Josef Kalus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Kalus
Josef Kalus (1855-1934).JPG
Rodné jméno Josef Kallus
Narození 16. února 1855
Frenštát pod Radhoštěm
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. prosince 1934 (ve věku 79 let)
Frenštát pod Radhoštěm
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog
Národnost moravská
Manžel(ka) Marcela Kalusová-Fialková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kalus (16. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm[1]11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm[2]) byl moravský pedagog, básník a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl Philip Kalus (1801–1884), matka Johanna Theimer (1808–1973), svatbu měli 10. 11. 1824. Měl 11 sourozenců: Filipa (1826–1895), Johanu Reinoškovou (1828), Viktorii Pelikánovou (1832–1913), Marianu (1834), Johana (1836), Františku (1838), Veroniku Kaděrovou (1840–1919), Amálii (1844), Anežku (1845), Antonína (1849) a Františka (1850).

Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě. Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se (v pětadvaceti letech) nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem (40 let), nejdéle učil v Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy.[3]

4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou (1863–1935), se kterou měl dvě děti – Marii a Jaromíra.[4][p 1] Byl členem Moravského kola spisovatelů. Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239.[5]

Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem.[5]

Časopisy[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.[5]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • O Janíčkovi – Brno: 1911
  • Valašské pohádky
  • Valašské kresby

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. I manželka sama psala divadelní hry a povídky pod jménem M. Kalusová.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  2. Národní politika, 13.12.1934, s.4, Valašský básník Josef Kalus zemřel. v systému Kramerius
  3. Obnova, 19. 2. 1915, s. 6, Kalus šedesátníkem (dostupné online v NK ČR)
  4. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus. 
  6. Národní politika, 14. 12. 1934, s.1, Moravský básník patriarcha. v systému Kramerius

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus. 
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 64.
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 186.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]