Marie Ludovika Beatrix z Modeny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna
Maria-Ludovika-Beatrix-von-Modena.jpg
Marie Ludovika na malbě neznámého umělce okolo roku 1805.
Místo narození Monza
Úmrtí 7. duben 1816 (28 let)
Verona
Pochována Vídeň
Předchůdce Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Následník Karolína Augusta Bavorská
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec Ferdinand z Modeny
Matka Marie d'Este

Marie Ludovika Beatrix z Modeny (něm.: Maria Ludovika Beatrix von Modena) (14. prosince 1787, Monza7. dubna 1816, Vídeň) byla třetí manželka rakouského císaře, českého, uherského a chorvatského krále Františka I. Pokřtěná byla jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna. Její titul zněl Erzherzogin von Österreich-Este.

Šlo o dceru Ferdinanda z Modeny (1754-1806) a jeho manželky Marie Beatrice Ricciardy d'Este (1750-1829). Pocházela z Habsbursko-Lotrinské dynastie - přesněji její vedlejší větve Rakouští-Este.

Císařovna[editovat | editovat zdroj]

Většina italských příbuzných Františka I. byla Napoleonem vyhnána ze svých království a vévodství a hledala útočiště u svého šťastnějšího příbuzného v rakouské monarchii. Mezi nimi i rodina budoucí císařovny. Dne 6. ledna 1808, půl roku po smrti Františkovy druhé manželky Marie Terezy, se ve Vídni konala svatba. Volba padla opět na Františkovu sestřenici – Marii Ludoviku Beatrix z Modeny.

Marie Ludovika byla velmi vzdělaná žena, ale trpěla závažnou nemocí (tuberkulózou), která ji znemožňovala mít děti i zapojit se plnohodnotně do života, i když se o to až do konce života snažila a pokud mohla, všude svého manžela doprovázela. Dohlížela na výchovu všech svých vyvdaných dětí a zvláště se věnovala následníkovi trůnu Ferdinandovi, jehož zdravotní stav se díky ní velmi zlepšil. Často pobývala také v Čechách, v lázních Teplice, kde se potkávala se vzdělanci té doby.

Marie byla zapřisáhlou nepřítelkyní Napoleona a postavila se proti plánu provdat Františkovu dceru Marii Luisu za císaře Francouzů. Avšak i když svého manžela dokázala velmi ovlivnit, přesto byla jednání mezi Napoleonem a Meternichem úspěšně dovedena do konce a v roce 1810 se Marie Luisa stala francouzskou císařovnou.

Napoleon byl definitivně poražen. Na konci roku 1815 doporučili lékaři císařovně léčení v Itálii. Marie Ludovika se vrátila do své země na severu Itálie. Nedlouho poté, 7. dubna 1816, zemřela ve Veroně ve věku 28 let na tuberkulózu. Pohřbena je v císařské kryptě u kapucínů ve Vídni. Její manžel František se ještě v témže roce oženil znovu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
  • Karl Otmar Freiherr von Aretin: Maria Ludovika. In: Neue Deutsche Biographie. Bd. XVI, 1990, S. 192.
  • Ann Tizia Leitich: Kaiserin Maria Ludovika. In: Neue Österreichische Biographie. Bd. XII, 1957, S. 7–19.
Rakouská císařovna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808 - 1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská