Aleje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: stromořadí nebo alej.
Lovecký zámeček Aleje
Lovecký zámeček Aleje
Základní informace
Sloh empír
Výstavba 1815-1817
Stavebník Eduard Collalto
Současný majitel Nadace českého výtvarného umění
Další majitelé Collaltové
Poloha
Adresa Jestřebí 53, Brtnice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Aleje
Aleje
Aleje, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18211/7-4865 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámeček Aleje (někdy též Jestřebí) byl vystavěn v lesích u Kněžic, v katastrálním území vesnice Jestřebí, místní části Brtnice.[1] Od 3. května 1958 je objekt kulturní památkou.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1623 bylo zkonfiskované brtnické panství, které předtím patřilo Albrechtu z Valdštejna, císařem Ferdinandem II. prodáno Collaltům. Vlastní zámeček byl vystavěn v letech 18151817 knížetem Eduardem Collaltem v klasicistním slohu. V majetku rodu di Collalto e San Salvatore pak zůstal do roku 1945 a sloužil hlavně k lovům. V tomto roce jim bylo panství na základě Benešových dekretů zkonfiskováno. Následně zde fungovalo rekreační středisko pro výtvarníky, které spravoval Český fond výtvarných umění (ČFVU). V 80. letech 20. století prošel zámeček rekonstrukcí, během níž došlo k odstranění některých původních prvků. Naopak přibyly křišťálové lustry, pseudoperské koberce a v okolí vyrostla řada chatek. Navíc se začaly k vytápění využívat akumulačky. Po zániku Fondu zdědila zámeček – ovšem bez pozemků – Nadace českého výtvarného umění (NČVU). Teprve v roce 2010 se nadaci podařilo získat také pozemky a mohlo se tak začít s postupné rekonstrukcí objektu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o patrovou budovu s oválným sálem uprostřed. Okolo ní se nachází lesy se hvězdicí sedmi průseků, tzv. alejí – Stonařovská, Brtničská, Opatovská, Kněžická, Jestřebská (též Brtnická), Zelená a Tabulní – sbíhajících se na mýtinu okolo zámečku. Právě tyto průseky daly tehdejšímu lesnímu komplexu název. Dnes empírový zámeček doplňuje trojice hájenek a dvojice altánů, v 80. letech pak v okolí nechal ČFVU vybudovat dřevěné rekreační chaty.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Zámeček je dostupný především pomocí tzv. alejí. Stonařovská alej jej spojuje se Stonařovem, Tabulní se silnicí II/402 (nedaleko od odpojení silnice II/403 směrem na Stonařov), Jestřebská se silnicí II/402 (od křižovatky směrem k Vísce) a dále s Jestřebím, Kněžická s Kněžicemi, Opatovská s Karlínem a dále s Opatovem, Brtničská s Brtničkou (po polní cestě se dá odbočkou dojít i do Dlouhé Brtnice) a Zelená se silnicí I/38 u Stonařova. Stonařovskou alejí vede cyklostezka 5200 a Tabulní a Opatovskou cyklostezka 5111. Stonařovskou a Zelenou alejí prochází trasa NS Údolím Jihlávky na Aleje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NČVU / Zámek Jestřebí aneb Aleje
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-01]. Identifikátor záznamu 128908 : myslivna Aleje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]