Domanín (Bystřice nad Pernštejnem)
| Domanín | |
|---|---|
,_rybn%C3%AD%C4%8Dek.jpg) Střed vesnice s rybníčkem a kaplí Panny Marie Růžencové | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′32″ s. š., 16°13′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 293 (2021)[1] |
| Katastrální území | Domanín u Bystřice nad Pernštejnem (8,52 km²) |
| PSČ | 593 01 |
| Počet domů | 118 (2011)[2] |
  Domanín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 30619 |
| Kód k. ú. | 630616 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Domanín (německy Domanin) je vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. V roce 2009 zde bylo evidováno 127 adres.[3] V roce 2021 zde trvale žilo 293 obyvatel.
Domanín leží v katastrálním území Domanín u Bystřice nad Pernštejnem o rozloze 8,52 km2.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověk[editovat | editovat zdroj]
V roce 1348 patřil Domanín s celou řadou dalších obcí k panství Zubštejn a v roce 1358 náležel s bystřickou částí panství ke hradu Pyšolci.[5] U panství bystřického zůstal pak již stále.[6]
Stará rychta druhdy náležela rodovému pernštejnskému klášteru v Doubravníku. Ale roku 1363 prodala abatyše Klára klášterní rychtu s honem Matějovi Proseckému za 60 a půl groše tak, aby v Domaníně pobýval a tam 2 lány, krčmu a mlýn svobodné držel. Měl však z mlýna platiti ročně 16 grošů, při výpravě vojenské jednoho koně vypraviti a třetího zajíce z honu dávati. Jako rychtář směl třetí denár od nálezu bráti, pře hrdelní náležely však pánu. Rychtu mohl sám nebo jeho dědicové prodati s tím právem za souhlasu kláštera.[6][5] Starý rod Prosecký pobývá zde dodnes.
Roku 1385 měl tam také nějaké zboží Adam.
Roku 1409 jmenuje se Mikeš z Domanína, jenž svůj dvůr prodal roku 1420 Janovi z Vojetína.[6]
Novověk[editovat | editovat zdroj]
V roce 1500 Vilém II. z Pernštejna osvobodil Domanín od povinnosti čepování panského vína a roku 1515 od bezplatného vožení panských ryb.[6] Na říčce Bystřici založil Domanínský rybník,[7] který leží 2 km západně od Domanína, a jeho vodou byly poháněny mlýny a valcha v blízkosti Bystřice nad Pernštejnem.[5]
Z roku 1547 se dochoval i název Velký Domanín.[5]
Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan V. z Pernštejna prodal bystřické panství i s hradem Pernštejn městu Brnu.
Desátku platilo se roku 1672 faře do Bystřice z Domanína 4 zl. 01 kr., poněvadž však tehdy polovice rolí byla pustá scházelo se desátku odtud o 4 zl. 06 kr. méně, než příslušelo.[6]
Roku 1674 připomíná se u statku Rotkovského svobodný dvůr v Domaníně (měl 70 měr rolí), na němž byl Ondřej Budyš.[6]
Stará obecní pečeť z roku 1700 má ve znaku bylinu se třemi listy a nápis "Sigil Domanin 1700".[6]
Roku 1750 platilo se z rychty vrchnosti ročně 2 zl. 55 kr. Poddaní platili roku 1750 vrchnosti úroku o sv. Jiří 8 zl. 10 kr. a o sv. Václavu tolikéž, předli 262 liber lnu, dávali 43 slepic, 7 vajec. 21 sedláků robotovalo týdně 3 dni s 1 koněm a s volem, 4 podsedníci týdně 3 dni pěšky. O žních byla robota jak sedláků tak podsedníků dvojnásobná. 1 domkař robotoval týdně 2 dni pěšky.[6]
Moderní období[editovat | editovat zdroj]
Škola v Domaníně byla od roku 1811, od roku 1900 dvojtřídní.[6]
V letech 1847–1849 se u Domanína těžilo menší množství železné rudy pro štěpánovské železárny.[5]
Mlýn byl na říčce Bystřičce neznámo kdy zrušen - bývalá louka L. Zítky. Hynek Prosecký rychtu kolem roku 1870 prodal Josefu Svobodovi a odstěhoval se do Janoviček č. 1 na bývalé Žilkovo, tehdy to byl majetek rodiny jeho matky Fajmonové. Následně prodal Janovičky a koupil rychtu ve Vojtěchově č. 9. Mezitím Josef Svoboda rychtu v Domaníně postavil novou (č. 41) nad starým místem, finančně to neunesl, rychtu převzal od něho jeho bratr Matěj Svoboda v Brně a od něho ji koupil zpět Hynek Prosecký a tím se dostal tento majetek zpět do rodiny.
Hasičský sbor byl v Domaníně založen v roce 1893.[6]
Silnice Bystřice–Domanín byla stavěna v roce 1913, pokračování dále na Bohuňov a Janovičky od roku 1948.[5]
Od roku 1980 je Domanín částí města Bystřice nad Pernštejnem.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d e f g Domanín | Turistický portál Bystřicka. info.bystricenp.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j MUSEJNÍ SPOLEK V BRNĚ. Vlastivĕda Moravska. [s.l.]: [s.n.] 283 s. Dostupné online. (Czech)
- ↑ Rekreační středisko Domanínský rybník. www.domaninskyrybnik.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domanín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Domanín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Domanín u Bystřice nad Pernštejnem na webu ČÚZK
