Missa solemnis (Beethoven)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Missa solemnis in D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena zkomponovaná mezi lety 1817 a 1823 patří mezi nejvýznamnější počiny skladatele vůbec a řadí se mezi nejznámější mše západní klasické hudby. Formálně dílo patří do typu velkých slavnostních mší – missae solemnes.

Řazení[editovat | editovat zdroj]

Sám Beethoven skladbu označil ve svých pozdějších letech života jako nejvydařenější dílo, a ačkoli její popularita nedosahuje úrovně většiny jeho symofnií a sonát, označuje ji Beethoven za vrchol své tvorby. Jedná se o jeho druhou mši po méně známé Mši C dur, op. 86 z roku 1807.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Kompozice Missy solemnis je spjata s Beethovenovým přátelstvím s arcivévodou Rudolfem Janem Rakousko-Toskánským (1788–1831). Arcivévoda byl velice nadaným žákem skladatele ve hře na klavír a komponování a také Beethovenovým podporovatelem v materiálním ohledu. Proto Beethoven věnoval svému příteli několik ze svých nejvýznamnějších skladeb, jako např. svou jedinou operu Fidelio. Poté, co Beethoven obdržel zprávu o Rudolfově jmenování arcibiskupem olomouckým, napsal:

„Der Tag, wo ein Hochamt von mir zu den Feierlichkeiten für I.K.H. soll aufgeführt werden, wird für mich der schönste meines Lebens sein; und Gott wird mich erleuchten, dass meine schwachen Kräfte zur Verherrlichung dieses feierlichen Tages beitragen.“
„Den, kdy má být provedena k oslavě J.C.V. mnou napsaná mše, bude pro mne nejkrásnějším v životě. Nechť mne Bůh osvítí, aby mé chabé síly dokázaly přispět ke slávě tohoto velkého dne.“

Biskupské svěcení v Olomouci v roce 1819 však proběhlo bez provedení této Beethovenovy mše, jelikož plánovaná skladba daleko přesáhla rámec běžných mší a skladatele navíc vedla k více než čtyřem letům intenzivního bádání v oblasti teologie, liturgiky a dějin duchovní hudby, gregoriánského chorálu od Palestriny po Bacha a Händela, k většímu pochopení božích záměrů. Mši skladatel napsal v Mödlingu, ve svém tamním letním domě, kde je dnes Beethovenův památník.[1]

První uvedení[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu, kde bylo kompletní dílo uvedeno poprvé jako celek

V roce 1823, tři roky po plánovaném uvedení mše, předal Beethoven svému příteli, kardinálu a arcibiskupovi olomouckému, jemu věnovanou Missu solemnis. Části mše (Kyrie, Credo, Agnus Dei) byly poprvé uvedeny nikoli v rámci liturgie, nýbrž při setkání Filharmonického spolku v Petrohradě 7. dubna 1824, a poté 7. května 1824 v c. k. divadle U Korutanské brány ve Vídni.

Celá mše pak poprvé zazněla v roce 1830 v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu jako součást liturgie.[2]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Beethovenova Missa solemnis je jako většina mší dělena do pěti vět:

  I Kyrie
  II Gloria: Gloria in excelsis Deo. Qui tollis. Quoniam tu solus sanctus.
  III Credo: Credo in unum Deum. Et incarnatus est. Et resurrexit.
  IV Sanctus: Sanctus. Benedictus.
  V Agnus Dei: Agnus Dei.   Vb  Dona nobis pacem.

Trvání[editovat | editovat zdroj]

Provedení díla trvá přibližně hodinu a čtvrt (70–80 minut).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Missa solemnis (Beethoven) na německé Wikipedii.

  1. Beethovenhaus, zpřístupněno 10. února 2016
  2. Rainer Lepuschitz: Beethovenova Mše jako úvod ke koncertu Tonkünstler-Orchester Niederösterreich, říjen 2007

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sven Hiemke: Ludwig van Beethoven. Missa solemnis. Bärenreiter, Kassel 2003, ISBN 3-7618-1516-6.
  • Wolfgang Rathert: Die Messen. In: Birgit Lodes, Armin Raab (Hrsg.): Beethovens Vokalmusik und Bühnenwerke. Laaber, Laaber 2014, ISBN 978-3-89007-474-0 (Beethoven-Handbuch. Band 4).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]