Marie Antonie Španělská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Antonie Španělská
Infantka španělská, královna sardinská
Portrét infantky Marie Antonie od Jacopa Amigoniho
Doba vlády 20. února 177319. září 1785
Sňatek 27. dubna 1882
Manžel Viktor Amadeus III.
Úplné jméno Marie Antonie Fernanda Bourbonská
Narození 17. listopadu 1729
Alcázar, Sevilla
Úmrtí 19. září 1785 (ve věku 55 let)
Hrad Moncalieri, Turín
Pochována Bazilika Superga, Turín
Potomci Karel Emanuel
Marie Josefína
Marie Tereza
Marie Anna
Viktor Emanuel
Mořic
Marie Karolína
Karel Felix
Josef
Rod Kapetovci
Dynastie Bourboni
Otec Filip V. Španělský
Matka Alžběta Parmská

Marie Antonie Španělská (celým jménem Marie Antonie Fernanda Bourbonská, 17. listopadu 1729, Alcázar, Sevilla19. září 1785, hrad Moncalieri, Turín) byla španělská infantka, dcera španělského krále Filipa V. a sňatkem s Viktorem Amadeem i sardinská královna. Byla matkou tří posledních sardinských králů z rodů Savojských.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Antonie s rodinou, zleva: bratr Ludvík Antonín, matka Alžběta, bratr Filip, švagrová Luisa Alžběta, sestra Marie Tereza Rafaela, Marie Antonie a švagrové Marie Amálie

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Marie Antonie se narodila 17. listopadu 1729 v královském paláci Alcázar v Seville jako nejmladší dcera španělského krále Filipa V. a jeho druhé manželky Alžběty Parmské. V době jejího narození byla situace ve Španělsku nestálá, právě probíhaly i přípravy na podepsání mírové smlouvy v Seville, která měla ukončit Anglo-španělskou válku.[1] Několik let strávila Marie Antonie v Seville, nicméně, již roku 1733 se královská rodina přesunula do Madridu.[2] Poslední dcera Filipa V. se původně narodila pouze jako Marie Antonie, ale na počest bratra a pozdějšího španělského krále získala i třetí jméno Ferdinanda. Již od narození měla titul španělské infantky, což je obdoba titulu princezny v jiných evropských zemích.

Mariiny rodiče současně plánovaly dva sňatky: sňatek její s francouzským dauphinem Ludvíkem a zároveň i sňatek Mariina bratra Filipa s dauphinovou sestrou Luisou Alžbětou. Se sňatkem Marie a dauphina Ludvíka souhlasili všichni členové rodiny, ale její matka Alžběta si přála, aby se její dcera provdala ve zralejším věku; zásnuby tedy byly posunuty. Mezitím se o mladou Marii Antonii ucházel například pozdější saský kurfiřt Fridrich Kristián, který byl o sedm let starší.[1] Manželství mezi Filipem a Luisou Alžbětou se nakonec uskutečnilo roku 1739, ale dauphin Ludvík se nakonec rozhodl pro sňatek s Mariinou starší sestrou Marií Terezou Rafaelou. Roku 1746, rok po svatbě, ale Marie Tereza zemřela a Mariin bratr Ferdinand se dauphinovi pokusil znovu „dohodit“ nejmladší sestru Marii Antonii. To ale urazilo francouzského krále Ludvíka XV., který to označil za nehoráznost a incest.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Po nezdaru se sňatkem Marie Antonie a dauphina Ludvíka se mladá infantka zasnoubila s budoucím sardinským králem; Viktorem Amadeem, synem Karla Emanuela III. a jeho druhé manželky Polyxeny. 12. dubna 1750 v Madridu se v zastoupení odehrál první svatební obřad, až 31. května toho roku se konal obřad s oběma snoubenci a to v Oulx. Samotný sňatek byl dojednán Mariiným nevlastním bratrem Ferdinandem, který si přál posílit vztahy mezi Turínem a Madridem, které rozdělovaly Války o rakouské dědictví. Jako svatební dar pro novomanžele posloužila rekonstrukce královského paláce v Turíně architektem Benedettem Alfierim. Marie Antonie navíc dostala od rodiny Viktora Amadea velký finanční obnos a pozemky v Miláně.[3] Italský hudební skladatel Baldassare Galuppi na počest uzavření sňatku dokonce napsal několik oper.

Manželství bylo šťastné, manželé se obklopovali i mistry a učenci různých řemesel. Marie Antonie si ale z rodného Španělska přinesla neuhlazenou etiketu a nebyla u dvora příliš oblíbená. Byla popisována jako chladná a plachá dáma, ale zároveň byla také známá svojí zbožností.

Královna sardinská[editovat | editovat zdroj]

Po smrti tchána Karla Emanuela v roce 1773 na trůn nastoupil jediný přeživší syn Viktor Amadeus, Mariin manžel. Společně s ním nastoupila na trůn i jeho manželky a Marie Antonie se tak stala sardinskou královnou. Později dohodla též sňatek nejstaršího syna Karla Emanuela s francouzskou princeznou Marií Klotildou, se kterou měla výborný vztah.[4] Dvanáct let byla královnou Sardinie, pak ve věku pětapadesáti let zemřela a byla pohřbena v turínské bazilice Superga. Manžel Viktor Amadeus ji přežil o jedenáct let.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Obraz Marie Antonie s manželem a dětmi

Ze sňatku se s Viktorem Amadeem vzešlo dvanáct dětí, z nichž devět (čtyři snové, pět dcer) se dožilo dospělosti.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Antonia of Spain na anglické Wikipedii.

  1. a b ARMSTRONG, Edward. Elisabeth Farnese: The Termagant of Spain. [s.l.]: [s.n.], 1892. S. 343. 
  2. KAMEN, Henry. Philip V of Spain. The King who Reigned Twice. New Haven: Yale University Press, 2001. S. 191. 
  3. NICHOLS, John. Gentleman's magazine and historical chronicle, svazek 20. [s.l.]: [s.n.], 1750. S. 236. 
  4. D'ARTEMONT, Louis Leopold. A sister of Louis XVI, Marie Clotilde of France, Queen of Sardinia (1759–1802). [s.l.]: [s.n.], 1911. S. 190. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]