Přeskočit na obsah

Marie Ludovika Beatrix z Modeny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Rakouská císařovna, uherská,
chorvatská a česká královna
Narození14. prosince 1787
Monza
Úmrtí7. dubna 1816 (ve věku 28 let)
Verona
PohřbenaVerona
PředchůdceMarie Tereza Neapolsko-Sicilská
NástupceKarolína Augusta Bavorská
ManželFrantišek I.
Manželkou panovníka1808–1816
DynastieHabsbursko-Lotrinská
OtecFerdinand z Modeny
MatkaMarie d’Este
PříbuzníMarie Tereza Rakouská-Este, Marie Leopoldina Rakouská-d'Este, František IV. Modenský, Karel Ambrož Rakouský-Este, Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este a Maxmilián Josef Rakouský-Este (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Ludovika Beatrix z Modeny (německy Maria Ludovika Beatrix von Modena, 14. prosince 1787 Monza – 7. dubna 1816 Vídeň) byla rakouská císařovna, česká, uherská a chorvatská královna jako třetí manželka Františka I. Pocházela z Habsbursko-Lotrinské dynastie, respektive z její vedlejší větve Rakouských z Este.

Narodila se jako dcera arcivévody Ferdinanda Karla z Modeny (1754–1806) a jeho manželky Marie Beatrix Richardy z Este (1750–1829) a byla pokřtěna jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna. Její titul zněl arcivévodkyně rakouská z Este (Erzherzogin von Österreich-Este).

Císařovna

[editovat | editovat zdroj]

Většina italských panovníků, příbuzných Františka I. byla donucena po Napoleonově okupaci hledat útočiště u svého šťastnějšího příbuzného v rakouské monarchii. Mezi nimi i rodina budoucí císařovny. Dne 6. ledna 1808, půl roku po smrti Františkovy druhé manželky Marie Terezy, se ve Vídni konala svatba. Volba padla opět na Františkovu sestřenici – Marii Ludoviku Beatrix z Modeny.

Marie Ludovika byla velmi vzdělaná žena, trpěla však závažnou nemocí (tuberkulózou), která ji znemožňovala mít děti i zapojit se plnohodnotně do života, i když se o to až do konce života snažila a pokud mohla, všude svého manžela doprovázela. Dohlížela na výchovu všech svých vyvdaných dětí a zvláště se věnovala následníkovi trůnu Ferdinandovi, jehož zdravotní stav se díky ní velmi zlepšil. Často pobývala také v Čechách, v lázních Teplice, kde se potkávala se vzdělanci té doby.

Marie byla zapřisáhlou odpůrkyní Napoleona a postavila se proti plánu provdat Františkovu dceru Marii Luisu za císaře Francouzů. Ačkoli svého manžela dokázala velmi ovlivnit, byla jednání mezi Napoleonem a Meternichem dovedena do úspěšného konce a v roce 1810 se Marie Luisa stala francouzskou císařovnou.

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

Když byl Napoleon definitivně poražen, doporučili na konci roku 1815 lékaři císařovně léčení v Itálii. Marie Ludovika se vrátila do své rodné země na severu Itálie. Nedlouho poté, 7. dubna 1816, zemřela ve Veroně ve věku 28 let na tuberkulózu. Pohřbena je v císařské kryptě u kapucínů ve Vídni. Ovdovělý manžel František se ještě v témže roce znovu oženil.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Alžběta Šarlota Orleánská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Habsburský
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
Marie Ludovika Beatrix Rakouská-Este
 
 
 
 
 
Reginald III. Estenský
 
 
František III. Estenský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Felicita Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Herkules III. Reginald Estenský
 
 
 
 
 
 
Filip II. Orleánský
 
 
Šarlota Aglaé Orleánská
 
 
 
 
 
 
Františka Marie Bourbonská
 
 
Marie Beatrix Estenská
 
 
 
 
 
 
Carlo II Cybo-Malaspina
 
 
Alderano I Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Teresa Pamphili
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Kamil III. Gonzaga
 
 
Richarda Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Matylda Estenská
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
  • Karl Otmar Freiherr von Aretin: Maria Ludovika. In: Neue Deutsche Biographie. Bd. XVI, 1990, S. 192.
  • Ann Tizia Leitich: Kaiserin Maria Ludovika. In: Neue Österreichische Biographie. Bd. XII, 1957, S. 7–19.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rakouská císařovna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808–1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808–1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808–1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Tereza Bourbonská
1808–1816
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Nástupce:
Karolína Augusta Bavorská