Sokolovská uhelná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sokolovská uhelná
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 23. srpna 2002
Adresa sídla Staré náměstí 69, Sokolov, 356 01, Česko
Klíčoví lidé František Štěpánek
Charakteristika firmy
Oblast činnosti těžba
Produkty uhlí
Obrat 7,5 mld. Kč (2018)[1]
6,9 mld. Kč (2017)[1]
Provozní zisk 359,9 mil. Kč (2018)[1]
655,4 mil. Kč (2017)[1]
Výsledek hospodaření 373,8 mil. Kč (2018)[1]
564,3 mil. Kč (2017)[1]
Celková aktiva 15,9 mld. Kč (2018)[1]
15,9 mld. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál 11,3 mld. Kč (2018)
Zaměstnanci 3 540 (2018)
Majitelé František Štěpánek (57,1 %)
Jaroslav Rokos (42,9 %)
Dceřiné společnosti Elektrárna Tisová (100 %)
FK Baník Sokolov (100 %)
SUAS Realitní (100 %)
Identifikátory
Oficiální web www.suas.cz
IČO 26348349
LEI 31570010000000024636
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. (VKM: SUAS)[2] je nejmenší těžební společnost hnědého uhlí a zároveň druhý největší výrobce elektrické energie v České republice.[zdroj?] Těžbu provádí v Sokolovské pánvi.

Součásti[editovat | editovat zdroj]

Společnost vlastní lomy Družba a Jiří. Vlastní a provozuje také zpracovatelský závod Vřesová, ve kterém se nachází plynárna (původně postavena pro výrobu svítiplynu), která zplynováním uhlí vyrábí energoplyn sloužící jako palivo pro paroplynovou elektrárnu Vřesová o výkonu 370 MWe[3] a na stejném místě také teplárnu o výkonu 220 MWe.[4] Díky těmto dvěma zdrojům je tak společnost po ČEZu druhým největším výrobcem elektrické energie v České republice.[5] Teplárna vytápí dálkovým horkovodem okolní města Karlovy Vary, Chodov, Nová Role, Nové Sedlo a obec Vintířov. Dálkovým parovodem je připojena společnost zpracovávající vlnu a teplofikace v Nejdku. Odpadní produkty vznikající při zplyňování uhlí jsou po dočištění nabízeny na trhu chemických produktů (benzín, kyselina sírová, dehet, fenol). Odpadní produkty spalování na Teplárně (hydrosměs popílku, suchý popílek, enegrosádrovec, sádra) se dále využívají ve stavebnictví. SUas provozovala do roku 2010 poslední brikétárnu v ČR. Poblíž zpracovatelské části Vřesová se nachází i lomová těžba žulového kamene v majetku Sokolovské uhelné Horní Rozmyšl. Firma provádí rozsáhlé rekultivace krajiny dotčené těžbou hnědého uhlí. V současnosti probíhá napouštění a vytvoření rekreační oblasti jezera Medard u města Habartov.

Od října 2016 je Sokolovská uhelná majitelem Elektrárny Tisová, kterou odkoupila od společnosti ČEZ.[6] Tato dosluhující tepelná Elektrárna Tisová je teplofikačním zdrojem s parní primární sítí pro města Sokolov a Březová a horkovodním zdrojem pro města Habartov a Bukovany. Do budoucna se uvažuje o nahrazení tohoto zdroje vybudováním horkovodu ze zpracovatelské části Vřesová.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost Sokolovská uhelná, a. s. vznikla v roce 1994 spojením Palivového kombinátu Vřesová, Hnědouhelných dolů Březová a Rekultivací Sokolov.[7] Část akcií byla prodána v rámci kupónové privatizace, část pak městům a obcím, stát si ponechal 48 % akcií.[8] O další privatizaci státního podílu uvažovala vláda Miloše Zemana v roce 2001, při očekávaném výnosu 8 mld. Kč.[9] Privatizaci nakonec zrealizovala vláda Vladimíra Špidly, po zrušeném výběrovém řízení vláda jednala pouze se společností Sokolovská těžební a.s. ovládanou managementem dolů.[10] V březnu 2004 pak rozhodla o prodeji za částku 2,6 mld. Kč.[11] V roce 2005 bylo jmění společnosti převedeno na Sokolovskou těžební, která současné změnila svou firmu na Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.[12]. Společnost vlastnili František Štěpánek (40 %), Jaroslav Rokos (30 %) a Jan Kroužecký (30 %),[13] jehož podíl se snažil získat Pavel Tykač.[14] Z těchto důvodů byl v roce 2015 odkoupen podíl Jana Kroužeckého a převeden na společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.[15]

Hospodaření[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 společnost vydělala 1,9 mld. Kč při tržbách 9,4 mld. Společnost má dlouhodobě vysoké zisky, ve fondu nerozděleného zisku z minulých let měla koncem roku 2009 téměř 10 mld. Společnost má aktiva ve výši 19,2 mld.[13] Podle některých odhadů hodnota společnosti přesahuje 15 mld. Kč.[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Dostupné online.
  2. Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2011-07-06 [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ERÚ – Přehled veřejných tepelných energetických zdrojů ČR mimo ČEZ, a. s. k 31. 12. 2009
  4. ERÚ – Přehled energetických zdrojů ČR typu „závodních elektráren“ k 31. 12. 2009
  5. motejlek.com: Sokolovská uhelná má rekordní zisk. Aby ho udržela, omezí dodávky uhlí konkurenčním výrobcům elektrické energie. Z trhu zmizí miliony tun
  6. Elektrárna Tisová se dnes stala majetkem Sokolovské uhelné. OEnergetice.cz. 2017-01-02. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. (česky) 
  7. Sokolovská uhelná – historie. www.suas.cz [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-06. 
  8. MF DNES 9. 4. 1998: Uhelné firmě asi divoká privatizace nehrozí
  9. MF DNES 17. 7. 2001: Stát čeká od privatizace dolů až osmnáct miliard
  10. Energetik: Aktuality, zprávy – Březen 2004. www.energetik.cz [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. 
  11. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. března 2004 č. 263
  12. Zápisy v obchodním rejstříku
  13. a b Sokolovská uhelná, výroční zpráva 2009
  14. a b Miroslav Motejlek, Tykač s Podkonickým mají smůlu, soud odložil pondělní dražbu akcií Sokolovské uhelné, motejlek.com, 11. června 2010
  15. Štěpánek a Rokos ovládli Sokolovskou uhelnou. Vydělá i Tykač. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]