Ferdinand III. Toskánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte: Ferdinand III. Habsburský

Ferdinand III. Toskánský
velkovévoda toskánský
autor portrétu Joseph Dorffmeister
autor portrétu Joseph Dorffmeister
Doba vlády 17901801 a 18141824
Korunovace 1801 a 1814
Narození 6. března 1769
Florencie
Úmrtí 17. července 1824
(ve věku 65 let)
Florencie
Pohřben Bazilika San Lorenzo, Florencie
Předchůdce Leopold I.
Élisa Bonaparte
Nástupce Ludvík I.
Leopold II.
Manželka I. Luisa Neapolsko-Sicilská
II. Marie Saská
Potomci Karolína Ferdinanda
František Leopold
Leopold II.
Marie Luisa
Marie Tereza
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Toskánští Habsburko-Lotrinkové
Otec Leopold II.
Matka Marie Ludovika Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand III. Toskánský (6. března 1769, Florencie17. července 1824, Florencie) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 17901801 a 18141824 z rodu Habsbursko-Lotrinského.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byl synem toskánského velkovévody Leopolda I. (jako římský císař a český král Leopold II.) a Marie Ludoviky Španělské. Byl tudíž vnukem královny Marie Terezie a také krále Karla III. Španělského.

Velkovévoda a kurfiřt[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1791 byl toskánským velkovévodou, který musel čelit protestům proti církevním reformám a vysokým cenám.[1] O osm let později roku 1799 byl vyhnán francouzským vojskem Napoleona Bonaparta. Z Vídně se pak pokoušel domáhat o odškodnění.

V letech 18031805 byl kurfiřtem salcburským (Solnohradské vévodství) a v letech 18061814 byl velkovévodou würzburským. Po Napoleonově porážce se vrátil zpět do Toskánska, kde mu byl vídeňským kongresem titul velkovévody navrácen.

Zemřel roku 1824 ve Florencii, kde byl pochován v kostele sv. Vavřince. Ferdinandovým nástupcem se po jeho smrti stal jeho druhorozený syn Leopold II. Toskánský.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1790 se oženil se svou přímou sestřenicí Luisou Marií z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie, dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. a Habsburkovny Marie Karolíny.

  1. 1817 Marie Anna Saská
  2. 1833 Marie Antonie Neapolsko-Sicilská

Po smrti Luisy Marie († 1802), která zemřela při porodu i s novorozencem,[2] se Ferdinand znovu oženil až 6. května 1821. Druhou manželkou se ve Florencii stala saská princezna Marie Anna Ferdinanda, která byla z matčiny strany pravnučkou královny Marie Terezie. Toto manželství zůstalo bezdětné.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orléanský
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Leopold I.
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
'Ferdinand III. Toskánský'
 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský, velký dauphin
 
 
Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Eduard II. Parmský
 
 
Isabela Farnese
 
 
 
 
 
 
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OULÍK, Václav. Po stopách Habsburků. Praha: Erika, 1996. ISBN 80-7190-348-5. S. 78. 
  2. Po stopách Habsburků, str. 79.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce: State flag simple of the Grand Duchy of Tuscany.svg Toskánský velkovévoda State flag simple of the Grand Duchy of Tuscany.svg Nástupce:
Leopold I. 17901801
Élisa Bonaparte 18141824 Leopold II.