Ladislav Pokorný (kněz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reverendus Dominus
ThDr. PaedDr. Ladislav Pokorný
Kanovník kapituly
Všech svatých na Hradě pražském
Církev římskokatolická
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1939
Osobní údaje
Datum narození 22. června 1915
Místo narození Zdice, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 12. května 2000
(ve věku 84 let)
Místo úmrtí Praha, Česká republika
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Pokorný (22. června 1915 Zdice12. května 2000 Praha) byl římskokatolický teolog, kněz, liturgista, spisovatel, redaktor, kanovník kapituly Všech svatých na Hradě pražském, děkan a vysokoškolský pedagog.

Studium a akademické počátky[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze Zdic u Berouna. V Berouně absolvoval reálné gymnázium a maturoval v roce 1934. Po gymnáziu nastoupil ke studiu na bohosloveckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kterou dokončil v roce 1939. Po absolutoriu byl v roce 1939 vysvěcen na kněze, nastoupil do pastorace a vyučoval jako profesor na středních školách. Dne 12. prosince 1951 získal doktorát z teologie na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Bratislavě. Jeho disertační práce měla název "Péče moderní pastorace o některé obtížné případy". K jeho dalším studiím patří: v letech 19461950 studium na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze; 19641965 uměleckohistorický kurs PIS; 1964 a 1972 Ústřední politická škola ČSL a Liturgisches Institut v Curychu (v květnu 1971).
Od 1. září 1949 do 20. června 1950 byl profesorem pedagogiky a katechetiky na diecézním bohosloveckém učilišti v Litoměřicích. Dne 2. října 1950 byl jmenován na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze státním docentem pro obor pedagogiky a katechetiky, s účinností od 1. září 1950. Dne 30. října 1951 byl pověřen tamtéž přednáškami pastorální teologie od zimního semestru roku 19511952, přednášel do konce roku 19521953. Jeho působení v akademickém prostředí bylo ukončeno dne 31. srpna 1953. Poté odešel do pastorace.

Návrat k pedagogické činnosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. prosince 1965 byl jmenován na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích lektorem pro obor pedagogika v roce 19651966, tento pracovní poměr trval v období od 1. září 1965 do 28. června 1968. Dne 12. října 1970 byl jmenován na CMBF docentem pro obor křesťanské archeologie a liturgiky, s účinností od 1. října 1970. Habilitační řízení tamtéž pro obor liturgiky bylo ukončeno dne 2. srpna 1971, kdy předložil soubor prací. Dne 9. ledna 1973 jmenován na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích vedoucím katedry praktických oborů, s účinností od 1. ledna 1973. Dne 21. května 1974 byl jmenován profesorem pro obor liturgika, s účinností od 1. června 1974. Dne 24. září 1974 byl na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích jmenován děkanem pro roky 19741976. Dále byl opětovně jmenován děkanem 9. července 1976 pro roky 19761978 a 14. srpna 1978 byl jmenován proděkanem fakulty pro roky 19781980. Na svou funkci rezignoval 30. června 1979 a odešel do důchodu.

Aktivní důchodce[editovat | editovat zdroj]

