Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam pěších pluků císařské armády je přehled všech pluků pěchoty císařské armády od počátku třicetileté války (1618) do konce první světové války (1918).

Pluky (německy Regimenter) začaly vznikat na konci 16. století, přičemž nebyly vševojskové, ale dělily se na pěchotu (infantérii), dělostřelectvo (artilérii) a jízdu (kavalérii). Původně se pluky označovaly podle majitele (německy Regiments-Inhaber); číslo bylo přiřazeno zpětně a předtím se nepoužívalo. Majitel pluku byl původně i jeho velitel. Majitel pluku dostal od císaře najímací patent (německy Werbe-Patent), v němž bylo stanoveno území, kde smí verbovat. Majitel pluku byl jeho správcem i soudcem.[1]

Název pluku bylo rodové jméno majitele. Pokud měl dva, rozlišovaly se starý (německy Alt-) a později založený nový (německy Neu-); pokud se majitelé jmenovali stejně, často se ten novější odlišil slovem mladý (německy Jung-). To však neplatilo pro domácí pluky – členů panovnického domu. U pluků císaře a následníka se používal pouze titul, u arcivévodů titul a křestní jméno. Stejně tak byl odlišný název, pokud byl od roku 1814 majitel cizí suverén. Majitelem se stával ze zdvořilosti, nikoliv za zásluhy, a mohl jako plukovník svého pluku nosit jeho uniformu. Jeho pluk nesl název státu, jemuž vládl.[2]

Z třicetileté války pocházejí první pluky, které vydržely až do 20. století. Vůbec nejstarším rakouským plukem byl pozdější 4. kyrysnický pluk, založený v roce 1618, který byl byl v roce 1798 přečíslován na 8. Nejstarším pěším plukem byl pozdější 11. pěší pluk, který byl založen v roce 1621. Druhým nejstarším pěším byl pozdější 8. pěší pluk, založený v roce 1642.[3] Původní označení pro pěší lid (německy Fussvolk) bylo pluk přesouvající se pěšky (německy Regiment zu Fuß).

Dne 11. března 1649 císař Ferdinand III. rozhodl, že císařská armáda zůstane i v době míru. Stálá armáda se skládala z 19 pluků: 9 pěších, 9 kyrysnických a 1 dragounského.[4]

V roce 1718 byl pěší lid přeznačen na pěchotu: pěší pluk (německy) Infanterie-Regiment). Po roce 1767 bylo nejčastější, že majitel pluku nebyl jeho velitelem. Tím byl jeho zástupce – podplukovník.[5]

Obsah

Očíslování pluků v roce 1769[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. srpna 1769, na den narození Napoleona, byly rakouské pluky očíslovány. Systém byl zvolen podle sestupného důstojenství majitele:

Na prvém místě byly pluky arcidomu. Číslo 1 obdržel u pěchoty i jízdy pluk, jehož majitelem byl císař Josef II., po něm Leopold II., za napoleonských válek František II.(I.), následně Ferdinand I. a František Josef I. Následovaly pluky, jejichž majiteli byli arcivévodové, za nimi pak byli majitelé z řad rakouské generality. Na konci sekvence byly hraničářské pluky, v té době všechny bez majitele.
— https://www.primaplana.cz/news/rozlisovani-soucasti-rakouske-armady-1792-1815-1-cast/

Majitelem posádkového pluku byla dvorní válečná rada. Proto dostaly číslo hned za domácími pluky, před pluky generality. Čísla pluků zůstala zachována až do roku 1918, některá i dále, i když se majitelé pluků měnili. Po roce 1825, zejména však od roku 1888, byli někteří majitelé pluku jmenováni na věčné časy (německy auf immerwährende Zeiten). Obvykle tyto historisující názvy neměly s historickým skutečným majitelem pluku nic společného.[6]

V roce 1903 došlo ke změně německého pravopisu a místo pomlček začala být slova psána dohromady, např místo německy Infanterie-Regiment se nově píše německy Infanterieregiment.

Císařská armáda byla posílena v různých válkách – hlavně proti Osmanské říši a Francii – nově postavenými pluky. Na tyto pluky neexistuje seznam s číselným označením, existuje pouze rok zřízení.

Císařské pěší pluky[editovat | editovat zdroj]

Dodatečně byl do seznamu uveden rok založení. Tím se má zjednodušit srovnání. Pokud bylo v jednom roce založeno více pluků, je přidáno ještě další číslo, např. „1756 jako druhý“ = druhý císařský pluk, který byl založen v roce 1756. Pak následují jména majitelů pluků nebo jméno velitele. Použité znaky: „*“ = založení, „†“ = rozpuštění, „<“ = původ, „>“ = setrvání, „=“ = dvojitá funkce jako existující pluk říšského stavu.

Podle místa doplňování se lišily německé a uherské pluky. Výrazem toho byla odlišná uniforma.

1. pěší pluk císař[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1726 jako první
  • německá uniforma (< nájemný pluk Leopold von Lotrinský)
majitelé pluku
  • 1726 František I. Štěpán Lotrinský
  • 1745 císař František I.
  • 1765 císař Josef II.
  • 1769 císař Leopold II
  • 1792 císař František II.

2. pěší pluk císař Alexandr[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1741 jako druhý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku

3. pěší pluk arcivévoda Karel[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1726 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1726 Ligneville
  • 1734 Wuttgenau
  • 1736 Pallavicini
  • 1736 Karel Lotrinský
  • 1780 Karel Toskánský
  • 1790 Arcivévoda Karel

4. pěší pluk německý velmistr[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1696 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku

5. pěší pluk garnisónní[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1766 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1766 1. posádkový-pluk

6. pěší pluk garnisónní[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1767 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1767 2. posádkový-pluk

7. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1691 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku

8. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1642 jako osmý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 22. listopadu 1642 Schifer
  • 1646 Knöring
  • 1647 Starhemberg
  • 1661 Pio
  • 1676 Arko
  • 1679 Starhemberg
  • 1689 Chizzola
  • 1691 Lapaczek
  • 1700 Niclas Palffy
  • 1732 Hildburghausen
  • 1787 Pallavincini
  • 1801 Arcivévoda Ludvík

9. pěší pluk hrabě Clerfayt[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1725 jako druhý
  • německá uniforma (valonský)
majitelé pluku
  • 1. srpna 1725 František Los Rios
  • 1798 C. Clerfayt de C.
  • 1802 Czartoryski

10. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1715 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku

11. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1629 jako sedmý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 15. května 1629 jako Hardegg
  • 1669 Knigge
  • 1683 Metternich
  • 1683 Metternich
  • 1698 Haßlingen
  • 1717 Wilcomb
  • 1789 Haßlingen
  • 1739 Franz Wallis
  • 1774 Michael Johann von Wallis
  • 1801 Arcivévoda Rainer

12. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1702 jako sedmý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 23. června 1702 Holstein-Plön
  • 1704 d'Arnaut
  • 1728 Kettler
  • 1734 Rumpf
  • 1736 Wuttgenau
  • 1737 Reitzenstein
  • 1739 Botta
  • 1775 Khevenhüller
  • 1792 Mandfredini

13. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1642 jako devátý pluk, trén
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1651 Baden
  • 1671 La Borda
  • 1781 Scherffenberg
  • 1788 Guido Starhemberg
  • 1737 Moltke
  • 1780 Zedwitz
  • 1786 Reisky

14. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1733 jako pátý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1733 Salm
  • 1770 Ferraris
  • 1775 Tillier
  • 1786 Klebek

15. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1716 jako první
  • německá uniforma (z Osnabrück (Leibregiment) übernommen >)
majitelé pluku

16. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1703 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1703 Virmond
  • 1722 Livingstein
  • 1741 Jung-Königsegg
  • 1751 Königsegg
  • 1778 Tarzy
  • 1802 arcivévoda Rudolf

17. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1681 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1681 Stadl
  • 1694 Fürstenberg
  • 1702 Longueval
  • 1703 Württemberg
  • 1716 Alexander Württemberg
  • 1737 Kolowrat
  • 1773 Koch
  • 1781 Hohenlohe
  • 1801 Reuss

18. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1682 jako jedenáctý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1682 Lothringen
  • 1698 Lothringen
  • 1705 Wetzel
  • 1706 Hoffmann
  • 1707 Heindl
  • 1714 Sickingen
  • 1716 Nesselrode
  • 1719 Seckendorff
  • 1742 Marschall
  • 1773 Brincken
  • 1791 Stuart

19. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1734 jako šestý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1734 Leopold Pálffy
  • 1773 d'Alton
  • 1786 Allvintsy

20. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1681 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku

21. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1733 jako šestý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1733 Colmenero
  • 1734 Schulenburg
  • 1754 Arenberg
  • 1778 Gemmingen

22. pěší pluk hrabě Lacy[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1709 jako třetí
  • německá uniforma
majitelé pluku

23. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1672 jako sedmý
  • zanikl v roce 1809
  • německá uniforma
majitelé pluku

24. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1662 jako třetí
  • německá uniforma
majitelé pluku

25. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1672 jako osmý
  • německá uniforma
majitelé pluku

26. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1724 jako druhý
  • německá uniforma (z najmutého pluku Ansbach)
majitelé pluku
  • 1727 Müfflingův
  • 1737 Grünne
  • 1751 Puebla
  • 1776 Riese
  • 1786 Allvinatay
  • 1786 d'Alton
  • 1790 Wilhelm Schröder
  • 1803 Hohenlohe-Bartenstein

27. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1682 jako dvanáctý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1682 Nigrelli
  • 1703 Zum Jungen
  • 1732 Max Hessen
  • 1753 Baden-Durlach

28. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1648 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1698 Thürheimb
  • 1713 Lancken
  • 1716 Arenberg
  • 1754 Scherzer
  • 1756 Wied
  • 1799 Frelich

29. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1704 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku

30. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1725 jako třetí
  • německá uniforma (z Pancalier, Lannoy a Gand)
majitelé pluku
  • 1725 Prie
  • 1753 Sachsen-Gotha
  • 1771 de Ligne

31. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1741 jako třetí
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1741 Haller
  • 1777 Anton Esterhazy
  • 1780 Orosa
  • 1792 Beaulieu
  • 1794 Benjovazky

32. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1741 jako čtvrtý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1741 Forgach
  • 1773 Samuel Gyulay
  • 1802 Esterhazy

33. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

Uherský pluk Esterhazy (1769 No. 33) v roce 1762 – zeitgenössische Albertina-Handschrift, Heeresgeschichtliches Museum, Vídeň
  • založen v roce 1741 jako pátý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku

34. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1733 jako desátý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1733 Vettes
  • 1756 Batthyanyi
  • 1780 Anton Esterhazy
  • 1799 Kray
  • 1804 Davidovich

35. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1683 jako sedmý
  • německá uniforma
majitelé pluku

36. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1683 jako osmý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1683 Leslie
  • 1692 Liechtenstein
  • 1704 Regal
  • 1718 Jung-Wallis
  • 1737 Browne
  • 1757 Browne
  • 1759 Tillier
  • 1761 Ulrich Kinsky
  • 1797 Fürstenberg
  • 1801 Kolowrat

37. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1741 jako šestý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1741 Jakols Szirmay
  • 1744 Joseph Esterházy
  • 1762 Siskovic
  • 1784 de Vins
  • 1803 Auffenberg

38. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

Voják 38. pluku v roce 1762
  • založen v roce 1725 jako čtvrtý
  • německá uniforma (walonský) (z de Ligne a Maldeghemu)
majitelé pluku

39. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1756 jako třetí
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1756 Johann Palffy
  • 1758 Preysach
  • 1787 Nadasdy
  • 1803 Duka

40. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1733 jako sedmý
  • německá uniforma
majitelé pluku

41. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1734 jako pátý
  • německá uniforma (z nájemného pluku Bayreuth)
majitelé pluku
  • 1734 Bayreutský
  • 1765 Plunquet
  • 1770 Fürstenberg
  • 1777 Belgiojos
  • 1778 Bender
  • 1803 Württemberg
  • 1805 Hildburghausen

42. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1685 jako druhý
  • německá uniforma (z nájemného pluku Würzburg)
majitelé pluku
  • 1685 Thüngen
  • 1694 Thavonat
  • 1694 Guttenstein
  • 1706 Wetzel
  • 1715 Wetzel
  • 1720 Bettendorf
  • 1734 O'Nelly
  • 1743 Gaisruck
  • 1769 Gemmingen
  • 1775 Mathesen
  • 1793 Erbach

43. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1715 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1715 Jung-Wallis
  • 1718 Geyer
  • 1725 Erasmus Starhemberg
  • 1730 Lochstädt
  • 1732 Valparadiso
  • 1734 Wuschlewitz
  • 1737 Platz
  • 1768 Buttler
  • 1775 Thurn

44. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1744 jako první
  • německá uniforma (italský)
majitelé pluku
  • 1744 Clerici
  • 1769 Gaisruck
  • 1778 Belgiojoso
  • 1801 Bellegarde

45. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1682 jako třináctý
  • zanikl v roce 1809
  • německá uniforma
majitelé pluku

46. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1745 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1745 Tyrolský pozemní a polní pluk
  • 1766 Migazzi
  • 1786 Neugebauer

47. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1682 jako čtrnáctý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1682 Wallis
  • 1689 Jörger
  • 1691 Öttingen
  • 1692 Sapieha
  • 1694 Solari
  • 1704 Harrach
  • 1664 Bayreuth
  • 1769 Elrichshausen
  • 1779 František Kinsky
  • 1805 Vogelsang

48. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1721 jako druhý
  • německá uniforma (italský)
majitelé pluku
  • 1721 Alcaudete
  • 1734 Vasquez
  • 1755 Luzan
  • 1765 Ried
  • 1773 Caprata
  • 1794 Schmidtfeld
  • zrušen v roce 1795 pro nespolehlivost – byl doplňován v severní Itálii
  • obnoven v roce 1798 jako jako devátý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1798 Vucassovich

49. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1724 jako první
  • německá uniforma (z nájemného pluku Baden-Durlach)
majitelé pluku
  • 1724 Walseggův
  • 1743 Bärnklau
  • 1747 Kheul
  • 1758 Angern
  • 1767 Pellegrini
  • 1797 Kerpen

50. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1629 jako osmý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1629 Max Waldstein
  • 1635 Adelshofen
  • 1639 Soye
  • 1643 Henderson
  • 1645 Souches
  • 1691 Herberstein
  • 1717 Waldstein
  • 1728 Wurmbrandt
  • 1749 Harsch
  • 1760 Poniakowski
  • 1773 Stain

51. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1702 jako devátý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1702 Bagosy-Hajduci
  • 1707 Gylay
  • 1729 Franz Palffy
  • 1735 Gyulay
  • 1759 Gyulay
  • 1788 Splenyi

52. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1741 jako sedmý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku

53. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1756 jako čtvrtý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1756 Simbschen
  • 1763 Beckh
  • 1768 Johann Palffy
  • 1791 Johann Jellacic

54. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1661 jako druhý
  • německá uniforma
majitelé pluku

55. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1742 jako třetí (valonský)
majitelé pluku
  • 1742 1. nový valonský pluk pěšáci
  • 1745 d'Arberg
  • 1768 Murray
  • 1803 Reuss

56. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1684 jako čtvrtý
  • německá uniforma
majitelé pluku

57. pěší pluk princ Sachsen-Coburg-Saalfeld[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1689 jako první
  • německá uniforma
majitelé pluku

58. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1763 jako první
  • německá uniforma (valonský) (z Francie)
majitelé pluku
  • 1763 Vierset
  • 1794 Beaulieu

59. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1682 jako patnáctý
  • německá uniforma
majitelé pluku
  • 1682 Beckh
  • 1693 Marsigli
  • 1704 Tollet
  • 1716 Ottokar Starhemberg
  • 1731 Wenzel Wallis
  • 1740 Leopold Daun
  • 1766 Daun
  • 1771 Langlois
  • 1790 Jordis

60. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

Hraniční pluk Lica (1769 No. 60) v roce 1762
majitelé pluku
  • 1746 Guicciardi Carlstädter-Liccanští hraničáři
  • 1753 Scherzer
  • 1754 Petazzi
  • 1763 Liccaner Grenzer
  • 1769 Liccanští hraniční-pěšáci č. 60
  • 1798 Carlstädter Likaner hraniční pěší pluk č. 1
  • přeznačen v roce 1798 jako desátý[7]
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1798 jako 2. nový uherský liniový pěší pluk
  • 1798 Gyulay

61. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1746 jako třetí „hraničáři“ (Chorvatská vojenská hranice – Otočac)
majitelé pluku
  • 1746 Harberstein Carlstädter-Otocanští hraničáři
  • 1763 Otocanští hraničáři
  • 1769 Otocanský hraniční pěší pluk č. 61
  • 1798 Carlstädter Otocanský hraniční pěší pluk č. 2
  • přeznačen v roce 1798 jako jedenáctý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1798 jako 3. nový uherský liniový pěší pluk
  • 1798 Saint Julien

62. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1746 jako čtvrtý „hraničáři“ (Chorvatská vojenská hranice – Ogulin)
majitelé pluku
  • 1746 Dillis Carlstädsko-Ogulinští hraničáři
  • 1763 Ogulinští hraničáři
  • 1769 Ogulinský hraniční pěší pluk č. 62
  • 1798 Carlstädtský Ogulinský hraniční pěší pluk č. 3
  • přeznačen v roce 1798 jako dvanáctý
  • maďarská uniforma
majitelé pluku
  • 1798 jako 4. nový uherský liniový pěší pluk
  • 1798 Franz Jellacic

63. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1746 jako pátý „hraničáři“ (Chorvatská vojenská hranice – Slunj)
majitelé pluku
  • 1746 Petazzi Carlstädtsko-Szluinští hraničáři
  • 1763 Szluinští hraničáři
  • 1769 Szluinský hraniční pěší pluk č. 63
  • 1798 Carlstädtsko Szluinský hraniční pěší pluk č. 4
  • přeznačen v roce 1799 jako první
  • německá uniforma (valonský)
majitelé pluku
  • 1799 Arcivévoda Johann

64. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1749 jako první „hraničáři“ (Chorvatská vojenská hranice – Križevci)
majitelé pluku
  • 1749 Leylersberg Varaždinštír-Creutzer hraničáři
  • 1763 Varaždinští Creutzer hraničáři
  • 1769 Varaždinští Creutzer hraniční pěší pluk č. 64
  • 1798 Varaždinští Creutzer hraniční pěší pluk č. 5
  • přeznačen v roce 1799 jako druhý
  • německá uniforma (italský)
majitelé pluku
  • 1799 Brentano
  • 1801 Mariassy

65. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1749 jako druhý „hraničáři“ (Chorvatská vojenská hranice – Đurđevac)
majitelé pluku
  • 1749 Kengyel Varaždinsko-St. Georgští hraničáři
  • 1754 Guicciardi
  • 1756 Varaždinsko St. Georgský hraniční pěšáci
  • 1769 St. Georgští hraniční pěšáci č. 65
  • 1798 Varaždinsko St. Georgský hraniční pěší pluk č. 6

66. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

majitelé pluku
  • 1747 Slavonsko Brodští hraniční pěšáci
  • 1769 Slavonsko Brodští hraniční-pěšáci č. 66
  • 1798 Slavonsko Brodský hraniční pěší pluk č. 7

67. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1747 jako pátý „hraničáři“ (Slavonská vojenská hranice – Nova Gradiška)
majitelé pluku
  • 1747 Slavonsko Gradiští hraniční pěšáci
  • 1769 Slavonsko Gradiští hraniční pěšáci č. 67
  • 1798 Slavonsko Gradišský hraniční pěší pluk č. 8

68. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1747 jako šestý „hraničáři“ (Slavonská vojenská hranice – Petrovaradin)
majitelé pluku
  • 1747 Slavonski Petrovaradinští hraniční pěšáci
  • 1769 Slavonski Petrovaradinští hraniční pěšáci č. 68
  • 1798 Slavonski Petrovardinský hraniční pěší pluk č. 9

69. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

majitelé pluku
  • 1750 1. Banátští hraniční pěšáci
  • 1769 1. Banátští hraniční pěšáci č. 69
  • 1798 1. Banátský hraniční pěší pluk č. 10

70. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1750 jako třetí „hraničáři“ (Banátská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1750 2. Banátští hraniční pěšáci
  • 1769 2. Banátští hraniční pěšáci č. 70
  • 1798 2. Banátský hraniční pěší pluk č. 11

71. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1765 jako první „hraničáři“ (Banátská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1765 Temešvárský kolonizační sbor
  • 1769 Temešvárský pěší pluk č. 71
  • 1775 německo-banátští hraniční pěšáci č. 71
  • 1798 německo-banátští hraniční pěšáci č. 12

72. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1766 jako první „hraničáři“ (Banátská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1766 Illyrsko-Banátští hraniční pěšáci
  • 1769 Illyrsko-Banátský hraniční pěší pluk č. 72
  • 1775 Walachisch-Illyrisches Grenz-Infanterie-Regiment Nr. 72
  • 1798 Walachisch-Illyrische Grenz-Infanterie Nr. 13

73. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

majitelé pluku
  • 1750 1. Szeklerští hraniční pěšáci
  • 1769 1. Szeklerští hraniční pěšáci č. 73
  • 1798 1. Szeklerský hraniční pěší pluk č. 14

74. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1764 jako čtvrtý „hraničáři“ (Sedmihradská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1750 2. Szeklerští hraniční pěšáci
  • 1769 2. Szeklerští hraniční pěšáci č. 74
  • 1798 2. Szeklerský hraniční pěší pluk č. 15

75. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1764 jako pátý „hraničáři“ (Sedmihradská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1750 1. Walachen Grenz-Infanterie
  • 1769 1. Walachen Grenz-Infanterie Nr. 75
  • 1798 1. Walachen Grenz-Infanterieregiment Nr. 15

76. pěší pluk[editovat | editovat zdroj]

  • založen v roce 1764 jako šestý „hraničáři“ (Sedmihradská vojenská hranice)
majitelé pluku
  • 1750 2. Walachen Grenz-Infanterie
  • 1769 2. Walachen Grenz-Infanterie Nr. 75
  • 1798 2. Walachen Grenz-Infanterieregiment Nr. 15 > pěší pluk č. 50

Související články[editovat | editovat zdroj]

Prameny a literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schematismus z roku 1914, p. 380 = IR 1
  • Lubomír UHLÍŘ a Karel SÁČEK: Rozlišování součástí rakouské armády 1792–1815, 1. část a 2. část
  • Georg Tessin: Die Regimenter der europäischen Staaten im Ancien Régime des XVI. bis XVIII. Jahrhunderts. 3 Bde. Osnabrück 1986–1995.
  • BLECKWENN, Hans. Die Regimenter der Kaiserin: Gedanken zur Albertina-Handschrift 1762 des Heersgeschichtlichen Museums Wien. Svazek 3 – Schriften des Heeresgeschichtlichen Museums in Wien. Graz, Wien, Köln: [s.n.], 1967. Kapitola Maria Theresia – Beiträge zur Geschichte des Heerwesens ihrer Zeit, s. 25–53. (německy) 
  • Hermann Meynert: Geschichte der K. K. Österreichischen Armee, ihrer Heranbildung und Organisation, so wie ihrer Schicksale, thaten und Feldzüge, von der frühesten bis auf die jetzige Zeit. C. Gerold und Sohn, Wien 1854. online na Google knihách
  • Alphons von Wrede: Die Geschichte der k. u. k. Wehrmacht. Die Regimenter, Corps, Branchen und Anstalten von 1618 bis Ende des XIX. Jahrhunderts. Wien 1898–1905. Band I: Infanterie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Infanterieregimenter der kaiserlich-habsburgischen Armee der Frühen Neuzeit na německé Wikipedii.