Novotného lávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Novotného lávka
Novotného lávka od jihu
Základní údaje
Státy Česko
Přes Vltava
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novotného lávka je řada historických budov, bývalých mlýnů nad hladinou Vltavy při jejím pravém břehu v blízkosti Karlova mostu směrem proti proudu řeky prakticky na konci Smetanova nábřeží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1396 je uváděna v těchto místech skupina deseti mlýnů. Pravděpodobně v roce 1489 byla u lávky postavena původní dřevěná staroměstská vodárenská věž, roku 1577 pak nynější věž kamenná. Lávka vystřídala několik majitelů, podle nichž se také většinou jmenovala. Od roku 1870 byla nazývána Staroměstská lávka, roku 1885 byla přejmenována „pro zásluhy pana Karla Novotného o zřízení železné lávky“ po mlynáři Karlu Novotném (1827–1900).

Současné budovy[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsou původní budovy mlýnů přestavěny a nově využity (Karlovy lázně, Klub techniků - dříve budova Československé vědeckotechnické společnosti). Pod budovami stále protéká Vltava. Staroměstská vodárna (Městská vodárna staroměstská v Praze) postavená v roce 1883 podle návrhu Antonína Wiehla s návrhy sgrafit od Mikoláše Alše, Františka Ženíška a Janem Koulou)[1][2] slouží od 12. 5. 1936 jako Muzeum Bedřicha Smetany. V roce 1984 sem byl doplněn pomník skladatele Bedřicha Smetany od Josefa Malejovského.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Číslo rejstříku 38320/1-105 [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2015-09-22]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Lávka Novotného, s. 640-641. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]