Ferdinand III. Toskánský
Možná hledáte: Ferdinand III. Habsburský
| Ferdinand III. Toskánský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský | |
| |
| autor portrétu Joseph Dorffmeister | |
| Doba vlády | 1790 – 1801 a 1814 – 1824 |
| Korunovace | 1801 a 1814 |
| Narození | 6. března 1769 |
| Florencie | |
| Úmrtí | 17. července 1824 (ve věku 65 let) |
| Florencie | |
| Pohřben | Bazilika San Lorenzo, Florencie |
| Předchůdce | Leopold I. Élisa Bonaparte |
| Nástupce | Ludvík I. Leopold II. |
| Manželky | I. Luisa Neapolsko-Sicilská |
| II. Marie Saská | |
| Potomci | Karolina Ferdinanda František Leopold Leopold II. Marie Luisa Marie Tereza |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Otec | Leopold II. |
| Matka | Marie Ludovika Španělská |
Ferdinand III. Toskánský (6. března 1769, Florencie – 17. července 1824, Florencie) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 1790 – 1801 a 1814 – 1824 z rodu Habsbursko-Lotrinského.
Obsah
Původ[editovat | editovat zdroj]
Byl synem toskánského velkovévody Leopolda I. (jako římský císař a český král Leopold II.) a Marie Ludoviky Španělské. Byl tudíž vnukem královny Marie Terezie a také krále Karla III. Španělského.
Velkovévoda a kurfiřt[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1791 byl toskánským velkovévodou, který musel čelit protestům proti církevním reformám a vysokým cenám.[1] O osm let později roku 1799 byl vyhnán francouzským vojskem Napoleona Bonaparta. Z Vídně se pak pokoušel domáhat o odškodnění.
V letech 1803 až 1805 byl kurfiřtem Salcburským (Solnohradsko) a v letech 1806 až 1814 byl velkovévodou würzburským. Po Napoleonově porážce se vrátil zpět do Toskánska, kde mu byl vídeňským kongresem titul velkovévody navrácen. Zemřel roku 1824 ve Florencii, kde byl pochován v kostele sv. Vavřince. Ferdinandovým nástupcem se po jeho smrti stal jeho druhorozený syn Leopold II. Toskánský.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
V roce 1790 se oženil se svou přímou sestřenicí Luisou Marií z dynastie Bourbon-Obojí Sicílie, dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. a Habsburkovny Marie Karolíny.
- 1. Karolina Ferdinanda (1793–1802)
- 2. František Leopold (1794–1800)
- 3. Leopold II. Toskánský (1797–1870)
- 4. Marie Luisa Toskánská (1799–1857), svobodná
- 5. Marie Tereza Toskánská (1801–1855) ∞ 1817 sardinsko-piemontský král Karel Albert
Po smrti Luisy Marie († 1802), která zemřela při porodu i s novorozencem,[2] se Ferdinand znovu oženil až 6. května 1821. Druhou manželkou se ve Florencii stala saská princezna Marie Anna Ferdinanda, která byla z matčiny strany pravnučkou královny Marie Terezie. Toto manželství zůstalo bezdětné.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand III. Toskánský ve Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ OULÍK, Václav. Po stopách Habsburků. Praha: Erika, 1996. ISBN 80-7190-348-5. S. 78.
- ↑ Po stopách Habsburků, str. 79.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
| Předchůdce: | 
|
Toskánský velkovévoda |
|
Nástupce: |
| Leopold I. | 1790–1801 | |||
| Élisa Bonaparte | 1814–1824 | Leopold II. |
