Hněvětice
| Hněvětice | |
|---|---|
 Pohled na Hněvětice na příjezdu od Perálce | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Skuteč |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′58″ s. š., 16°3′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 62 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hněvětice (4,35 km²) |
| PSČ | 539 74 |
| Počet domů | 41 (2021)[2] |
  Hněvětice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 40037 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hněvětice jsou malá vesnice, část města Skuteč v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Skutče. Patří k nejstarším osadám na Skutečsku. Hněvětice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,35 km².[3] V katastrálním území Hněvětice leží i Borek a Zhoř.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392.[4]
Exulanti
[editovat | editovat zdroj]V letech 1421–1621 byly Hněvětice utrakvistické, po bitvě na Bílé hoře byli utrakvističtí kněží vyhnáni a kolatura přidělena ke Skutči. Utrakvistická modlitebna se nedochovala.
Z Hněvětic pocházeli manželé František a Markéta Mundilovi.Oba patří k zakladatelům české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. František († 14. listopadu 1762 Husinec) byl starším sboru.[5][6] Kazatelem v Husinci byl od roku 1754 až do své smrti Samuel Figulus (2. dubna 1724, Skoki – 1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 184 | 246 | 243 | 239 | 218 | 201 | 214 | 134 | 129 | 101 | 77 | 54 | 65 | 55 | 62 |
| Počet domů | 29 | 37 | 38 | 41 | 42 | 41 | 40 | 39 | 75 | 31 | 24 | 39 | 41 | 41 | 41 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1985 byly Hněvětice samostatnou obcí, nejprve v okrese Vysoké Mýto, ale v roce 1950 v okrese Hlinsko a od roku 1960 v okrese Chrudim. Od 1. července 1985 jsou částí města Skuteč v okrese Chrudim. V letech 1850–1985 k obci patřily Borek a Zhoř.[9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům č. p. 28 -
Dům č. p. 12 -
Památkově chráněný kamenný most přes Krounku na výjezdu z obce směrem na Podhradí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 516.
- ↑ Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001, str. 303
- ↑ Výjimečnost Mundilů [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 143, 28, 666.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hněvětice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hněvětice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hněvětice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
