Kostel svatého Mořice (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Mořice
Chram svateho Morice 2.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel svatého Mořice
Kostel svatého Mořice
Odkazy
Kód památky 13663/8-3660 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel v Olomouci. Patří do farnosti svatého Mořice. Farní kostel svatého Mořice vždy plnil roli hlavního městského chrámu, zatímco katedrála svatého Václava byla metropolitním biskupským chrámem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér

Chrám a jeho bezprostřední okolí patří k nejdéle osídleným místům ve městě. V bezprostřední blízkosti kostela byly v 70. letech 20. století při stavbě obchodního domu Prior nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století a rovněž zbytky románského kamenného dvorce ze 12. století. Tyto základy byly vyzvednuty a umístěny do depozitáře Národního památkového ústavu v Olomouci. V místě mořického kostela bývala dříve také řemeslnicko-kupecká česká (slovanská) osada, blízká ulice se ostatně až do počátku 20. století jmenovala Česká (dnešní ulice 8. května). Lokalita byla křižovatkou obchodních cest, fungovalo zde tržiště a tak zdejší nejstarší svatyně plnila zřejmě roli „trhového kostela“. Archeologický průzkum v sousední ulici Pekařské prokázal souvislé osídlení od příchodu Slovanů na přelomu 5. a 6. století (velkomoravské a po-velkomoravské pohřebiště). Do poloviny 13. století byla osada z vůle panovníka právně scelena s královským městem.

Asi v polovině 13. století zde byl postaven druhý kostel v románsko-gotickém slohu, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1257. Na počátku 15. století byl vybudována jižní (1403) a severní věž (stavba severní věže zahájena asi 1412) a v roce 1572 byla při severní straně kostela postavena renesanční Edelmannova hrobka. Ve druhé polovině 19. století došlo k celkovému restaurování kostela, přičemž se projevila snaha o neogotické navýšení obou věží západního průčelí podle návrhu Gustava Meretty, Augusta Prokopa a jiných (nakonec nebylo realizováno). V roce 1985 bylo sousoší Kristus na hoře Olivetské přeneseno z jižní strany kostela do interiéru. O deset let později byl celý kostel svatého Mořice podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.[1] V roce 2007 pak byla v rámci oslav 750. výročí první zmínky o kostele při jižní zdi kostela na původní místo osazena kopie sousoší Olivetské hory, nejcennější památky gotického sochařství v Olomouci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Mořice je významnou pozdně gotickou stavbou, má dvě nesymetrické hranolové věže a bohatě klenuté trámové trojlodí. Uvnitř jsou instalovány 7. největší varhany ve střední Evropě (stavba zahájena počátkem 30. let 18. století, uvedeny do provozu roku 1745). Varhany postavil mistr Michael Engler. Manuálů je 5, rejstříků je 135.[2]

Roku 1725 byla při kostele vystavěna loretánská kaple za finančního přispění hraběnky Kateřiny Beckertové a její dcery Mariany, provdané za barona Josefa Petráše. Kaple byla přistavěna k severní straně trojlodní haly. Při regotizaci kostela bylo odstraněno barokní členění vnějších stěn lorety, sanktusník a závěrová střešní valba. Donátorky loretánské kaple jsou pod kaplí pohřbeny.[3]

Vyhlídková věž[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídková věž kostela nemá žádné bezpečnostní zábrany na svém ochozu a je proto vyhledávaným místem pro sebevraždy. Zatím nedošlo ke zranění dalších kolemjdoucích osob, ačkoliv každý sebevrah přitom ohrožuje náhodné chodce i návštěvníky přilehlé kavárny.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní památkový ústav: Kostel sv. Mořice v Olomouci. Dostupné online.
  2. Největší varhany na světě
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 147.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUSIL, Jiří V.; NERYCHEL, Bohumil. Chrám sv. Mořice v Olomouci. Olomouc: Proboštský farní úřad u sv. Mořice v Olomouci, 1990. 28 s. 
  • HLOBIL, Ivo; TOGNER, Milan; BLÁHA, Josef. Olomouc: Proboštský farní kostel sv. Mořice. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 1992. 32 s. 
  • POJSL, M.; LONDIN, V. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. 208 s. ISBN 80-7182-163-2. S. 64–65. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]