Petr Šilar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Petr Šilar
Instalace synodní rady Českobratrské církve evangelické 2015
Instalace synodní rady Českobratrské církve evangelické 2015

6. předseda
Klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí / Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí
Ve funkci:
1. listopadu 2012 – 15. října 2020
Předchůdce Václav Koukal
Nástupce Šárka Jelínková

1. místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
20. listopadu 2010 – 7. října 2011
Předchůdce Michaela Šojdrová
Nástupce Marian Jurečka

3. senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí
Úřadující
Ve funkci od:
23. října 2010
Předchůdce Ludmila Müllerová

Zastupitel Pardubického kraje
(v letech 2000–2010 také radní kraje)
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 15. listopadu 2010
Ve funkci:
13. října 2012 – 8. října 2020

Starosta města Letohrad
Ve funkci:
1990 – 31. srpna 2001
Nástupce Vladimír Tomek

Zastupitel města Letohrad
Ve funkci:
1990 – 2. listopadu 2006

Starosta obce Horní Čermná
Ve funkci:
10. listopadu 2010 – 18. února 2013
Předchůdce Josef Kittner
Nástupce Hana Motlová

Zastupitel obce Horní Čermná
Ve funkci:
16. října 2010 – 16. října 2014
Stranická příslušnost
Členství OF (1989–?)
SD-LSNS (1995–?)
US-DEU (1999–2005)
KDU-ČSL (od 2005)

Narození 16. května 1956 (64 let)
Horní Čermná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Alma mater VŠ zemědělská v Praze
Náboženství Českobratrská církev evangelická
Webová stránka http://www.petr-silar.cz/
Commons Kategorie Petr Šilar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Šilar (* 16. května 1956 Horní Čermná) je český politik, od roku 2010 senátor za obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí, v letech 20002010 a opět 2012 až 2020 zastupitel Pardubického kraje, v letech 19902001 starosta města Letohrad, člen KDU-ČSL.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Lanškrouně, následně pak Vysokou školu zemědělskou, agronomickou fakultu (19751980). V letech 19801983 pracoval v zemědělském družstvu Mistrovice jako agronom-krmivář, v letech 19841990 pracoval v Koordinačním útvaru služeb pro zemědělce v Žamberku (později Agrokonzulta). V letech 19902001 vykonával funkci starosty města Letohrad[1] a v letech 20102013 byl starostou rodné obce Horní Čermná.

Ve Volbách do Senátu PČR v roce 2010 se stal senatorem za KDU-ČSL v obvodu č. 46 – Ústí nad Orlicí, když se ziskem 22,52 % hlasů v prvním kole postoupil do druhého kola, v němž zvítězil se ziskem 56,13 % hlasů nad Miloslavem Souškem, kandidátem ČSSD.[2] Jako senátor se stal místopředsedou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.[3] V této funkci se zaměřuje na podporu regionálních výrobků. V dubnu 2013 tak ve spolupráci s Asociací regionálních značek uspořádal v senátu seminář na téma Regionální značení domácích produktů.[4][5]

Je členem Českobratrské církve evangelické, byl presbyterem a 3. listopadu 1991 byl v Letohradě ordinován jako laický kazatel.[6]

Ve volbách v roce 2016 opět obhájil za KDU-ČSL mandát zastupitele Pardubického kraje, když kandidoval za subjekt „Koalice pro Pardubický kraj“ (tj. KDU-ČSL, hnutí Nestraníci a SNK-ED). Původně figuroval na kandidátce na 21. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil třetí.[7] Také ve volbách v roce 2020 obhajoval mandát, nicméně tentokrát neuspěl.[8]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za KDU-ČSL svůj mandát v obvodu č. 46 – Ústí nad Orlicí.[9] Se ziskem 33,61 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 63,92 % : 36,07 % kandidáta hnutí ANO 2011 Jana Lipavského. Mandát senátora se mu tak podařilo obhájit.[10]

V říjnu 2020 opustil funkci předsedy Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, nahradila jej Šárka Jelínková.[11]

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Petr Šilar se dlouhodobě zasazuje o zrušení letního času.[12][13][14]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Petr Šilar je laureátem Ceny PŘÍSTAV, kterou mu v roce 2013 udělila Česká rada dětí a mládeže.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vybraná usnesení z jednání ZM konaného dne 29. srpna 2001 [online]. Město Letohrad [cit. 2016-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. 
  2. Výsledky hlasování | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Senát PČR [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné online. 
  4. Regionální značky se představily v Senátu. page-maintitle-short-default. Dostupné online [cit. 2017-07-27]. 
  5. Studio ČT24: Pátek 26. dubna 2013. Česká televize [online]. [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. S. 400. 
  7. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Pardubický kraj, Kandidátní listina: Koalice pro Pardubický kraj, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. 
  8. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Pardubický kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  9. KDU-ČSL představila svých prvních devět kandidátů do Senátu. Deník Referendum.cz [online]. 2016-02-03 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 46 – Ústí nad Orlicí [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  11. Předsedkyní senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí se stala Šárka Jelínková [online]. KDU-ČSL, 2020-10-15 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  12. Senátor chce zrušit střídání zimního a letního času, shání milión podpisů - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2013-04-15 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  13. JANOUŠ, Vilém. Zrušme letní čas, volá senátor Šilar. Sovy trpí. Deník.cz [online]. 2015-10-22 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  14. DUBSKÝ, Kamil. Akce proti střídání času se rozpadla, Šilar označen za piráta. Chrudimský deník [online]. 2014-04-10 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]