Miroslav Grégr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc.
Místopředseda vlády Miloše Zemana
Ve funkci:
30. května 2001 – 15. července 2002
3. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
22. července 1998 – 15. července 2002
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdceKarel Kühnl
NástupceJiří Rusnok
Ministr strojírenství a elektrotechniky
Ve funkci:
20. července 1990 – 31. prosince 1990
Předseda vládyPetr Pithart
Předchůdceúřad vznikl
Nástupceúřad zanikl
Ministr bez portfeje ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
29. června 1990 – 20. července 1990
Předseda vládyPetr Pithart
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 20. června 2002
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1962–1969)
ČSSD (1991–2009)
SPOZ / SPO (2010)
Narození13. prosince 1929 (93 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČVUT v Praze
Profesepolitik a manažer
OceněníRopák roku (1998)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Grégr (* 13. prosince 1929 Praha[1]) je český politik, v roce 1990 krátce český ministr bez portfeje, posléze ministr strojírenství a elektrotechniky, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998 až 2002 ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana.

Rodinný původ a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Emila Grégra, důstojníka československé armády, který se aktivně účastnil bojů u Tobruku i na východní frontě a byl v 50. letech vězněn[2]. V roce 1954 vystudoval strojní fakultu ČVUT.

Pracovní život před r. 1989: DESTA Děčín[editovat | editovat zdroj]

Působil na různých pozicích ve strojírenství, roku 1962 se stal ředitelem děčínských strojíren, které se pod jeho vedením přejmenovaly na národní podnik DESTA orientovaný na výrobu vysokozdvižných vozíků. Krátce po přičlenění závodu Domažlice (delimitovaného z Kdyňských strojíren) tam ještě stihl zavést výrobu vysokotonážních vozíků, nicméně v rámci nastupující normalizace byl pro svůj podíl na reformách 60. let i pro svůj záporný postoj k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zařazen na seznam „představitelů a exponentů pravice“[3], vyloučen z KSČ[4] a krátce vězněn.[5]

Politická kariéra po r. 1989: privatizace Škody M. Boleslav, ČEZ, dostavba Temelína[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky, zpočátku jako nestraník. V roce 1990 byl nejprve krátce českým ministrem bez portfeje (v rámci československé federace), posléze od července do prosince 1990 vedl rezort strojírenství a elektrotechniky. Během funkčního období se podílel na přípravě privatizace automobilky Škoda Mladá Boleslav.[5] Zároveň však varoval, že příliš rychlá privatizace československých podniků do rukou zahraničních zájemců, pokud by takový krok nebyl promyšlený ku prospěchu obou stran, může vést k poškození československé ekonomiky jako celku.[6] Krátce poté bylo Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky spolu s Ministerstvem stavebnictví sloučeno pod Ministerstvo průmyslu a Grégr ve vládě skončil[7]. Poté se vrátil do děčínské Desty, kde vykonával funkci generálního ředitele až do 30. září 1996, kdy na funkci rezignoval z politických důvodů.[8] Spoluzaložil Svaz průmyslu a dopravy ČR a byl jeho prvním prezidentem.

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998. V letech 1996–1998 byl členem a místopředsedou sněmovního hospodářského výboru.[9] V ČSSD zastával funkci v Předsednictvu Ústředního výkonného výboru.

V letech 1998–2002 byl ministrem průmyslu a obchodu a v období let 2001-2002 navíc místopředsedou vlády Miloše Zemana.[10] V době výkonu ministerské funkce prosadil koncepci Super ČEZu (ČEZ jako velký podnik ovládaný státem, schopný expanze na evropské trhy) a pod jeho vedením došlo k dokončení prvních dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Pro své sympatie získal přezdívku atomový dědek. Sám ji ale nepovažuje za urážlivou, použil ji jako první Miloš Zeman při setkání vlády s Vladimirem Putinem, kdy představil Grégra Putinovi se slovy „éto naš atomnyj děduška.“[11] V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a. s. (46,28% akcií.[12]) za 650 milionů korun[13] V září 2011 byl na výslechu u švýcarských vyšetřovatelů privatizace Mostecké uhelné.[14]

Spoluzakladatel občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2008 se angažoval při formování občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, které usilovalo o návrat Miloše Zemana do aktivní politiky.[15] Po roce 2009 pak byl aktivní při vzniku Strany práv občanů ZEMANOVCI.[16]

Anticena, medaile[editovat | editovat zdroj]

Je držitelem ekologické anticeny Ropák roku 1998 udělovaného sdružením Děti Země.[17] Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Záhlaví : Grégr, Miroslav, 1929- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Gregr-Emil-Grunhut/p/315220
  3. ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ministr Grégr se jako komunista aktivně podílel na náboru členů Lidových milicí [online]. cibulka.com [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28. 
  5. ↑ a b Miroslav Grégr [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ 30 let zpět: Na československé podniky se slétají dravci zahraničního průmyslu. ČT24 [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČNR 1990-1992, usnesení předsednictva ČNR. www.psp.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ PČR, PS 1996-1998, 5. schůze, část 14/74 (2. 10. 1996). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Miroslav Grégr [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ M.Grégr o Temelínu [online]. olomoucky.spoz.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ Roky 1996–1999. www.mapovani.cz [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14. 
  13. ↑ Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže. ČT24 [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zemana, Špidlu, Grégra vyslýchali kvůli Mostecké uhelné. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-09-16 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ |. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sjezd SPOZ zvolil podle očekávání předsedou Zemana [online]. denik.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ropák (výsledky ankety) | Anketa Ropák & Zelená perla - Děti Země.cz. www.ropak.detizeme.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Grégr, Jiří Hroník: Atomový dědek Miroslav Grégr: Se skromností sobě vlastní, Universum 2020, 328 s. ISBN 978-80-242-7081-4 (knižní rozhovor)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vláda Petra Pitharta
Předseda vlády
Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH)
Členové v den jmenování vlády
29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH)
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990
Tomáš Sokol (vnitro, OF, později OH)
24. ledna 1991
Ivan Dejmal (životní prostředí, KDS)
1. června 1991
Jan Stráský (místopředseda vlády, ODS)
20. června 1991
Igor Němec (státní kontroly, ODS)
24. ledna 1992
Jiří Novák (spravedlnost, ODS)
Vláda Miloše Zemana
Předseda vlády
Miloš Zeman (jmenován 17. července 1998, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
22. července 1998
Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD)
Členové jmenovaní později
1. srpna 1998
Otakar Motejl (spravedlnost – demise 16. října 2000, ČSSD)
9. února 2000
Bohumil Fišer (zdravotnictví, ČSSD)
23. března 2000
Karel Březina (bez portfeje, ČSSD)
5. dubna 2000
13. dubna 2000
Jiří Rusnok (finance, ČSSD)
26. dubna 2000
Petr Lachnit (místní rozvoj, ČSSD) • Jaromír Schling (doprava a spoje, ČSSD)
2. února 2001
Jaroslav Bureš (spravedlnost, ČSSD)
4. května 2001
Ministři průmyslu a obchodu České republiky
1993–20032003–20112011–20172017–dosud
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
Prezidenti Svazu průmyslu a dopravy České republiky
Miroslav Grégr (1990) • Hynek Hanák (1990–1993) • Štěpán Popovič (1993–2000) • Petr Karas (2000–2001) • Stanislav Kázecký (2001–2004) • Jaroslav Míl (2004–2011) • Jaroslav Hanák (2011–2023) • Jan Rafaj (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Grégr&oldid=22838359“