Josef Mysliveček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Mysliveček
Jan Vilímek - Josef Mysliveček.jpg
Základní informace
Přezdívka Il divino Boemo
Narození 9. března 1737
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 4. února 1781 (ve věku 43 let)
Řím
ItálieItálie Itálie
Žánry opera, symfonie, klasická hudba a oratorium
Povolání hudební skladatel, varhaník a houslista
Významná díla Triumf Klélie
Bellerofontés
Hyperméstra
Antigona
Olympiáda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Mysliveček, též Joseph Misliweczek, od 1767 též italský tvar Giuseppe Venatorini (9. března 1737 Praha4. února 1781 Řím) byl český hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Melantrichova ulice (Praha-Staré Město), busta a pamětní deska na domě kde žil Josef Mysliveček

Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka (1697 - 1749), bohatého pražského měšťana a mlynáře, člena mlynářského cechu a přísežného mistra, a Anny, rozené Červenkové (1706-1766). Otec hospodařil v rodném Dubovém mlýně v Šáreckém údolí u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na Novotného lávce čp. 201/II v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného Myslivečkovský (od roku 1936 je v domě Smetanovo muzeum). Josef se narodil jako jednovaječné dvojče s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v Sovových mlýnech čp.503/III, na Kampě. Oba bratři absolvovali trivium na staroměstské škole u dominikánů u sv. Jiljí a od roku 1747 Akademické gymnázium u jezuitů v Klementinu, kde také od roku 1753 měli pokračovat studiem filozofie a literatury na univerzitě, Josef ale školu před dokončením opustil. V letech 1753–1756 se oba bratři vyučili u Václava Kliky mlynářskému řemeslu, roku 1758 byli přijati do cechu jako tovaryši, roku 1761 byli prohlášeni mistry.

Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle u virtuosa Františka Bendy a hudební kompozici u Františka Josefa Habermanna. Na varhany jej učil týnský varhaník Franz Josef Seeger. Již jako dvanáctiletý roku 1749 platil za dobrého houslistu. Jako skladatel a komorní hudebník nastoupil do služeb hraběte Vincence Valdštejna, pro něhož anonymně složil 6 skladeb z cyklu Měsíce (Leden až Červen). Dále psal kantáty pro opata kláštera cisterciáků v Oseku Kajetána Březinu a pro klášter benediktinů v Břevnově. Trpěl však provincionalismem českých zemí a chtěl získat nezávislost a zkušenosti v cizině. Břevnovský opat Fridrich Grundtmann mu zaplatil cestu do Itálie, kam Mysliveček natrvalo odejel roku 1763.

Zprvu se živil jako houslista a studoval hudbu u varhaníka a skladatele Giovanniho Battisty Pescettiho (1704–1766) v Benátkách. Jako skladatel se prosadil velkým úspěchem své první (ale nedochované) opery Zmatek na Parnasu, uvedené v Parmě v letech 17641765. Roku 1766 následovala závratná kariéra počínaje operou Semiramis znovu poznaná, uvedenou v Bergamu, a zejména od roku 1767 po uvedení opery Bellerofontés ve dvorním divadle Teatro San Carlo v Neapoli. Jeho oblíbeným libretistou byl básník Pietro Metastasio.

Mysliveček složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „Božským Čechem“ (Il divino Boemo). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. jeho rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko).

Wolfgang Amadeus Mozart a jeho otec Leopold sledovali Myslivečkovu kariéru i dílo už od Wolfgangova dětství, ten Myslivečka velmi obdivoval. Mozart se setkal s Myslivečkem roku 1770 v Bologni, 15. 5. 1771 v Miláně, roku 1773 v Itálii; nemocného navštívil jednou na klinice venerických chorob v Mnichově 11. 10. 1777, další návštěvu a Myslivečkův doporučující dopis pro Neapol odmítl pro hrůzu z jeho zdravotního stavu (dochovala se korespondence).

Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád na dno společnosti přinesla léta 1777 - 1781, kdy se u něj začaly projevovat příznaky venerické choroby (syfilis). Zároveň upadal do dluhů, pozbyl angažmá v operním domě San Carlo v Neapoli. V důsledku toho počátkem roku 1777 opustil Itálii a odjel na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa) do Mnichova. Při cestě se převrhl s Myslivečkem kočár. Milosrdná tradice o něm tvrdila, že do tržné rány dostal infekci, a proto strávil rok v nemocnici. Na jaře 1778 odtamtud vyšel se znetvořeným obličejem. Syfilis byla pravou příčinou znetvoření jeho tváře i smrti. 5. dubna roku 1780 byla v Římě uvedena jeho poslední opera Antigonos, která svým chmurným laděním u publika zcela propadla.

Mysliveček zemřel chudý a osamělý v Římě. Příznivci jeho hudby mu však vystrojili honosný pohřeb v kostele San Lorenzo in Lucina, kde se dochovala také jeho náhrobní deska.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Josefův bratr Jáchym (1737 - 1788) hospodařil v rodinném mlýně v Praze. Sestra Marie Anna (*1741) se stala řeholnicí řádu cisterciaček a pod řeholním jménem soror Bernarda působila v klášteře Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Z téže rodové větve pochází Františka Myslivečková, jež byla v letech 1861–1883 v Praze hospodyní Joachima Barranda (po paní Nerudové, matce Jana Nerudy).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Cembalo (klavír)[editovat | editovat zdroj]

  • Šest sonát
  • Sonatiny
  • 6 divertimenti (Londýn 1780)
  • Rondo
  • Sei sonati per il Cemballo

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Adagio a Menuet
  • Minuetto
  • Six Sonatas for the Piano Forte Or Harpsichord with an Accompaniment for a Violin
  • Klavírní tria, triové sonáty
  • Sonáty pro flétnu, housle a violoncello op.1
  • Divertimenta a tre, smyčcové kvartety Sei Sonate a due Violini, Violetta e Basso)
  • Smyčcové kvintety (6 Quintetti)
  • Oktety pro dechové nástroje
  • Sei sonate a due violoncelli a basso

Koncerty[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní (např.Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni)
  • Koncert pro housle a orchestr C dur
  • Koncert pro housle a orchestr E dur
  • Koncert pro housle a orchestr F dur
  • Koncert pro housle a orchestr A dur
  • Koncert pro housle a orchestr D dur
  • Koncert pro housle a orchestr G dur Pastorální
  • Koncert pro housle a orchestr D dur
  • Koncert pro housle a orchestr Es dur
  • Koncert pro violoncello a orchestr C dur
  • Koncert pro flétnu a orchestr D dur

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 6 Ouvertur
  • 6 sinfonií s názvy 1.–6. měsíce
  • 6 Sinfonie a otto
  • Sinfonia-Serenata in G
  • Sinfonia in C, D, Es, F, G, B aj.
  • 6 koncertantních sinfonií op. 2

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Antifona a 4 parti
  • další četné antifony
  • duchovní árie
  • duetta
  • litanie
  • offertoria
  • 2 mše
  • Salve regina

Kantáty a oratoria[editovat | editovat zdroj]

  • několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
  • L'Ascenza S.Benedette (Nanebevzetí sv.Benedikta), Padova 1768
  • Narcisso al fonte (Narcissus u pramene), Padova 1768
  • Il Tobia (Tobiáš) Padova 1769 též jako La famiglia di Tobia, Padova 1769
  • Giuseppe riconosciuto (Josef znovu poznaný), Padova 1769
  • La Passione di nostro signore Gesu Christo (Ježíšova smrt), Padova 1770
  • Betuglia liberata (Osvobozená Betylua), Padova 1771
  • Adamo ed Eva (Adam a Eva), Benátky 28.3.1771
  • La liberazione d'Israele (Osvobození Izraele), Praha 1775
  • Isacco, figura del Redentore (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
  • Abramo ed Isacco (Abraham a Izák), Mnichov 1777

Opery[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam oper Josefa Myslivečka.

Mysliveček složil 26 oper, všechny jsou typu opera seria (dramma per musica) a dělí se na tři dějství, vyjma první z nich, Zmatek na Parnasu.

Josef Mysliveček v umění a tradici[editovat | editovat zdroj]

Osobnost Josefa Myslivečka se stala tématem literárních, hudebních a výtvarných děl i filmu:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]