Československý svaz mládeže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ČSM)
Skočit na: Navigace, Hledání

Československý svaz mládeže (zkratka ČSM) byla jednotná mládežnická organizace v Československu řízená KSČ. Vznikla v roce 1949 sloučením existujících mládežnických organizací. V roce 1968 se rozpadla, později byla obnovena jako Socialistický svaz mládeže (SSM).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přímým předchůdcem ČSM byly jednotné národní organizace mládeže zakládané postupně na národnostním principu na osvobozeném území Československa. Jednalo se o Svaz mládeže Karpat (leden 1945), Zväz slovenskej mládeže (jaro 1945), Svaz české mládeže (po 9. květnu 1945) a Svaz polské mládeže (po podepsání československo-polské spojenecké smlouvy v roce 1947). Tyto organizace byly od počátku pod vlivem KSČ. Od září 1945 zakládal Svaz české mládeže (SČM) pod parolou sjednocené tělovýchovy společně se Sokolem, Junákem a sportovními kluby „místní národní tělovýchovné výbory”.[1] Ideu sjednocené tělovýchovy pod Tělovýchovným svazem Sokola (TSS) se do konce roku 1945 sice nepodařilo realizovat, ale společného jmenovatele našel SČM s Junákem. Už o prázdninách roku 1945 pořádaly společné „kurzy pro kulturní referenty Svazu české mládeže a vedoucí Junáka”. Novopečení kulturní referenti a junáčtí vedoucí se pak na podkladě získaných vědomostí a instrukcí z dialektického a historického materialismus a marxistické hospodářské soustavy rozjeli do všech krajů republiky vést kulturní život mládeže.[2] Na poradě 7. září 1945 se zástupci vlády p. min. Dr. Nejedlý a p. min. Kopecký, zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru (ÚNTV), SČM a Junáka jednomyslně dohodli, „že junácká výchova bude organizována výlučně ve Svazu české mládeže”.[3] Strana lidová, Strana národně socialistická a Demokratická strana během roku 1946 odvolaly své členy a začaly budovat své vlastní organizace.

Ve dnech 23. – 24. 4. 1949 proběhla v pražském Radiopaláci ustavující konference, na které se čtyři národní organizace sloučily v jednotný Československý svaz mládeže. Současně byla ustavena jednotná dětská organizace – Pionýrská organizace ČSM. Svaz byl složkou Národní fronty a podléhal přímému řízení KSČ, ostatní mládežnické organizace byly zlikvidovány. Hlavním cílem svazu bylo ideologické působení na mládež a prosazování politiky vládnoucí strany, jeho tiskovým orgánem se stalo nakladatelství Mladá fronta. První sjezd ČSM proběhl v roce 1950, nadále se sjezdy konaly každé čtyři roky. Na třetím sjezdu ve dnech 13. – 15. prosince 1958 byly schváleny nové stanovy, které zvýšily věkovou hranici pro přijetí na 15 let a přijaly zásadu, že při vstupu do ČSM z Pionýrské organizace je nutné doporučení skupinové rady.

ČSM měl být masovou organizací sdružující všechny sociální skupiny, ve skutečnosti však již v polovině šedesátých let většinu členů tvořila studující mládež. Během šedesátých let sílil kritický proud v ČSM, který vyústil v kritiku přímého stranického vedení svazu, jakož i dogmatičnosti a striktní závaznosti marxisticko-leninské filosofie. Dostalo se mu podpory od publicistů a spisovatelů zejména na stránkách Literárních novin, Mladého světa a Studenta. Na pátém sjezdu, konaném ve dnech 6. – 9. 6. 1967, prosadil opoziční proud volný výklad stanov ve věci členství a organizační výstavby. Základními organizacemi se mohly stát kluby ČSM, členové si mohli vybrat svou základní organizaci, vznikaly neformální skupiny mimo dříve závazný územně výrobní princip. Na konci roku 1967 měl ČSM přibližně 900 000 členů.

