Josef Seger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Seger
Narození 21. března 1716
Řepín
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 22. dubna 1782 (ve věku 66 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Povolání hudební skladatel, muzikolog a varhaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Seger (v matrice zapsán jako Josef Ferdinand Norbert Segert, příjmení je psáno také Seeger nebo Seegr) (21. března 1716, Řepín[1]22. dubna 1782, Praha) byl český hudební skladatel, houslista a varhaník a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Řepíně, nedaleko Mělníka. Studoval na jezuitském gymnáziu v Praze a později na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Od dětství se živil hudbou. V době studií na gymnáziu byl altistou v chrámovém sboru kostela svatého Jakuba Většího na Starém městě. Kontrapunkt studoval u Felixe Bendy. Ve hře na varhany byl jeho učitelem Bohuslav Matěj Černohorský a dalšími jeho učiteli byli Jan Zach a František Ignác Tůma. S Janem Zachem byl také houslistou v kostele sv. Martina ve zdi. Okolo roku 1741 se stal varhaníkem v kostele Matky Boží před Týnem a s povolením pražského magistrátu zastával současně i stejnou funkci v kostele svatého Františka z Assisi (U křižovníků). V případě nutnosti se v Týnském chrámu nechával zastupovat svými žáky. Obě funkce zastával až do své smrti v roce 1782. Rok před smrtí jej v Praze slyšel hrát císař Josef II. a nabídl mu místo u svého dvora ve Vídni. Než však do Prahy došlo oficielní pozvání, skladatel zemřel.

Seger byl vynikající pedagog. Vychoval celou generaci znamenitých umělců, varhaníků i skladatelů. Mezi jeho žáky byli např. Karel Blažej Kopřiva, Jan Antonín Koželuh, Jan Křtitel Kuchař, Josef Mysliveček, Vincenc Mašek, Václav Pichl a mnoho dalších.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Seger byl velice plodný autor. Zkomponoval stovky fug, tokát, preludií, chorálových předeher a dalších drobnějších skladeb pro varhany, ale také řadu mší, motet a žalmů. Skladby kolovaly v rukopisech a jsou rozšířeny v pražských sbírkách (Národní muzeum, Strahovský klášter, u křižovníků, Břevnovský klášter), ale i mimo Prahu, např. v Roudnici a Žamberku a v zahraničí (Vratislav, Lipsko aj.). Často je obtížné odlišení skladeb, které skutečně zkomponoval od skladeb, které mu jsou pouze připisovány.

Tiskem vyšly Segerovy skladby až po jeho smrti. V roce 1793 vydal D. G. Türk v Lipsku 8 toccat a fug, v roce 1803 pak J. Polt v Praze publikoval 10 preludií pro varhany. Od té doby se Segerovy skladby často objevují v různých sbírkách varhanní tvorby, učebnicích kontrapunktu a školách hry na varhany.

V období klasicismu a romantismu, byla jeho díla na čas zapomenuta, ale na počátku 20. století byla znovu objevena.

Výběr skladeb[editovat | editovat zdroj]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

  • 8 Toccaten und Fugen, ed. D.G. Türk (Leipzig, 1793)
  • 2 preludes, in Sammlung von Präludien, Fugen, ausgeführten Chorälen … von berühmten ältern Meistern (Leipzig, 1795)
  • 10 Praeludien, ed. J. Polt (Praha, 1803)
  • 4 preludes, 2 fugues, Toccata, Fughetta, in Fugen und Praeludien von älteren vaterländischen Compositoren, ed. Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen (Praha, 1832)
  • cca 70 skladeb připisovaných Segerovi v Museum für Orgel-Spieler ed. [C.F. Pitsch] (Prague, 1832–4)

Mše[editovat | editovat zdroj]

  • Missa quadragesimalis F-dur, pro 4 hlasy a varhany
  • Mass in D minor pro 4 hlasy, 2 housle, 2 trombóny a varhany
  • Mass in D minor pro 4 hlasy, 2 housle a varhany
  • Missa choralis Es-dur, pro 4 hlasy a varhany concertante

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Alma Redemptoris pro 4 hlasy, housle, violu a varhany
  • Audi filia, pro 4 hlasy a varhany
  • Ave regina pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • Christus nobis natus est pro 4 hlasy, smyčce a varhany
  • Compieta (comprising Cum invocarem, In te Domine, Qui habitat, Ecce nunc, and Nunc dimittis) pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • Litaniae de sanctissimo sacramento pro 4 hlasy 2 housle a varhany
  • cca 200 cvičení generálního basu vydaných v různých jazycích a známých jako Fondamenta pro organo, Generalbass-Übungsstücke, Orgel-Übungsstücke, apod.

Edice[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 51, Band: 1 Preludi, toccate e fughe I-XXXVI. 1961, 111 p.
  • Josef Ferdinand Norbert Seger: Composizioni per organo - Josef Ferdinand Norbert Seger, in: Musica antiqua Bohemica; 56, Band: 2 Preludi e fughe I-XXI. 1962. 126 p.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, 29 dílů, London 2001.
  • Československý hudební slovník II. M-Ž, Státní hudební vydavatelství Praha, 1965
  • Hora, J. 2000. Josef Ferdinand Norbert Seger - Organist der Teynkirche in den Jahren 1741–1782, in: Cerný, Jaromír, and Koch, Klaus-Peter. Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Konferenzbericht Prag 17.-22. September 2000, ISBN 3-89564-073-5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Seger na anglické Wikipedii.