Divné století

Divné století
Interpret	Jaromír Nohavica
Druh alba	Studiové album
Vydáno	1996
Nahráno	Jablonec nad Nisou, září a říjen 1996
Žánr	folk
Délka	48:00
Jazyk	čeština
Vydavatelství	Monitor - EMI Records
Producent	Zdeněk Vřešťál
Profesionální kritika
	Vladimír Vlasák: Mnoha barvami dýchá Nohavicovo Divné století. Mladá fronta DNES 25. 11. 1996 [1]; Vladimír Vlasák: Nohavica zhudebnil své století. Mladá fronta DNES 28. 11. 1996 [2];
Jaromír Nohavica chronologicky
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divné století (1996) je sedmé album Jaromíra Nohavici. Je to jeho první album, které nahrál s řadou hostů a s kapelovými aranžemi. Ty z větší části vytvořil Vít Sázavský, některé jsou dílem Karla Plíhala a Radka Pastrňáka. Je to také první album, kde nahrál některé písně s heligonkou (Danse macabre, Až to se mnu sekne).

Autorem všech písní je Jaromír Nohavica, kromě Až to se mnu sekne, kterou složil spolu s Pavlem Dobešem.

Po vydání desky Nohavica vyjel na turné s Kapelou, záznam z koncertu vyšel v roce 1998 na CD Koncert. Z Kapely pak vznikla skupina Neřež.

Písničky z alba s klavírním výtahem vyšly ve zpěvníku Divné století, který v roce 2000 vydalo nakladatelství G + W.

Seznam písní[editovat | editovat zdroj]

Divocí koně – 3:25
Těšínská – 3:04
Stodoly – 2:34
Petěrburg – 3:06
Planu – 3:40
Sarajevo – 2:42
Novorozeně – 2:30
Danse macabre – 3:38
Zatanči – 1:49
Potulní kejklíři – 4:03
Starý muž – 2:17
Ještě mi scházíš – 2:08
Litanie u konce století – 3:54
Před dveřmi – 3:39
Podzemní prameny – 2:12
Až to se mnu sekne – 3:20

V původním širším výběru písní byly také Ženy, které pak Jaromír Nohavica nazpíval na první desku skupiny Neřež (Neřež, 1998) a v upravené (zkrácené) verzi i na Babylon (2003). Při práci ve studiu uvažovali i o zařazení Jdou po mně jdou^[1], která však vyšla až na CD Koncert (1998).

Účinkují[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Nohavica – zpěv (1–16), akustická kytara (2–4, 6, 9, 10, 12, 15), sedmistrunná akustická kytara MN (1, 6, 11), Heligonka (8, 16)
hosté:
- Vít Sázavský – sbor (1, 3, 4, 6, 13), housle (2), velký buben (8), akustická kytara (9), tleskání (9), zvony (13), kroky (13), lahev (15); aranžmá (1–3, 5–9, 12, 13, 16)
- Karel Plíhal – mandolína (4, 10), akustická kytara sólo (4), akustické kytary (9); aranžmá (4, 10, 15)
- Radek Pastrňák – elektrická kytara (11, 14), sbor (11); aranžmá (11, 14)
- Jana Feriová – sbor (1, 6, 8, 13)
- Petr Freund – klávesové nástroje (4, 10), sbor (4)
- Miroslav Klus – sbor (4, 13)
- Jaromír Nohavica st. – housle sólo (2)
- Milan Nytra – klávesové nástroje (11, 14), harmonium (7)
- Pavel Plánka – bicí (2, 8, 11, 14), congas (1), triangl (2), maracas (2), xaxixi (5), vodní klacek (5), bongo (6), pandeiro (9), tamburína (9), Frame Drum (10), Udu drum (15)
- Pavel Polášek – šalmaj (2), hoboj (6)
- Ája Suková – sbor (1, 6, 8, 13)
- Miroslav Surka – křdlovka (3), trubka (5)
- Petr Vavřík – basová kytara (2, 5, 11, 14)
- Zdeněk Vřešťál – sbor (1, 3, 4, 6)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Album je obecně považováno za nejlepší Nohavicovo album (někdy spolu s Mikymauzoleem). Získalo Anděla v kategorii „album roku“. V anketě časopis Rock a pop o „desku desek deváté dekády“ se v novinářské anketě umístilo na pátém, v čtenářské pak na druhém místě.

Reedice[editovat | editovat zdroj]

Album vyšlo v reedici v roce 1998 v rámci 3× Jarek Nohavica a v roce 2007 v podobném Boxu 4 CD.

