Břetislav Bartoš

Břetislav Bartoš
Narození	7. května 1893; Frenštát pod Radhoštěm; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. června 1926 (ve věku 33 let); Dolní Mokropsy; Československo
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, grafik, publicista a československý legionář
Děti	Šárka Bartošová
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břetislav Bartoš (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm^[1] – 28. června 1926 Dolní Mokropsy) byl český malíř.

Životopis

Narodil se ve Frenštátu pod Radhoštěm na východní Moravě. Během svých studií na pražské Akademii v letech 1909 až 1914 byl jedním z posledních žáků profesora Hanuše Schwaigera. V roce 1914 byl spoluzakladatelem uměleckého spolku Koliba (moravský protějšek pražské Umělecké besedy se kterou také vystavoval).

Bojoval v 1. světové válce jako legionář^[2] v Itálii a ve volných chvílích maloval obrazy zachytávající momenty z fronty. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče.^[3] Zemřel velmi mladý na TBC.^[4]

V roce 2007 se uskutečnila první vernisáž zrekonstruovaného muzea ve Frenštátě. Výstavu zahájila dcera Břetislava Bartoše.^[5]

Dílo

V jeho dílech převažuje barva nad kresbou. Upřednostňoval její hutnost a plošný výraz. V barevnosti používal spíše střízlivé tóny hraničící až se zemitostí. V kompozici příliš neexperimentoval a ve svých dílech nechal dominovat vertikály tvořící střed obrazu tak, jak je typické u renesančních maleb Itálie.

Díla Břetislava Bartoše často mají symbolický podtext. Snažil se ve svých dílech vyjádřit sociální situaci a občas se objevuje i revoluční tematika. Zatímco ve svém raném období maluje spíše zbojníky, v pozdější fázi jsou hlavní představitelé jeho obrazů lidé z šachet a hutí. Velice typický je motiv rodiny vsazený do průmyslového prostředí.^[4]