Miloš Kužvart
| RNDr. Miloš Kužvart | |
|---|---|
 | |
| 4. ministr životního prostředí ČR | |
| Ve funkci: 22. července 1998 – 15. července 2002 | |
| Předseda vlády | Miloš Zeman |
| Předchůdce | Martin Bursík |
| Nástupce | Libor Ambrozek |
| Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
| Ve funkci: 15. června 2002 – 15. června 2006 | |
| Zastupitel městské části Praha-Satalice | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 24. října 2022 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSSD (1995–?) |
| Nestraník | |
| do Sněmovny | za SPOZ (2013) |
| Narození | Praha Československo |
| Choť | rozvedený |
| Vztahy | Petr Kužvart (bratr) |
| Děti | jeden syn |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Profese | politik |
| Commons | Miloš Kužvart |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miloš Kužvart (* 20. listopadu 1960 Praha) je český geolog a politik, v letech 1998–2002 ministr životního prostředí ČR, počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v roce 2004 krátce kandidát České republiky do Evropské komise. Z ČSSD později vystoupil a spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana a později i stranu SPOZ.[1] Od října 2022 je zastupitelem pražské městské části Satalice za uskupení Satalice sobě.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval geologii a geochemii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1989 pracoval v Ústředním ústavu geologickém. V 80. letech 20. století se účastnil vědeckých expedic na Tchien-šan, Kavkaz a na pohoří Jotunheimen v Norsku. V této době se podílel na činnosti environmentalistických organizací. Psal do samizdatového Ekologického bulletinu, seznámil se s ekologem Ivanem Dejmalem. V 90. letech spoluzakládal Společnost pro trvale udržitelný život. Počátkem této dekády pracoval i na ministerstvu životního prostředí v různých funkcích. Poté, co do čela rezortu nastoupil František Benda, byl ovšem Kužvart (tehdy ředitel odboru pro styk s veřejností) propuštěn z ministerstva.[2] Přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je členem České společnosti pro ochranu před zářením.
V polovině 90. let pracoval pro německou firmu RWTÜV, která firmám vydávala známky jakosti včetně ekologických. V roce 1995 vstoupil do ČSSD a předsedal její ekologické komisi. Ke vstupu do strany ho inspiroval nástup Miloše Zemana do čela sociální demokracie, Zemana totiž znal z dřívějších dob z Kruhu nezávislé inteligence.[2]
V roce 1995 na základě úspěšného výběrového řízení pracoval jako ředitel Programové jednotky PHARE programu Evropské unie pro neziskový sektor v České republice.
Ministrem životního prostředí[editovat | editovat zdroj]
V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem (ohledně Jaderné elektrárny Temelín) a ministrem zemědělství Janem Fenclem (ohledně kompetencí v oblasti ochrany vodstva). Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, například kvůli jeho souhlasu s kácením stromů v nejcennějších zónách Národního parku Šumava nebo kvůli souhlasu s trasováním dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří). V roce 2001 napsala Mladá fronta DNES, že Kužvart má sebevědomí, ale většinu sporů prohrává. Z několika regionálních organizací ČSSD se tehdy dokonce ozývaly hlasy, že by měl odstoupit.[2] Ministerskou funkci zastával po celé funkční období Zemanovy vlády, do července 2002.[3]
Poslancem[editovat | editovat zdroj]
Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Středočeský kraj).[4] Byl místopředsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a v letech 2004–2006 i členem výboru pro evropské záležitosti. Ve sněmovně setrval do voleb v roce 2006.[5]
Kandidát na eurokomisaře[editovat | editovat zdroj]
Počátkem roku 2004 byl po krátkou dobu zvažovaným kandidátem na post člena Evropské komise za Českou republiku. Komentátor Alexandr Mitrofanov si jeho nominaci vykládal jako projev taktizování jednotlivých křídel v ČSSD. Kužvartovi, který byl dosud považován za stoupence Miloše Zemana, tuto funkci nabídl Vladimír Špidla na doporučení Stanislava Grosse (Gross mu měl již předtím slíbit i post volebního lídra ČSSD v krajských volbách v roce 2004).[6] V koalici i v části veřejnosti jeho nominace vzbudila kritiku. Miroslav Kalousek konstatoval, že „je jasné, že pan Kužvart není prvořadá váhová kategorie ani ve vlastní straně“. Kužvart i tak odcestoval do Bruselu na úvodní prezentaci. Jenže turné po evropských institucích jen vyostřilo kritiku vůči němu. Jako jediný z desítky budoucích komisařů z nových členských zemí Evropské unie totiž nedorazil na plánovanou schůzku s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Přijel navíc se zpožděním a bez jasně připraveného programu. Když se pak v Bruselu účastnil před zahraničními novináři tiskové konference, projevila se jeho špatná znalost angličtiny a na mnohé dotazy odpovídal jen větou „I am very optimistic“. Po návratu do Česka Kužvart naznačil, že na post rezignuje, protože necítí podporu. Když se o věci jednalo v ČSSD, Vladimír Špidla kvůli emocím s tím spojeným v jednu chvíli zkolaboval a ze sněmovny musela předsedu vlády odvézt do nemocnice záchranná služba.[7][8] Koncem února 2004 se pak Kužvart skutečně vzdal ambice být eurokomisařem.[9] Nahradil ho Pavel Telička.
SPOZ[editovat | editovat zdroj]
Kužvart později vystoupil z ČSSD a podílel se na založení SPOZ. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Jihočeském kraji jako lídr SPOZ (z pozice nestraníka)[10] a nebyl zvolen.
Zastupitelem[editovat | editovat zdroj]
V obecních volbách v říjnu 2022 byl zvolen zastupitelem pražské městské části Satalice za uskupení Satalice sobě.[11]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Podle dostupných údajů k roku 2001 byl rozvedený, měl syna, žil s novou partnerkou.[2] Jeho bratr Petr Kužvart byl známý advokát specializující se na zastupování subjektů usilujících o ochranu životního prostředí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zemanovi pátečníci: atomový dědek, člen KSČ i ropáci roku, lidovky.cz, 11. 3. 2013
- ↑ a b c d Kužvart je pracovitý, ale též ješitný ministr. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Vláda Miloše Zemana (22.07.1998 - 12.07.2002) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14.–15.6.2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Miloš Kužvart [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Komentátor: nový eurokomisař se bude potýkat s nedůvěrou lidí [online]. radio.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Výběr českého eurokomisaře skončil ostudou [online]. ihned.cz [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Premiér Špidla zkolaboval kvůli Kužvartovi. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Kužvart se vzdal postu eurokomisaře. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2013-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Jihočeské zemanovce povede do voleb bývalý ministr Kužvart [online]. ČeskéNoviny.cz, 2013-08-20 [cit. 2013-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022 [online]. Český statistický úřad, 2022-09-24. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Kužvart na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Kužvart
- Miloš Kužvart v parlamentu