Divné století v televizi[editovat | editovat zdroj]

Česká televize natočila v roce 1996 v brněnském studiu 28minutový film Divné století, který obsahuje klipy většiny písniček z alba prokládané mluvenými vstupy Jaromíra Nohavici. V klipech, které jsou pojaté jako hospodské hraní v první polovině 20. století, účinkují všichni, kteří nahrávali album, kromě Miroslava Kluse. Film režíroval Vojtěch Fatka.

Seznam písniček filmu[editovat | editovat zdroj]

Těšínská
Stodoly
Petěrburg
Sarajevo
Novorozeně
Zatanči
Starý muž
Podzemní prameny
Až to se mnu sekne

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Petěrburg v Archivu pod lupou na webu Jaromíra Nohavici

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dílo Divné století ve Wikicitátech
Informace o albu na oficiálním webu Jaromíra Nohavici

[1] Petěrburg v Archivu pod lupou na webu Jaromíra Nohavici

[1]

Jaromír Nohavica

Studiová alba	Mikymauzoleum (1993) • Darmoděj a další (1995) • Divné století (1996) • Moje smutné srdce (2000) • Babylon (2003) • Virtuálky (2009) • Virtuálky 2 (2010) • Virtuálky 3 (2012) • Tak mě tu máš (2012) • Poruba (2017) • Máma mi na krk dala klíč (2020)

Koncertní alba	Darmoděj (1988) • Osmá barva duhy (1989) • V tom roce pitomém (1990) • Tři čuníci (1994) • Koncert (1998) • Pražská pálená (2006) • Doma (2006) • Od Jarka pod stromeček (2006) • Ikarus (2008) • Z pódia (2008) • V Lucerně (2009) • Adventní koncert (2011) • Koncerty 1982 a 1984 (2012) • Půlnoční trolejbus (2012) • Jarek Nohavica a přátelé (2014) • Jarek Nohavica v Gongu (2018)

EP	Cesty 5 (1985) • Písně pro V. V. (1988)

Kompilační alba	Tenkrát (2013) • Kometa (2013)

Reedice	Osmá barva duhy CD (1994) • 3× Jarek Nohavica (1998) • Box 4 CD (2007) • Platinová kolekce (2009)

Anděl v kategorii album roku

1991 In the Sky (Lucie) • 1992 Missariel (Lucie Bílá) • 1993 Karviná (Yo Yo Band) • 1994 Černý kočky mokrý žáby (Lucie) • 1995 Dřevo (Buty) • 1996 Divné století (Jaromír Nohavica) • 1997 Citová investice (Petr Hapka a Michal Horáček) • 1998 Větší než malé množství lásky (Lucie) • 1999 Kapradí (Buty) • 2000 Illustratosphere (Dan Bárta) • 2001 Proměny (Čechomor) • 2002 Pop: Tune da Radio (Support Lesbiens), Dance: Slowthinking (Ecstasy of St. Theresa), Rock: Biorytmy (Tata Bojs), Jazz/blues: Má vina (Jan Spálený a ASPM), Folk: Já na tom dělám (Bratři Ebenové) • 2003 Pop: Resistance Is Futile (Monkey Business), Rock: Dole v dole (Kabát) • 2004 Pop: Mikrokosmos (Kryštof), Rock: Nanoalbum (Tata Bojs) • 2005 Pop/dance: Kiss Me on My Ego (Monkey Business), Rock: Mezi světy (Lenka Dusilová) • 2006 Pop/dance: Rubikon (Kryštof), Rock: Polib si dědu (Wohnout) • 2007 Pop/dance: Objects of Desire and Other Complications (Monkey Business), Rock: Dreamer (Sunshine) • 2008 Ohrožený druh (Michal Horáček) • 2009 She's a Good Swimmer (Charlie Straight) • 2010 Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa (Nightwork) • 2011 Racek (Tomáš Klus) • 2012 Inzerát (Kryštof) • 2013 Šero (Bratři Orffové) • 2014 Na Radosti (Aneta Langerová) • 2015 ČeskosLOVEnsko (David Koller) • 2016 Hearts (Lenny) • 2017 Eskalace dobra (J.A.R.) • 2018 EvoLucie (Lucie) • 2019 Jednou tě potkám (Vladimír Mišík) • 2020 Řeka (Lenka Dusilová) • 2021 Dýchej (David Stypka a Bandjeez)

Dřívější názvy: Výroční československé hudební ceny (1991), Gramy (1992–1995), Česká Gramy (1996), Ceny Hudební akademie (1997), Ceny Akademie populární hudby (1998–2000)