Ferdinand III. Toskánský
| Ferdinand III. Toskánský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský | |
 autor portrétu Joseph Dorffmeister | |
| Doba vlády | 1790 – 1801 a 1814 – 1824 |
| Korunovace | 1801 a 1814 |
| Narození | 6. května 1769 Florencie |
| Úmrtí | 18. června 1824 (ve věku 55 let) Florencie |
| Pohřben | Bazilika San Lorenzo, Florencie |
| Předchůdce | Leopold I. Élisa Bonaparte |
| Nástupce | Ludvík I. Leopold II. |
| Manželky | I. Luisa Neapolsko-Sicilská II. Marie Saská |
| Potomci | Karolína Ferdinanda František Leopold Leopold II. Marie Luisa Marie Tereza |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Otec | Leopold II. |
| Matka | Marie Ludovika Španělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand III. Toskánský (6. května 1769, Florencie – 18. června 1824, Florencie) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 1790–1801 a 1814–1824 z rodu Habsbursko-Lotrinského.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Byl synem toskánského velkovévody Leopolda I. (jako římský císař a český král Leopold II.) a Marie Ludoviky Španělské. Byl tudíž vnukem královny Marie Terezie a také krále Karla III. Španělského.
Velkovévoda a kurfiřt[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1791 byl toskánským velkovévodou, který musel čelit protestům proti církevním reformám a vysokým cenám.[1] O osm let později roku 1799 byl vyhnán francouzským vojskem Napoleona Bonaparta. Z Vídně se pak pokoušel domáhat o odškodnění.
V letech 1803 až 1805 byl kurfiřtem salcburským (Solnohradské vévodství) a v letech 1806 až 1814 byl velkovévodou würzburským. Po Napoleonově porážce se vrátil zpět do Toskánska, kde mu byl vídeňským kongresem titul velkovévody navrácen.
Zemřel roku 1824 ve Florencii, kde byl pochován v kostele sv. Vavřince. Ferdinandovým nástupcem se po jeho smrti stal jeho druhorozený syn Leopold II. Toskánský.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
V roce 1790 se oženil se svou přímou sestřenicí Luisou Marií z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie, dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. a Habsburkovny Marie Karolíny.
- Karolína Ferdinanda Teresa (2. srpna 1793 – 5. ledna 1802), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
- František Leopold (15. prosince 1794 – 18. května 1800), rakouský arcivévoda, toskánský princ a následník velkovévodského trůnu
- Leopold II. (3. října 1797 – 29. ledna 1870), rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda,
- ⚭ 1817 Marie Anna Saská (15. listopadu 1799 – 24. března 1832)
- ⚭ 1833 Marie Antonie Sicilská (19. prosince 1814 – 7. listopadu 1898)
- Marie Luisa Josefa (30. srpna 1799 – 15. června 1857), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna, svobodná a bezdětná
- Marie Tereza (21. března 1801 – 12. ledna 1855), ⚭ 1817 Karel Albert I. (2. října 1798 – 28. července 1849), předposlední král sardinsko-piemontský, vévoda savojský, piemontský a aostský
- syn (*/† 19. září 1802)
Po smrti Luisy Marie († 1802), která zemřela při porodu i s novorozencem,[2] se Ferdinand znovu oženil až 6. května 1821. Druhou manželkou se ve Florencii stala saská princezna Marie Anna Ferdinanda, která byla z matčiny strany pravnučkou královny Marie Terezie. Toto manželství zůstalo bezdětné.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ OULÍK, Václav. Po stopách Habsburků. Praha: Erika, 1996. ISBN 80-7190-348-5. S. 78.
- ↑ Po stopách Habsburků, str. 79.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand III. Toskánský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: | 
|
Toskánský velkovévoda |
|
Nástupce: |
| Leopold I. | 1790–1801 | |||
| Élisa Bonaparte | 1814–1824 | Leopold II. |
