Jaroslav Míl
| Ing. Jaroslav Míl, MBA | |
|---|---|
| Narození | 10. srpna 1958 (65 let) Praha |
| Povolání | manažer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Míl (* 10. srpna 1958[1]) je český odborník na energetiku, bývalý generální ředitel společnosti ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Absolvoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny. V roce 1998 získal titul MBA ve Velké Británii.[1]
Ve společnosti ČEZ začal působit hned po studiích, od roku 1985, mimo jiné jako ředitel sekce Nákup a palivové cykly (1994–2000) a generální ředitel a předseda představenstva Elektráren Opatovice (2000).[1] V letech 2000–2003 působil jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ. Během působení ve funkci ředitele se snažil přihlásit ČEZ do privatizace Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Na pozici ředitele ho nahradil Martin Roman.[2]
Navíc v letech 1997–2000 předsedal Radě Správy úložišť radioaktivních odpadů [1] a v letech 2004–2011 byl prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.[3] V roce 2008 mu byla nabídnuta pozice vicepremiéra pro ekonomiku v druhé vládě Mirka Topolánka, nabídku odmítl.[2] Hospodářské noviny v červnu 2013 uvedly, že se stal členem představenstva skupiny SUEK, která je největším těžařem energetického uhlí v Rusku a jedním z největších těžařů uhlí na světě.[1] Tam působil do roku 2015, ve stejné době byl členem představenstva i ve společnosti Slovenské elektrárny.[4]
Během druhé vlády Andreje Babiše se stal v roce 2018 premiérovým poradcem pro jadernou energetiku.[2] V únoru 2019 pak byl jmenován do funkce vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, kde nahradil Jána Štullera.[5] Měl na starosti především dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, u které aktivně se zasazoval proti účasti Ruska a Číny.[4] V březnu 2021 byl na návrh tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka odvolán z funkce. O svém odvolání do poslední chvíle nevěděl a postup ministerstva zkritizoval v dopise adresovaném Bezpečnostní radě státu. Následně byl zajištěním činností zmocněnce dočasně pověřen ministr průmyslu a obchodu.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku bude Jaroslav Míl. Na začátku tisíciletí vedl ČEZ. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Babiš má nového poradce pro jadernou energetiku. Je jím exšéf ČEZ Míl | Byznys. Lidovky.cz [online]. 2018-11-13 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ ADMINISTRATOR. Historie Svazu průmyslu a dopravy ČR. www.spcr.cz [online]. 2017-12-12 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b ZAVŘEL, Marek. Jsme mistři ve zbytečnostech jako zestátnění ČEZ, říká jeho exšéf Míl. iDNES.cz [online]. 2023-05-27 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se stane bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl | Byznys. Lidovky.cz [online]. 2019-01-07 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Vláda odvolala zmocněnce pro jádro Míla. Kritizoval postup ministerstva průmyslu. iROZHLAS [online]. 2021-03-29 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
