Aleje
| Lovecký zámeček Aleje | |
|---|---|
 Lovecký zámeček Aleje | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Výstavba | 1815-1817 |
| Stavebník | Eduard Collalto |
| Další majitelé | Collaltové |
| Současný majitel | Nadace českého výtvarného umění |
| Poloha | |
| Adresa | Jestřebí 53, Brtnice,  Česko |
| Souřadnice | 49°15′52,56″ s. š., 15°37′46,56″ v. d. |
  Aleje Aleje, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18211/7-4865 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovecký zámeček Aleje (někdy též Jestřebí) byl vystavěn v lesích u Kněžic, v katastrálním území vesnice Jestřebí, místní části Brtnice.[1] Od roku 1972 je objekt kulturní památkou.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1623 bylo zkonfiskované brtnické panství, které předtím patřilo Albrechtu z Valdštejna, císařem Ferdinandem II. prodáno Collaltům. Vlastní zámeček byl vystavěn v letech 1815 – 1817 knížetem Eduardem Collaltem v klasicistním slohu. V majetku rodu di Collalto e San Salvatore pak zůstal do roku 1945 a sloužil hlavně k lovům. V tomto roce jim bylo panství na základě Benešových dekretů zkonfiskováno. Následně zde fungovalo rekreační středisko pro výtvarníky, které spravoval Český fond výtvarných umění (ČFVU). V 80. letech 20. století prošel zámeček rekonstrukcí, během níž došlo k odstranění některých původních prvků. Naopak přibyly křišťálové lustry, pseudoperské koberce a v okolí vyrostla řada chatek. Navíc se začaly k vytápění využívat akumulačky. Po zániku Fondu zdědila zámeček – ovšem bez pozemků – Nadace českého výtvarného umění (NČVU). Teprve v roce 2010 se nadaci podařilo získat také pozemky a mohlo se tak začít s postupnou rekonstrukcí objektu.
V roce 2022 bylo však oznámeno, že Nadace českého výtvarného umění objekt chce prodat. Od roku 2010 NČVU pouze opravila střechu objektu. V roce 2022 byl nabídnut městům Brtnice a Jihlava, ale ty o zámek zájem nemají.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o patrovou budovu s oválným sálem uprostřed. Okolo ní se nachází lesy se hvězdicí sedmi průseků, tzv. alejí – Stonařovská, Brtničská, Opatovská, Kněžická, Jestřebská (též Brtnická), Zelená a Tabulní – sbíhajících se na mýtinu okolo zámečku. Právě tyto průseky daly tehdejšímu lesnímu komplexu název. Dnes empírový zámeček doplňuje trojice hájenek a dvojice altánů, v 80. letech pak v okolí nechal ČFVU vybudovat dřevěné rekreační chaty.
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Zámeček je dostupný především pomocí tzv. alejí. Stonařovská alej jej spojuje se Stonařovem, Tabulní se silnicí II/402 (nedaleko od odpojení silnice II/403 směrem na Stonařov), Jestřebská se silnicí II/402 (od křižovatky směrem k Vísce) a dále s Jestřebím, Kněžická s Kněžicemi, Opatovská s Karlínem a dále s Opatovem, Brtničská s Brtničkou (po polní cestě se dá odbočkou dojít i do Dlouhé Brtnice) a Zelená se silnicí I/38 u Stonařova. Stonařovskou alejí vede cyklostezka 5200 a Tabulní a Opatovskou cyklostezka 5111. Stonařovskou a Zelenou alejí prochází trasa NS Údolím Jihlávky na Aleje.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NČVU / Zámek Jestřebí aneb Aleje. www.ncvu.cz [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-04.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-20]. Identifikátor záznamu 128908 : myslivna Aleje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ JIRKŮ, František. FOTO: Zámek Aleje jihozápadně od Brtnice je na prodej. Výjimečná stavba je ale zanedbaná. ČRo Vysočina [online]. Český rozhlas, 2022-02-04 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovecký zámeček Aleje na Wikimedia Commons - Aleje na hrady.cz
- Zámek Jestřebí aneb Aleje, ncuv.cz
- Zámek na turistika.cz
