Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Ludvík Rakouský
Rodné jméno Karel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d´Aviano Rakouský
Narození 10. března 1918
Baden u Vídně, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. prosince 2007 (ve věku 89 let)
Brusel, Belgie
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Titul Jeho císařská a královská výsost arcivévoda
Manžel/ka Yolanda de Ligne
Děti Rudolf
Alexandra
Karel Kristián
Marie Constance
Rodiče Karel I.
Zita Bourbonsko-Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Arcivévoda Karel Ludvík Rakouský, celým jménem Karel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d´Aviano Rakouský, německy: Carl Ludwig Maria Franz Joseph Michael Gabriel Antonius Robert Stephan Pius Gregor Ignatius Markus d'Aviano von Österreich, občanským jménem: Carl Ludwig Habsburg-Lothringen (10. března 1918, Baden u Vídně11. prosince 2007 Brusel) byl pátým potomkem rakouského císaře Karla I. a císařovny Zity a posledním členem panovnického rodu narozeným před zánikem monarchie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narození Karla Ludvíka několik měsíců před rozpadem monarchie bylo oslaveno 101 dělostřeleckými salvami. Dětství však již trávil v exilu, mimo jiné na ostrově Madeira, kde pobývala císařská rodina až do smrti císaře Karla I. v roce 1922. Následně žil s matkou a sourozenci ve Španělsku a v Belgii. Ve třicátých letech 20. století studoval, stejně jako starší bratr Ota, na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii.

Život v USA[editovat | editovat zdroj]

Po německé invazi roku 1940 uprchl s rodinou do severní Ameriky, kde Karel Ludvík promoval v Québecu jako doktor práv, jakož i politických a společenských věd.

Roku 1943 vstoupil do americké armády a za prezidenta Roosevelta vedl v neutrálním Portugalsku tajná jednání s Maďarskem o restauraci monarchie, ta však nebyla úspěšná. V roce 1944 se v řadách Spojenců účastnil Vylodění v Normandii.

Zpět v Evropě[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 se Karel Ludvík vrátil se svou rodinou do Evropy a byl činný v bruselské holdingové společnosti Société Générale du Belgique. Později založil pro tuto holdingovou společnost firmu Genstar v Kanadě. V době jeho odchodu do penze roku 1986 čítala firma Genstar více než dvacet tisíc zaměstnanců v tak rozličných odvětvích jako stavebnictví, cement, chemie, námořní doprava, finance a špičkové technologie.[1]

Byl mluvčím Habsburků, domáhajících se v Rakousku odškodnění za konfiskovaný majetek rodiny v roce 1919.

Karel Ludvík zemřel koncem roku 2007 a dne 12. ledna 2008 po obřadu ve Svatoštěpánské katedrále ve Vídni byl pochován v Císařské hrobce po boku své matky.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

17.1.1950 se na zámku Belœil v Belgii oženil s princeznou Yolandou de Ligne (celým jménem Yolande Marie Jeanne Charlotte de Ligne, * 6.5.1923 Madrid), s níž měl čtyři děti.[2]

  • 1. Rudolf (* 17.11.1950 Belœil) ∞ (3.7.1976 Brusel) Hélène de Villenfagne de Vogelsanck (* 24.4.1954): 8 dětí
  • 2. Alexandra (* 10.7.1952) ∞ 1984 Hector Riesle Contreras (* 16.2.1943, chilský ambasador u Svatého stolce): 3 děti
  • 3. Karel Kristián (* 26.8.1954 Belœil) ∞ 1982 Marie Astrid Lucemburská (* 17.2.1954, sestra vládnoucího velkovévody lucemburského): 5 dětí
  • 4. Marie Constance (* 19.10.1957) ∞ 1994 Franz Joseph Auersperg-Trautson (* 11.12.1954): 3 vlastní dcery (jedna zemřela brzy po porodu) a 1 adoptovaná.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.kurier.at/nachrichten/114023.php
  2. http://www.wienerzeitung.at/DesktopDefault.aspx?TabID=4601&Alias=wzo&cob=317248&currentpage=0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]