Řehořovská pahorkatina
Souřadnice: 49°23′59″ s. š., 15°47′19″ v. d.
| Řehořovská pahorkatina | |
|---|---|
 Řehořovská pahorkatina od přírodní památky Prosenka | |
| Nejvyšší bod | 645 m n. m. (Řehořovský vrch) |
| Nadřazená jednotka | Brtnická vrchovina |
| Sousední jednotky | Arnolecké hory, Měřínská kotlina, Velkomeziříčská pahorkatina, Čechtínská vrchovina, Zašovický hřbet, Jeclovská sníženina, Beranovský práh, Dobronínská pánev, Přibyslavská pahorkatina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | rula, žula |
| Povodí | Jihlava |
| Souřadnice | 49°23′59″ s. š., 15°47′19″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řehořovská pahorkatina je geomorfologický okrsek tvořící součást Brtnické vrchoviny. Pahorkatina má protažený tvar ve směru sever jih. Západní část tvoří ruly a žuly, severní a východní části pak výběžek třebíčského plutonu (žuly až syenodiority). Nad plochým povrchem se zvedají suky s konkávními svahy. V jižní části se nacházejí nesouměrná údolí přítoků řeky Jihlavy. Nejvyšší bod je Řehořovský vrch (645 m n. m.), který se nachází 0,6 km od obce Řehořov. Jeho povrch tvoří biotitické migmatické pararuly. Povrch pokrývá mozaika polí, luk a smrkových lesů.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 43, 44, 80, 87.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 448.
