Prostějov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Prostějov
Pohled na hlavní vstup na nádvoří
Pohled na hlavní vstup na nádvoří
Účel stavby

V současnosti: sídlo tanečního a literárně dramatického oboru ZUŠ V. Ambrose[1][2], kulturní památka

Základní informace
Sloh renesance[3]
Výstavba 15221526[3][4]
Přestavba 15681572[3][4]
Stavebník Jan IV. z Pernštejna[4][3][5]
Současný majitel Statutární město Prostějov[5][6][4][3]
Poloha
Adresa

Pernětýnské náměstí 176/8

796 01 Prostějov, Prostějov, ČeskoČesko Česko
Ulice Pernštýnské náměstí
Nadmořská výška 229[4][7] m n. m.
Souřadnice
Zámek Prostějov
Zámek Prostějov
Zámek Prostějov, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18310/7-5697 (PkMISSezObr)
Web www.prostejov.eu (Oficiální stránky města Prostějov)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Prostějov je renesanční zámek ve statutárním městě Prostějov. Vystavěn byl mezi lety 15221526 Janem IV. z Pernštejna.[5][3] Zámek tvoří součást historického památkového jádra Prostějova[5] a českým ministerstvem kultury byl rovněž prohlášen za oficiální kulturní památku České republiky.[8][9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek v roce 1903

Zámek vybudoval v letech 1522–1526 Jan IV. z Pernštejna.[4][3][5] Mezi lety 1568–1572 nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu.[4] Během třicetileté války však byla většina zámku zničena. Snad jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav byl vstupní kamenný portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna.[4]

Po třicetileté válce byl zámek provizorně opraven, ale již nikdy nebyl využíván jako panské sídlo.[7] V zámku panovalo bezvládí. Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum.[7] Koncem 19. stol. pak zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov.[3][7] V současnosti je zámek ve vlastnictví statutárního města Prostějova.[6][5][3]



Majitelé[editovat | editovat zdroj]

Chronologicky řazený seznam majitelů zámku:

Nápis a sgrafity na zámku

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zámek byl stavěn v renesančním a částečně secesním slohu. Má čtyři křídla a je jednopatrový.[3][4]

Byl vybudován mezi lety 1522–1526. Původně byl zamýšlen jako „pevnost”.[7] Když se zjistilo, že bude lepší zámek využívat jako panské sídlo, nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna mezi lety 1568–1572 provést rozsáhlou přestavbu. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál.[4][3][5][7] V letech 1900–1906 byly dle návrhu Jano Köhlera domalovány na fasádu zámku typické renesanční sgrafity, které jsou na stavbě dodnes.[7][3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Železný plot za kterým se nachází příkop

Zámek byl zamýšlen jako součást městských hradeb a sloužit měl především k obraně města. Když se ale zjistilo, že bude vhodnější jej využít jako panské sídlo, nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna mezi lety 1568–1572 provést rozsáhlou rekonstrukci.

Na přelomu 16. a 17. století se zámek ocitl ve vlastnictví Karla I. z Lichtenštejna a sloužil částečně i jako vězení pro nekatolíky.[7][5][4]

Zámek v současnosti, pohled na vchodový portál z Pernštýnského náměstí

Kolem zámku byl kvůli tomuto účelu vykopán hluboký příkop ohraničený železným plotem.[4] Tento příkop se zachoval dodnes a jelikož bývá často volně přístupný, stal se zajímavou součástí zámku.

Po dokončení oprav následků třicetileté války, zámek jakoby upadl v zapomnění. V 18. století se v zámku nacházela sýpka, byty úředníků a opět, ale tentokrát židovské vězení, později také textilní manufaktura.[7] Roku 1851 zde chtěl zřídit Fortunát Hofmann, který zámek koupil, pivovar. K tomu ale nedošlo a zámek zůstával bez využití.[7] Až v 19. století, kdy jej koupila rodina Chmelařových, našel zámek další využití. Stalo se z něj kulturní centrum.[4] Tak tomu bylo do té doby, než byl odkoupen Záložnou a zastavárnou Prostějov.[3] Ale účel nebyl tehdy nebyl účel o moc jiný.

Když zámek počátkem 19. století připadl do vlastnictví Záložny a zastavárny Prostějov, sloužila budova zámku jako muzeum.[7]

Velká změna nastala až v době[kdy?], když se zámek stal majetkem města Prostějov. V jeho levém křídle začala fungovat ZUŠ V. Ambrose.[1] a v křídle pravém turistické informační centrum[10], které bylo ale přesunuto[11] do nové radnice.[4][3]

V současnosti je volně přístupné nevelké nádvoří a některé výstavní síně.[7] Prohlídky zámku neprobíhají pravidelně ale informace jsou k dispozici v informačním centru u nové radnice na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kontakty | ZUŠ Prostějov [online]. Prostějov: ZUŠ Vladimíra Ambrose, Prostějov [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  2. ZUŠ Vladimíra Ambrose Prostějov [online]. www.zusopen.cz [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q Zámek Prostějov – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o Prostějov - zámek. www.turistika.cz [online]. 2015-03-30 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i Zámek Prostějov, Prostějov [online]. www.hrady.cz, 2004-05-05 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  6. a b c Prostějov [online]. Prostějov: Statutární město Prostějov [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d e f g h i j k l m n Prostějov-zámek [online]. Prostějov: www.turistika.cz, 2011-02-02 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  8. Památkový Katalog | Zámek Prostějov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  9. Metainformační systém - Centrální část | Zámek Prostějov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  10. Turistické Regionální informační centrum Prostějov [online]. Prostějov: www.icka.cz [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. Mgr. Jana Gáborová. Turistické informační centrum v novém - Prostějov [online]. Prostějov: prostejov.eu, 2019-09-02 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]