Jan VI. Portugalský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan VI.
král Portugalska, Brazílie a Algarve (do 1822)
král Portugalska a Algarve
Domingos Sequeira - D. João VI.jpg
Doba vlády 18161826
Úplné jméno João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança
Narození 1767
Lisabon
Úmrtí 1826
Lisabon
Nástupce Petr I. a IV.
Královna Šarlota Španělská
Potomci Petr I. Brazilský
Michal I. Portugalský
Dynastie Braganzové
Otec Petr III. Portugalský
Matka Marie I. Portugalská

Jan VI. Portugalský (portugalsky João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança), zvaný Dobrotivý (17671826), byl v letech 18161822 králem Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a poté od roku 1822 do své smrti králem Portugalska a Algarve.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Budoucí král Jan VI. se narodil z manželství portugalské královny Marie a portugalského krále manžela z Petra III. Jeho otec Petr III. byl zároveň strýc jeho matky Marie. Tento sňatek se uskutečnil z dynastických důvodů: následníkem Jana V. se totiž stal jeho starší syn Josef I., který měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví.

Marie Františka Isabela
Marie I.
Otec:
Petr III. Portugalský
Děd:
Jan V. Portugalský
Praděd:
Petr II. Portugalský
Prababička:
Marie Sofie Falcká
Babička:
Marie Anna Habsburská
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Matka:
Marie I. Portugalská
Děd:
Josef I. Portugalský
Praděd:
Jan V. Portugalský
Prababička:
Marie Anna Josefa Habsburská
Babička:
Mariana Viktorie Bourbonská
Praděd:
Filip V. Španělský
Prababička:
Alžběta Parmská

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1785 se Jan oženil s desetiletou španělskou princeznou Carlotou, dcerou krále Karla IV. Tento sňatek byl dílem jejího děda Karla III. a jeho sestry, portugalské královny a Janovy babičky Mariany Viktorie. Cílem pochopitelně bylo obě země sblížit. Ke konzumaci manželství došlo v roce 1790. Z jejich manželství vzešlo devět dětí, šest dcer a tři synové; nejstarší ze synů však v šesti letech zemřel:

Jan IV. se svou ženou Šarlotou

Manželé si povahově příliš nevyhovovali a Janovo náboženské založení Carlotu nudilo. Proslýchalo se, že přinejmenším mladší z jejích dětí mají jiného otce. Po roce 1806 žili manželé odděleně.

Regentství a panování[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1788 zemřel Janův starší bratr Josef, stal se princ následníkem své matky a jako takový přijal titul knížete brazilského. Z pozice následníka trůnu převzal v roce 1799 vládu jako regent své matky Marie I., která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr III. se o vládu již delší dobu nezajímal, takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.

Ještě za vlády Marie I. utekla královská rodina v roce 1807 do Brazílie před Napoleonovým vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v Riu de Janeiru. Krátce před smrtí své matky Marie I. nařídil Jan zákonem vytvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a tím povýšení Brazílie na království. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16. prosince 1815.

Po smrti své matky v roce 1816 se Jan stal králem tohoto soustátí. Po Napoleonově pádu v roce 1815 zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.

V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahala vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn Michal, znovu pak v roce 1823. Král jeho povstání v roce 1824 za pomoci anglických vojsk potlačil a byl nakonec nucen prince Michaela vyhnat ze země.

Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr vyhlásil dne 7. září 1822 samostatnost Brazílie a její nezávislost na Portugalsku a následně nedlouho poté byl prohlášen dědičným císařem jako Petr I. Král Jan IV. odmítal brazilskou nezávislost uznat až do 29. srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se Brazílie a Portugalsko po jeho smrti spojí minimálně v personální nebo dokonce reálnou unii.

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Jan IV. zemřel v Lisabonu 26. března 1826. Jako regentku Portugalska jmenoval před svou smrtí svou dceru Isabelu Marii, neurčil však svého následníka a nástupcce trůnu, čímž způsobil dlouholetou kriti a boje mezi svými dvěma syny – starším Petrem a mladším Michalem. Portugalským králem se nakonec stal jeho starší syn jako Petr IV. Portugalský, ten však vládl v Portugalsku pouze do roku 1828, neboť liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. Petr se tedy vzdal trůnu ve prospěch své nejstarší dcery Marie II. Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným Michalem I.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John VI of Portugal na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Marie I.
Znak z doby nástupu Král Portugalska, Brazílie a Algarve
18161822
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Král Portugalska a Algarve
18221826
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr IV.