V letech 1998-2002 byl ministrem průmyslu a obchodu a v období let 2001-2002 navíc místopředsedou vlády Miloše Zemana. V době výkonu ministerské funkce prosadil koncepci Super ČEZu (ČEZ jako velký podnik ovládaný státem, schopný expanze na evropské trhy) a pod jeho vedením došlo k dokončení prvních dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Pro své sympatie získal přezdívku atomový dědek. Sám ji ale nepovažuje za urážlivou, použil ji jako první Miloš Zeman při setkání vlády s Vladimirem Putinem, kdy představil Grégra Putinovi se slovy „éto naš atomnyj děduška.“ V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a. s. (46,28% akcií.) za 650 milionů korun V září 2011 byl na výslechu u švýcarských vyšetřovatelů privatizace Mostecké uhelné.

Je držitelem ekologické anticeny Ropák roku 1998 udělovaného sdružením Děti Země.

V květnu 2008 se angažoval při formování občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, které usilovalo o návrat Miloše Zemana do aktivní politiky. Po roce 2009 pak byl aktivní při vzniku Strany práv občanů ZEMANOVCI.

Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Externí odkazy

• Miroslav Grégr na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Biografické heslo na webu české vlády

Autoritní data: ISNI: 0000 0004 1751 7866 | VIAF: 84008354