Ludvík Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Josef
rakouský arcivévoda
Portrét arcivévody Ludvíka z 19. století
Portrét arcivévody Ludvíka z 19. století
Narození 13. prosince 1784
Florencie
Úmrtí 21. prosince 1864
(ve věku 80 let)
Vídeň
Pohřben Císařská hrobka ve Vídni
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec Leopold II.
Matka Marie Ludovika Španělská

Ludvík Josef Anton Johan Habsbursko-Lotrinský (13. prosince 1784, Florencie21. prosince 1864, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ, který byl členem vlády v době kdy vládl Ferdinand V. Dobrotivý. Byl synem Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se narodil jako předposlední ze šestnácti dětí toskánskému velkovévodovi Petru Leopoldovi (pozdější císař Leopold II.) a jeho ženě Ludovice Španělsko-Bourbonské. Do svých šesti let žil ve Florencii. V roce 1790, po zvolení otce císařem, se rodina přestěhovala do Vídně. Po předčasné smrti rodičů roku 1792 se Ludvíka ujal císařský bratr František I., který ho vedl k vojenství.

Vojenské služba[editovat | editovat zdroj]

Už v sedmnácti letech se stal plukovníkem-majitelem 8. pěšího pluku. Od roku 1804 byl generálním inspektorem ochrany hranic. O rok později pomáhal bojovat v severní Itálii proti Napoleonovi. V roce 1807 získal hodnost polního podmaršálka.V roce 1809 velel 5. armádnímu sboru a bojoval v bitvě u Abensbergu a u Eggmühlu, kde utrpěl porážku.[1] Poté převzal velení polní podmaršálek Johann von Hiller.

Cesty za poznáním[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se dále rozhodl rozšířit své vzdělání a začal se věnovat obchodování a přírodovědné a matematické tematice. Spolu s bratrem arcivévodou Janem cestoval po Anglii a Francii, kde navštěvovali manufaktury, dílny, ocelárny, tkalcovny i přádelny a přivezli si různé popisy, plány a modely.[1] V roce 1818 se stal polním zbrojmistrem a od roku 1819 byl jmenován generálním ředitelem dělostřelectva. Tuto funkci vykonával až do roku 1849.

Spoluregent[editovat | editovat zdroj]

Jako člen státní rady několikrát zastupoval císaře Františka I. V roce 1836 se stal předsedou „státní konference“, která vykonávala spoluregentskou vládu Ferdinandu I. Další členové konfederace byli kancléř hrabě Metternich, hrabě František Antonín Kolovrat a mladší bratr císaře František Karel.[1] Po vypuknutí revoluce roku 1848 se Ludvík stáhl z veřejného života.
V roce 1848 se stal čestným členem v Rakouské akademii věd. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1864 a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.

Rodokmen Habsbursko-Lotrinské dynastie[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 254. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]