Přeskočit na obsah

Alexandr Mitrofanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandr Mitrofanov
Alexandr Mitrofanov, 2015
Alexandr Mitrofanov, 2015
Narození27. června 1957 (67 let)
Rostov na Donu
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Povolánínovinář, překladatel, komentátor, bloger, spisovatel a redaktor
OceněníCena Ferdinanda Peroutky (2000)
Cena Karla Havlíčka Borovského (2014)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Mitrofanov (* 27. června 1957 Rostov na Donu, Sovětský svaz[1]) je český novinář, komentátor a publicista ruského původu,[2][3][4] věnující se např. tematice Ruské federace nebo sociálně-politickému dění v České republice.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

V Sovětském svazu vystudoval žurnalistiku na Rostovské univerzitě a v roce 1979 se přestěhoval do Československa, kde přispíval do plzeňských podnikových novin Škodovák. V roce 1982 se jemu a jeho partnerce narodila dcera Jana. Roku 1991 do ledna 1992 pracoval v sociálnědemokratickém časopise Právo lidu.[5] Od roku 1992 začal psát pro deník Právo.[6] V roce 2004 se narodil syn Daniel.[zdroj⁠?]

Napsal např. Za fasádou Lidového domu (1998) nebo Politika pod pokličkou (2002, spolu s Markétou Maláčovou - nyní již Mitrofanovovou). V roce 2017 napsal předmluvu k historicky prvnímu překladu knihy Fazila Iskandera Králíci a hroznýši do českého jazyka. Společně s Petrem Nováčkem se stal laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2000.[7] Za své politické komentáře získal Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2014[8] a Cenu Jiřího Ješe za komentář za rok 2016.[9]

České překlady z ruštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Jelcin, Boris Nikolajevič. Proti srsti: autobiografie (orig. Ispoved’ na zadannuju temu). 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1991.189 S.
  1. Alexandr Mitrofanov [online]. Databazeknih.cz [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  2. Dialog o transformaci: S Alexandrem Mitrofanovem hovoří Martin Soldát | Listy. www.listy.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23. 
  3. Alexandr Mitrofanov [online]. /pravednes.cz [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  4. bta, kte. V Rusku se na povrch dostalo to nejodpornější, co v národě je, říká Alexandr Mitrofanov [online]. Český rozhlas, 2017-08-05 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  5. Alexandr Mitrofanov: „Nemám nárok na pravdu. Já ji hledám.“ (rozhovor) [online]. Ondřej Trhoň, 2013-12-10 [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. 
  6. Sloupek někdy musím napsat za dvacet minut, říká komentátor Mitrofanov. Munimedia.cz [online]. 2013-11-23 [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  7. Petr Nováček získal novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Český rozhlas [online]. 2001-02-06 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  8. Cenu K. H. Borovského získal Mitrofanov, Novinářskou křepelku Brolík z Respektu. Hospodářské noviny [online]. 2015-06-04 [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. 
  9. Očima Saši Mitrofanova: Funkce, stejně jako peníze, nesmrdí?. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-09-12 [cit. 2017-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]