Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská | |
---|---|
Brazilská císařovna a portugalská královna | |
![]() Marie Leopoldina | |
Doba vlády | 12. říjen 1822 – 11. prosinec 1826 (Brazílie) 10. březen 1826 – 2. květen 1826 |
Úplné jméno | Leopoldina Karolina Josefa |
Narození | 22. leden 1797 Schönbrunn, Vídeň, Rakouské arcivévodství, Svatá říše římská |
Úmrtí | 11. prosince 1826 ( 29 let ) Paço de São Cristóvão, Rio de Janeiro, Brazilské císařství |
Pohřbena | Sao Paulo |
Předchůdce | Šarlota Španělská (Portugalsko) |
Nástupce | Amélie de Beauharnais (Brazílie) |
Manžel | Petr I. Brazilský |
Potomci | Marie II. Portugalská Miguel Jan Karel Januárie Marie Brazilská Paula Františka Brazilská Petr II. Brazilský |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinští |
Otec | František I. Rakouský |
Matka | Marie Tereza Neapolsko-Sicilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Leopolda Rakouská (22. ledna 1797 Vídeň – 11. prosince 1826 Rio de Janeiro) byla portugalská královna a brazilská císařovna.
Pocházela z rodu Habsburků. Dcera římskoněmeckého císaře Františka II. (jako císař rakouský vládl pod jménem František I.) a jeho druhé manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od roku 1817 byla Marie Leopolda manželkou portugalského korunního prince, který byl v roce 1822 korunován jako císař brazilský pod jménem Pedro I. Na brazilský trůn usedl později i syn Pedra I. a Leopoldy pod jménem Pedro II. a na portugalský trůn dcera Marie pod jménem Marie II.
Dětství a dospívání[editovat | editovat zdroj]
Leopolda byla páté dítě z dvanácti dětí císaře Františka. Ze svých sourozenců nejvíce ctila a milovala svou starší sestru Marii Louisu (pozdější manželku Napoleona Bonaparta). Na rozdíl od většiny svých sourozenců byla Leopolda mimořádně nadané a inteligentní dítě. Zabývala se fyzikou, astronomií, botanikou, zoologií a řadou dalších věd. Měla rovněž hudební talent a výborně malovala a kreslila. Dětství Leopoldy bylo poměrně těžké. V císařské rodině vládla pevná disciplína, absolutní poslušnost a tvrdá výchova. Tato těžká doba byla navíc poznamenána také válečnými událostmi a v roce 1805 musela císařská rodina uprchnout před Napoleonem z Vídně. Většina rodiny uprchla do Uher, ale Leopolda se svou matkou se kupodivu vydaly na místa nejtěžších bojů na Moravu. V roce 1807 se rodina vrací do Vídně, téhož roku umírá Leopoldina matka. Již v lednu 1808 se ale císař potřetí oženil, jeho vyvolenou se stala arcivévodkyně Marie Ludovika Beatrix z Modeny. Se svou nevlastní dcerou Leopoldou vycházela velmi dobře a podporovala ji v jejích zálibách a rozvíjení vědeckých zájmů. Přišla ovšem další rána – Leopolda byla velmi otřesena z toho, že se její milovaná sestra Marie Louisa musí provdat za člověka, kterého dosud považovala za největšího nepřítele Habsburků, za císaře Napoleona Bonaparta (přesto když po pozdější Napoleonově porážce dorazil do Vídně Napoleonův malý syn František, ujala se ho nejvřeleji právě Leopolda, která ho chránila před zlomyslnostmi dvora a jeho zaměstnanců).

Nevěsta[editovat | editovat zdroj]
V roce 1816 se Leopolda dozvěděla, jaké dynastické plány s ní má její otec a všemocný státní kancléř kníže Metternich. Jako budoucí ženich jí byl vybrán portugalský korunní princ Dom Pedro, který poté, co jej s celou královskou rodinnou a dvorem vyhnal Napoleon z vlasti, žil nyní v daleké Brazílii. Leopolda nijak neprotestovala a začala se na svou budoucí úlohu pečlivě připravovat – učila se portugalsky a studovala mapy a cestopisy popisující její budoucí vzdálenou vlast. O ruku byla oficiálně požádána 18. února 1817 (Don Pedro byl ovšem ve Vídni nepřítomen a zastoupen markýzem Marialvou). Nevěsta obdržela portrét svého budoucího manžela a údajně jím byla nadšena. Svatba proběhla 13. května 1817 v augustiniánském kostele ve Vídni a ženicha tentokrát zastupoval Leopoldin strýc arcivévoda Karel. Na cestu do Brazílie se Leopolda vydala 2. června 1817 i se svým početným doprovodem a v srpnu se v přístavu Livorno nalodili a opustili Evropu. Do Brazílie dorazili po těžké a strastiplné cestě 5. listopadu 1817.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Leopolda a Pedro si byli hned při prvním osobním setkání velmi sympatičtí a příznivý dojem udělala nevěsta i na ostatní členy portugalské královské rodiny. Uvítání novomanželského páru v Rio de Janeiro bylo velkolepé. Mírné zklamání ovšem zažila Leopolda již nedlouho po příjezdu, když se s manželem nastěhovala do zámku Boa Vista. Toto sídlo bylo velmi skromné a poskytovalo jen málo pohodlí. Životní podmínky portugalské korunní princezny tak nebyly o moc lepší, než u ženy běžného koloniálního pána. I přes tyto drobné problémy vypadalo manželství jinak spokojeně. Leopolda byla do svého muže zamilovaná a on jí rovněž projevoval svou náklonnost. Ale již po prvním měsíci se začala situace prudce horšit. Tehdy překvapil nic netušící novomanželku Pedrův epileptický záchvat. O tom, že princ trpí touto chorobou, do té chvíle Leopolda nic netušila. Postupem času Leopolda přišla i na to, že její manžel nemá zrovna jednoduchou povahu – byl náladový, nedůvěřivý, často měl záchvaty zuřivosti a pak se choval ke svému okolí velmi bezohledně. Své ženě byl také často nevěrný. Navíc dvorní dámy a komorné, které přijely s Leopoldou z Vídně, se musely vrátit do Evropy a byly nahrazeny Portugalkami, což princezna těžce nesla, velmi rozladěná byla také z toho, že portugalská dvorská společnost byla nevzdělaná a hrubá. Leopolda propadala těžkomyslnosti. Trochu radosti jí přineslo v roce 1819 narození dcery, která dostala jméno Maria da Glória. V následujících letech Leopolda porodila další tři dcery a dva syny.
