Mirek Kovářík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Mirek Kovářík
Miroslav Kovářík (2017)
Miroslav Kovářík (2017)
Narození15. srpna 1934
Praha
Úmrtí4. března 2020 (ve věku 85 let)
Povoláníherec, pedagog, publicista, moderátor, vysokoškolský učitel, literární kritik a divadelní kritik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Kovářík (15. srpna 1934 Praha4. března 2020) byl český divadelník, kulturní publicista a redaktor, herec, recitátor, moderátor a vysokoškolský pedagog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny zdravotní sestry a řidiče tramvaje. Studoval nejprve gymnázium v Michli, odkud byl r. 1949 vyloučen za vydávání studentského časopisu s katolickými texty a za propagaci Masaryka. Po roční pauze dokončil studia na nově zřízeném pražském pedagogickém gymnáziu Víta Nejedlého (maturita roku 1952). Nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole a rok strávil v dělnických profesích. Poté dostal umístěnku jako učitel do školy v pohraniční, v Lomu u Mostu. Po dvouleté základní vojenské službě se vrátil k učitelství, ovšem již ne v Lomu, ale v Litvínově.

Studoval dálkově češtinu a ruštinu na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity a studia ukončil roku 1961 s titulem promovaný pedagog.[1] Na této univerzitě v roce 2001 obhájil rigorózní práci Slovo, tvar, prostor a získal titul PhDr.

V letech 1961–1967 byl zaměstnán jako odborný pracovník Okresního muzea Most.[2]

V Litvínově se zapojil do kulturního života a recitoval v tamním Divadle hudby a poezie. V letech 1962–1969 zde založil a vedl vlastní dramatický soubor s názvem Docela malé divadlo, který se zařadil mezi významná česká divadla malých forem. Uváděl beatnickou poezii a stal se neúnavným propagátorem moderní české poezie. Od roku 1966 seznamuje veřejnost s poezií Václava Hraběte, který zemřel tragicky roku 1965 ve věku 24 let. Kovářík je považován za objevitele Hrabětových textů pro českou literaturu. Byl vynikajícím recitátorem nezaměnitelného stylu a dlouholetým moderátorem hudebního festivalu Porta. V roce 1989 na Lochotíně v Plzni recitoval poezii pro třicetitisícové publikum.

Pořad Zelené peří vznikl roku 1969 původně pro rozhlas jako jakási hitparáda poezie po vzoru písničkových pořadů. Na počátku normalizace byl Mirek Kovářík z rozhlasu vyhozen za své komentování vpádu okupačních vojsk. V polovině 70. let dostal nabídku vedoucího studia Rubín Zdeňka Potužila, který začínal v litvínovském Docela malém divadle Miroslava Kováříka jako osvětlovač a technik, aby Zelené peří obnovil jako klubový pořad.[3] Literární večery původně provozované v Praze rozšířil roku 1978 do klubu Studio Horizont na sídlišti Lesná v Brně (pod názvem Slyšet se navzájem) a do klubu Čéčova v Českých Budějovicích (pod názvem Hledám tě v tomto městě). Kovařík v těchto pořadech pomáhal propagovat a zveřejňovat poezii mladým začínajícím autorům. K těm, jejichž texty uvedl poprvé v Zeleném peří, patří jména některých současných prozaiků – Alexandra Berková, Věra Nosková, Irena Dousková, Halina Pawlowská, Michal Ajvaz, Jiří Hájíček – nebo básníků – Jiří Staněk, Svatava Antošová, Radek Malý či Lubor Kasal.[4]

Od roku 1993 do ledna 2011 existovalo Zelené peří i v rozhlasové verzi na stanici Český rozhlas Dvojka.[5][6]

V šedesátých letech objevil a po celý život popularizoval poezii Václava Hraběte. Z básníkovy pozůstalosti uspořádal k vydání několik sbírek (Stop-time, Blues v modré a bílé, Blues pro bláznivou holku).

Svými texty přispíval do kulturních periodik, jako Tvar, Literární noviny, A2 a další, a napsal předmluvy či doslovy k mnoha básnickým sbírkám. Soubor svých článků, esejů, rozhovorů a dalších textů uspořádal knižně pod názvem Život... a poezie...?: Eseje (Galén, 2017).

V mládí sám psal básně, které pod pseudonymem Jiří Kott vydal v samizdatových sbírkách Ovoce noční (Praha 1953), Venuše cizí Paní (Lom u Mostu 1954) a Člověk jako já (Praha, Litvínov 1958). Výbor z těchto básní vyšel pod názvem Ovoce noční v roce 2014.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MINAŘÍK, Petr. Rozhlas jako prostor pro začínající spisovatele. Hradec Králové 2018, s. 26–27. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Michal Čuřín. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury. Přístup také z: https://theses.cz/id/hbwj0g/ [Nadále MINAŘÍK, P., 2018.]
  2. KAPRÁLOVÁ, Kateřina. Mirek Kovářík a Docela malé divadlo v Litvínově. Brno, 2008, s. 46. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Libor Vodička, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra divadelních studií při Semináři estetiky. Přístup také z: https://theses.cz/id/4qy89o/
  3. MINAŘÍK, P., 2018, s. 30
  4. MINAŘÍK, P., 2018, s. 31
  5. „Asi jim umřu pod nožem.“ Poslední rozhovor s legendárním recitátorem Mirkem Kováříkem. Český rozhlas [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  6. iRozhlas: Zelené peří

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAPRÁLOVÁ, Kateřina. Mirek Kovářík a Docela malé divadlo v Litvínově. Brno, 2008. 51 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Libor Vodička, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra divadelních studií při Semináři estetiky. Přístup také z: https://theses.cz/id/4qy89o/
  • KOTT, Jiří. Ovoce noční. Zábřeh: Adolescent, 2014. 32 s. ISBN 978-80-904399-5-5.
  • KOVÁŘÍK, Miroslav. Život... a poezie...?: eseje. Praha: Galén, ©2017. 358 s. ISBN 978-80-7492-296-1.
  • MINAŘÍK, Petr. Rozhlas jako prostor pro začínající spisovatele. Hradec Králové 2018. 60 s. Bakalářská práce, ved. práce Mgr. Michal Čuřín. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury. Přístup také z: https://theses.cz/id/hbwj0g/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]