Ovšem ani pak nezahálel, takže 1. října 1979 byl přijat do krátkodobého pracovního poměru na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích s místem působení v Cibulkově knihovně. Zde působil do 11. června 1980.
Od července 1981 do konce února 1983 byl vedoucím Vydavatelství České katolické Charity a v letech 19831984 vedoucím redaktorem časopisu Duchovní pastýř. Poté se věnoval pastorační činnosti. Zemřel 12. května 2000 v Domově sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích. Rozloučení s ním se konalo 19. května 2000 v Praze-Řepích, odtud pak byl převezen do hrobky kanovníků Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském v Bubenči a tam pohřben. V průběhu roku 2001 za něho kněžské společenství CCC, jehož byl členem, obětovalo mše svaté.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Celý rok s dětmi. Exhorty k mládeži, Praha: Kropáč & Kucharský 1944. 132 s.
  • Dvě liturgická pojednání, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1982. 139 s.
  • Gustav ČEJKA – Ladislav POKORNÝ (ed.), Sborník teologických statí II., Praha: Česká katolická Charita v Ústředním církevním nakladatelství 1983. 109 s.
  • Jiří HUBER – Ladislav POKORNÝ (ed.), Poselství pro dnešek i zítřek. Sborník statí, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1983. 83 s.
  • Ladislav POKORNÝ – Alois PITRMANN (ed.), Úvahy nad Evangeliem pokoje = Commentarii in Evangelium pacis: Sborník semináře Sdružení kat. duchovních Pacem in terris ČSSR, který se konal ve dnech 5.–7. června 1984 v Dolním Smokovci, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1985. 75 s.
  • Ladislav POKORNÝ (ed.), Litera slovem oživená. Sborník teologickomírového a tiskového semináře Sdružení kat. duchovních Pacem in Terris v Hradci Králové ve dnech 20.–23. 8. 1984, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1985. 101 s.
  • Ladislav POKORNÝ (ed.), Odkaz soluňských bratří. Sborník k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1987. 198 s.
  • Ladislav POKORNÝ (ed.), Pocta spolupatronům Evropy. Malý cyrilometodějský sborník, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1982. 86 s.
  • Ladislav POKORNÝ (ed.), Sborník teologických statí 3, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1983. 121 s.
  • Ladislav POKORNÝ (ed.), Stopami koncilu. Sborník teologickomírového semináře SKD Pacem in terris v Hradci Králové ve dnech 23.–26. srpna 1982, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1983. 118 s.
  • Ladislav POKORNÝ A KOL., Obnovená liturgie, Praha: Česká katolická charita 1976. 266 s.
  • Lásky kdybych neměl. Promluvy k věřícímu člověku, V Praze: Ústřední církevní nakladatelství 1961. 90 s.
  • Liturgika, 1. [díl], Základy liturgické teorie, 2. vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1980. 167 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1974)
  • Liturgika, 2. [díl], Dějiny liturgie v přehledu, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1977. 363 s.
  • Liturgika, 3. díl, Základy liturgického zákonodárství. Slovo a úkon v liturgii, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1978. 138 s.
  • Liturgika, 4. [díl], Liturgické reálie. Posvěcení času, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1979. 132 s.
  • Liturgika, 5. [díl], Mešní řád Římského misálu, 2. vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1980. 90 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1972)
  • Prostřený stůl, 2., upravené vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1990. 159 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1979)
  • První čtení o Pánu Bohu, 3., upr. vyd., Praha: Knižní velkoobchod 1990. 104 s. (předchozí vydání: Praha: Vyšehrad 1948, Praha: Vyšehrad 1969)
  • Přípravy k biblickým katechesím v 1., 2. a 3. třídě s kresebnými náčrty, Praha: Kropáč & Kucharský 1947. 134 s.
  • Slovo ke dni, Díl 1., 2., upravené vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1990. 103 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1985)
  • Slovo ke dni, Díl 2., 2., upravené vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1990. 183 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1986)
  • Slovo ke dni, Díl 3., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1986. 173 s.
  • Stručný přehled vývoje sakrálního umění, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta [s.d.]. 112 s.
  • Světlo svátostí a času, 2., upravené vyd., Praha: Zvon 1990. 142 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1981)
  • Úvod do teologie bohoslužby, [Litoměřice]: [Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 115 s.
  • Věřím a vyznávám, 3. vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1988. 146 s. (předchozí vydání: Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1983; Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1984)
  • Vydavatel Cyrilometodějského kalendáře pro jednotlivé roky.
  • Z dějin liturgie u nás, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1969. 95 s.
  • Živý růženec: modlitby ke královně míru, 2., upravené vyd., Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1986. 41 s.

Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř. Příspěvky ve sbornících.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Acta Curiae Litomericensis 2000/6, Litoměřická diecéze, Litoměřice, 2000, str. 33.
  • Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna 2001 [cit. 2005-07-31].
  • HOCHMANN, František: „Dělník ve službě Pána. K šedesátinám děkana CM bohoslovecké fakulty prof. Dr. letech Pokorného“, in Katolické noviny 25 (29. 6. 1975), str. 3.
  • NOVOTNÝ, Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha, 2007.
  • ŠIMEČEK, Vendelín: „Životní jubileum profesora dr. Ladislava Pokorného“, in Duchovní pastýř. Měsíčník katolického duchovenstva 6 (1985) str. 117.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 600. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]