Císařovna[editovat | editovat zdroj]
Právě na popud své manželky Leopoldy přijal Pedro nabídku postavit se do čela brazilského hnutí za nezávislost, které vyvrcholilo 12. října 1822 jeho korunovací na císaře brazilského. Leopolda korunována nebyla, ale jako manželka císaře používala titul císařovna. S vývojem situace byla spokojena. Dosáhla svých politických cílů, když se největší země Jižní Ameriky stala monarchií a trůn byl přisouzen jejím potomkům. Po počátečních sporech se svým otcem dosáhla Leopolda toho, že Brazílii jako suverénní stát uznali nejprve Habsburkové a následně i Portugalsko. Čím úspěšnější byla Leopolda v politice, tím tragičtěji se vyvíjel její osobní život. Její manžel, císař Pedro I. se vrhal do stále nových milostných dobrodružství a císařovna tím velmi trpěla. Situace došla tak daleko, že Leopolda nechala vystěhovat věci svého manžela ze společného domu. V několika následujících manželských hádkách ji Pedro opakovaně fyzicky napadl. Její psychický stav se začal zhoršovat. V prosinci 1826 prodělala Leopolda potrat a na jeho následky umocněné fyzickým i psychickým vyčerpáním v Rio de Janeiro 11. prosince 1826 zemřela, daleko od své vlasti, sama a opuštěná. Pohřbena byla v klášteře Ajuda. Dnes je její tělo pohřbeno v národním památníku poblíž Sao Paula.

Potomci[editovat | editovat zdroj]
- 1. Marie II. Portugalská (4. 4. 1819 Rio de Janeiro – 15. 11. 1853 Lisabon), královna Portugalska a Algarve v letech 1826–1828 a 1834–1853, pohřbena v panteonu rodu Braganza v klášteře São Vicente de Fora v Lisabonu[1]
- ⚭ 1834 August de Beauharnais (9. 12. 1810 Milán – 28. 3. 1835 Lisabon), 2. vévoda z Leuchtenbergu, 2. kníže z Eichstättu a vévoda ze Santa Cruz
- ⚭ 1836 Ferdinand II. Portugalský (29. 10. 1816 Vídeň – 15. 12. 1885 Lisabon), (spolu)král Portugalska a Algarve v letech 1837–1853
- 2. Miguel (*/† 26. 4. 1820 Rio de Janeiro)[2]
- 3. Jan Karel (6. 3. 1821 Rio de Janeiro – 4. 2. 1822 tamtéž)[3]
- 4. Januárie Marie (11. 3. 1822 Rio de Janeiro – 13. 3. 1901 Nice),[4] pohřbena po boku svého manžela na pařížském hřbitově Père Lachaise[5]
- ⚭ 1844 Ludvík Karel Neapolsko-Sicilský (19. 7. 1824 Neapol – 5. 3. 1897 Paříž), hrabě z Aquily[6]
- 5. Paula Mariana (17. 2. 1823 Rio de Janeiro – 16. 1. 1833 tamtéž)[7]
- 6. Františka Karolína (2. 8. 1824 Rio de Janeiro – 27. 3. 1898 Paříž)[8]
- ⚭ 1843 František Ferdinand Orleánský (14. 8. 1818 Neuilly-sur-Seine – 16. 6. 1900 Paříž), kníže ze Joinvillu a admirál Francouzského námořnictva[9]
- 7. Petr II. Brazilský (2. 12. 1825 Rio de Janeiro – 5. 12. 1891 Paříž), poslední brazilský císař v letech 1831–1889[10]
- ⚭ 1843 Tereza Marie Neapolsko-Sicilská (14. 3. 1822 Neapol – 28. 12. 1889 Porto)[11]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Maria II of Portugal (1819-1853) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miguel de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ João Carlos de Bragança, príncipe da Beira. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Januária Maria de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Januária Maria of Braganza (1822-1901) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luigi Carlo, Principe di Borbone delle Due Sicilie. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Paula Mariana Joana Carlota de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Francisca Carolina de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Person Page. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Pedro II de Bragança e Bourbon, Imperador do Brasil. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Teresa Cristina of Bourbon-Two Sicilies.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p11161.htm
Brazilská císařovna | ||
---|---|---|
Předchůdce: - |
1822 – 1826 Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská |
Nástupce: Amélie de Beauharnais |
Portugalská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Carlota Španělská |
1826 – 1826 Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská |
Nástupce: Marie II. Portugalská |