Lednové zasedání ÚV KSČ v roce 1968 vyvolalo spontánní souhlas většiny mládeže. Rostla vnitřní kritika v ČSM, která prosazovala přeměnu svazu ve federaci nezávislých organizací. Na IV. plénu ÚV ČSM v březnu ovládli reformátoři pozice ve vedení a v mládežnickém tisku. Vzniklo 18 samostatných dětských a mládežnických organizací (jednou z nich byla Juvena - svaz vesnické mládeže), což znamenalo faktický rozpad ČSM. Ve stanovách těchto organizací byl marxismus-leninismus nahrazen Deklarací lidských práv OSN, byla zdůrazněna jejich samostatnost a politická nezávislost, vztah ke KSČ byl vymezen jako partnerství a namísto třídního přístupu byl přijat přístup obecně humanistický.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 se vývoj začal obracet. Na konci února 1969 se z iniciativy středočeského krajského výboru sešla v Příbrami konference ČSM. Delegáti z okresních organizací Příbram a Benešov, které nepřerušily činnost, a dalších základních organizací zvolili koordinační výbor ČSM. Dubnové a květnové zasedání ÚV KSČ podpořilo opětovné sjednocení mládežnických organizací, usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 17. 11. 1969 definitivně rozhodlo o obnově jednotné masové organizace mládeže. Začaly vznikat nové základní, okresní a krajské organizace. Ve dnech 24. – 25. dubna 1970 proběhla republiková konference na Slovensku, 16. – 17. října v České republice a konečně 9. – 11. listopadu se ve sjezdovém paláci Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze sešla celostátní ustavující konference. Devět set přítomných delegátů ustavilo obnovenou jednotnou organizaci pod pozměněným názvem Socialistický svaz mládeže (SSM) a přijalo základní dokumenty – Programové prohlášení, Stanovy SSM a Programové a organizační zásady Pionýrské organizace SSM. Svaz opět podléhal řízení KSČ a byl obdobou bývalého ČSM. Nezávislé organizace byly zlikvidovány.

Stanovy a organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Podle stanov z roku 1958 se členem Československého svazu mládeže mohl stát každý občan ve věku od 15 do 26 let, který uznával stanovy ČSM. O přijetí rozhodla příslušná základní organizace, která mohla rovněž na základě žádosti členství prodloužit nad horní věkovou hranici.

Základem ČSM byly základní organizace ustanovované v rámci pracoviště, školy, vojenské jednotky a podobně. Všechny základní organizace na území okresu či města tvořily okresní nebo městskou organizaci, ty pak dále tvořily krajské organizace. Krajské organizace na Slovensku tvořily územní organizaci ČSM na Slovensku, všechny krajské organizace tvořily celostátní organizaci ČSM. Všechny orgány byly voleny zdola nahoru veřejným hlasováním, v rozhodování platil většinový princip.

Nejvyšším orgánem ČSM byl sjezd svolávaný jednou za čtyři roky, v období mezi sjezdy řídil činnost ústřední výbor. Na Slovensku navíc existoval Slovenský ústřední výbor ČSM, který každé dva roky svolával slovenský sjezd ČSM. Nejvyšším orgánem krajské organizace byla krajská konference a krajský výbor ČSM, obdobně tomu bylo pro okresní a městské organizace. Ve městech a velkých obcích mohl navíc existovat místní výbor ČSM. Základní organizace musela mít nejméně 5 členů. Nejvyšším orgánem základní organizace byla členská schůze konaná nejméně jednou měsíčně, účast na členských schůzích byla povinná. Činnost základní organizace řídil výbor, který volil ze svého středu předsedu.

ČSM vytvářel a každodenně vedl Pionýrskou organizaci pro děti ve věku od 9 do 15 let. Ve stanovách bylo zakotveno přímé vedení Komunistickou stranou Československa a výchova mládeže v duchu komunismu.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Členové se nazývali „svazáci“, nosili jednotné modré uniformy.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní demokracie, ročník 1945
  2. Národní demokracie, ročník 1945
  3. Národní demokracie, Junácká hlídka, ročník 1945
  4. ČINÁTL; KAMIL. Věčné časy. Praha : Respekt, 2009. ISBN 978-80-87331-01-9. Kapitola Názvosloví totality, s. 141-169.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HORÁK, Karel. Nejvýznamnější mezníky historie pokrokového mládežnického hnutí v Československu. Praha : Ideologické oddělení ÚV SSM v nakladatelství Mladá fronta, 1976.  

Stanovy Československého svazu mládeže přijaté na III. sjezdu ČSM 13. - 15. prosince 1958. Praha : Ústřední výbor ČSM, 1959.