Miroslav Grégr
doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc. | |||||||||||||
![]() | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
Narození |
13. prosince 1929 (89 let) Praha ![]() | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Alma mater | ČVUT v Praze | ||||||||||||
Profese | politik a manažer | ||||||||||||
Ocenění |
Ropák roku (1998) Medaile Za zásluhy (2013) | ||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miroslav Grégr (* 13. prosince 1929 Praha[1]) je český politik, v roce 1990 krátce český ministr bez portfeje, posléze ministr strojírenství a elektrotechniky, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998 až 2002 ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Emila Grégra, důstojníka československé armády, který se aktivně účastnil bojů u Tobruku i na východní frontě a byl v 50. letech vězněn[2]. V roce 1954 vystudoval strojní fakultu ČVUT a působil na různých pozicích ve strojírenství, od roku 1962 jako ředitel Desty Děčín. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako ředitel n. p., Desta, Děčín.[3] Byl vyloučen z KSČ[4] a pro svůj podíl na reformách 60. let byl po nástupu normalizace krátce vězněn.[5]
Po sametové revoluci se zapojil do politiky. V roce 1990 byl nejprve krátce českým ministrem bez portfeje (v rámci československé federace), posléze od července do prosince 1990 vedl rezort strojírenství a elektrotechniky. Během funkčního období se podílel na přípravě privatizace automobilky Škoda Mladá Boleslav.[5] Ke konci roku 1990, kdy bylo Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky spolu s Ministerstvem stavebnictví sloučeno pod Ministerstvo průmyslu, ve vládě skončil[6]. Poté až do roku 1996 pracoval opět jako generální ředitel ve firmě Desta Děčín, a. s. Spoluzaložil Svaz průmyslu České republiky a byl jeho prvním prezidentem.
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998. V letech 1996-1998 byl členem a místopředsedou sněmovního hospodářského výboru.[7] V ČSSD zastával funkci v Předsednictvu Ústředního výkonného výboru.
V letech 1998-2002 byl ministrem průmyslu a obchodu a v období let 2001-2002 navíc místopředsedou vlády Miloše Zemana.[8] V době výkonu ministerské funkce prosadil koncepci Super ČEZu (ČEZ jako velký podnik ovládaný státem, schopný expanze na evropské trhy) a pod jeho vedením došlo k dokončení prvních dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Pro své sympatie získal přezdívku atomový dědek. Sám ji ale nepovažuje za urážlivou, použil ji jako první Miloš Zeman při setkání vlády s Vladimirem Putinem, kdy představil Grégra Putinovi se slovy „éto naš atomnyj děduška.“[9] V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a. s. (46,28% akcií.[10]) za 650 milionů korun[11] V září 2011 byl na výslechu u švýcarských vyšetřovatelů privatizace Mostecké uhelné.[12]
Je držitelem ekologické anticeny Ropák roku 1998 udělovaného sdružením Děti Země.[13]
V květnu 2008 se angažoval při formování občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, které usilovalo o návrat Miloše Zemana do aktivní politiky.[14] Po roce 2009 pak byl aktivní při vzniku Strany práv občanů ZEMANOVCI.[15]
Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Záhlaví : Grégr, Miroslav, 1929- [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Gregr-Emil-Grunhut/p/315220
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Ministr Grégr se jako komunista aktivně podílel na náboru členů Lidových milicí [online]. cibulka.com [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Miroslav Grégr [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/predsedn/usneseni/ue240.htm
- ↑ Miroslav Grégr [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ M.Grégr o Temelínu [online]. olomoucky.spoz.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Roky 1996–1999
- ↑ Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže
- ↑ Zemana, Špidlu, Grégra vyslýchali kvůli Mostecké uhelné
- ↑ Ropák (výsledky ankety)
- ↑ http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=319295
- ↑ Sjezd SPOZ zvolil podle očekávání předsedou Zemana [online]. denik.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Místopředsedové vlád České republiky
- Ministři České republiky bez portfeje
- Ministři průmyslu a obchodu České republiky
- Poslanci Parlamentu České republiky (1996–1998)
- Poslanci Parlamentu České republiky (1998–2002)
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Členové KSČ
- Členové KSČ politicky aktivní po roce 1989
- Členové ČSSD
- Členové SPO
- Absolventi Fakulty strojní ČVUT
- Čeští manažeři
- Ropáci roku
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Narození v Praze
- Narození 1929