Mistr Rajhradského oltáře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mistr Rajhradského oltáře (nověji uváděn jako Mistr Olomouckého oltáře) byl český gotický malíř činný v první polovině 15. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Malíř se vyučil v Praze v době před vypuknutím husitských bouří a po roce 1420 patrně sídlil na Moravě v Olomouci nebo v Brně, kde vedl vlastní dílnu. Do Prahy se mohl vrátit ve 30. letech v době panování Zikmunda Lucemburského. Pod jeho vlivem vznikla převážná část děl jihočeské deskové malby druhého a třetího desetiletí a některá díla v okolních zemích (Ostřihomský oltář, 1427, Bamberský oltář, 1429, Linecké Ukřižování, 1930)

Jméno tohoto mistra se odvozuje od jeho hlavního díla - tzv. Rajhradského oltáře, jehož pět desek bylo od konce 18. století v obrazárně benediktinského kláštera v Rajhradě a odtud byly odkoupeny do Moravské galerie v Brně. Oltář byl ale ve skutečnosti původně určen pro kostel sv. Mořice v Olomouci, kde je zaznamenán v písemných pramenech z roku 1440.

O životě samotného malíře se žádné údaje nedochovaly. Pokud jde o rajhradský oltář, existuje pravděpodobnost, že ho objednal Heinrich Seuftleben, bývalý kaplan Zikmunda Lucemburského, který roku 1440 převzal na dva roky olomouckou faru sv. Mořice a mohl znát malíře z doby svého pobytu na císařském dvoře v Praze.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rajhradský oltář, Nesení kříže, Moravská galerie v Brně
Rajhradský oltář, křídla, Moravská galerie v Brně

Mistr Rajhradského oltáře navazuje na díla pozdního krásného slohu (Roudnický oltář, Madona svojšínská) a spojením domácí tradice se západoevropským stylem završuje vývoj českého deskového malířství lucemburské éry. Vychází z deskové malby Mistra Třeboňského oltáře[2] a užívá šerosvitný efekt, zářivé barvy s převahou červené i drobnopisné detaily dobových oděvů nebo zbroje. Z krásného slohu už přejímá pouze typ tváří kladných postav a stylizaci jejich roucha.

Jeho obrazy vyjadřují změněný vztah ke skutečnosti, kde hlavní roli přejímá narativní složka a dramatický děj je zdůrazněn množstvím naturalistických detailů. Vedlejší postavy, jejichž expresivní výraz obličeje se někdy přibližuje karikatuře, mají jednodušší a více realistické oděvy. Malíř zaplňuje plochu obrazu množstvím figur a rozvádí děj do drobných epizod. Pokouší se vytvořit iluzi prostoru diagonálním uspořádáním scény nebo vytvořením druhého plánu s menšími figurami, ale většinou užívá jednotné zlacené pozadí.

Díla autora a jeho dílny[editovat | editovat zdroj]

Deska z Náměšti, Umučení sv. Apoleny, Moravská galerie v Brně
  • Rajhradský oltář, 5 desek s výjevy Nesení Kříže[3] (polovina centrální části oltáře), Poslední večeře, Kristus na hoře Olivetské (nebo Modlitba v zahradě Getsemanské), Zmrtvýchvstání Krista, Nalezení a zkoušení pravého sv. Kříže sv. Helenou a Konstantinem (oltářní křídla), Moravská galerie v Brně
  • Ukřižování z Nových Sadů (druhá polovina centrální části rajhradského oltáře), Národní galerie v Praze
  • Svatojakubský oltář (osm deskových obrazů, původně součást retáblu s martyriem sv. Jakuba a výjevy ze života Panny Marie)
  • Deska z Náměště nad Oslavou (oboustranně malovaná deska s výjevy Umučení sv. Apoleny (vnější strana), Umučení sv. Kateřiny (vnitřní strana)), Moravská galerie v Brně.

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Madona vyšebrodská
  • Madona vratislavská
  • Oltářní triptych s Ukřižováním a světicemi (zv. Oltář Reininghausův)
  • Oltářní triptych sv. Jana Křtitele (Oltář zátoňský)
  • Oltář z Hýrova

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 62
  2. Kutal A, 1972, s. 131
  3. Nesení kříže

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200-1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 62-63 ISBN 978-80-7035-569-5
  • Špinková Tereza, Rajhradský oltář, bakalářská práce, Katolická teologická fakulta UK v Praze, 2008
  • Albert Kutal, České gotické umění, Artia/Obelisk Praha 1972, s. 131-133
  • Jaroslav Pešina, desková malba in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 241-243
  • Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 131-155

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]