Ondřejovská hvězdárna
| Ondřejovská hvězdárna | |
|---|---|
 Historická kopule hvězdárny | |
| Organizace | Astronomický ústav Akademie věd České republiky |
| Kód observatoře | 557 |
| Místo | Ondřejov a Středočeský kraj |
| Stát | Česko |
| Souřadnice | 49°54′33,31″ s. š., 14°46′53,12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 500 m n. m. |
| Založena | 21. ledna 1898 |
| Webová stránka | https://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/prohlidky-pro-verejnost |
| Teleskopy | Perkův dalekohled Radioteleskop v Ondřejově Dalekohled 0,65 m v Ondřejově SST-1M |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřejovská hvězdárna je hlavní observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který zde také sídlí. Nachází se na okraji obce Ondřejov v okrese Praha-východ, 35 km jihovýchodně od Prahy, v nadmořské výšce zhruba 500 m. V observatoři je instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled a dalekohledy SST-1M, největší dalekohledy v Česku.
Mezinárodní kód observatoře dle Minor Planet Center je 557.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1898 zakoupil český amatérský astronom Josef Jan Frič na vrchu Manda těsně nad Ondřejovem pozemek pro stavbu své soukromé observatoře. Toto datum je považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře.[2]
Místo vybral (se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem) tak, že hledali nejvýše položené místo v blízkém okolí Prahy. Podmínkou bylo, aby se k místu dalo za den dojet bryčkou z jejich továrny na Vinohradech.[3]
Výstavba
[editovat | editovat zdroj]S výstavbou observatoře se začalo až v roce 1905. Nejprve byla postavena centrální budova (Fričův dům), po které následovaly zahradníkův domek, studovna a celkem čtyři pozorovací domky, po dvou na každé straně centrální plošiny.[2] Secesní budovy a kupole navrhl architekt Josef Fanta.
Frič hvězdárnu daroval československému státu dne 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi.
Roku 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, nyní nazývaný Perkův dalekohled. V té době byl 7. největším dalekohledem na světě; dosud je největším dalekohledem v Česku (podle kritéria průměru hlavního zrcadla, které je jednolité/není složeno z více segmentů).
Měření a vybavení
[editovat | editovat zdroj]Oddělení meziplanetární hmoty zkoumá planetky pomocí 65cm dalekohledu (4. největší v ČR). Ondřejovská hvězdárna se mimo jiné zasloužila za objev několika stovek asteroidů. Další oblastí výzkumu je sledování meteoritů pomocí automatických kamer. Po úspěchu s příbramským meteoritem v roce 1959 začalo oddělení budovat nejprve národní a později evropskou síť meteorických kamer, z níž vznikla evropská bolidová síť. Mezi lety 1958 a 2006 se ke sledování využíval i meteorický radar,[4] který je umístěný na tzv. radarové louce. Mezi úspěchy astronomů z Ondřejova patří například určení dráhy a původu Čeljabinského meteoru.
.jpg)
Hlavním nástrojem stelárního oddělení je výše zmíněný dvoumetrový Perkův dalekohled, který se používá k sledování záření hvězd pomocí spektrografů umístěných v Coudého ohnisku v suterénu budovy a s možností vzdáleného ovládání odkudkoliv. V jižní části areálu je také v testovacím provozu plně robotizovaný kontejnerovaný dalekohled Blue Eye se zrcadlem 0,6 m s extrémně rychlým přestavováním v horizontálním i vertikálním směru.[5]
Sluneční oddělení provozuje mimo jiné zenitový teleskop, solární spektrograf a dva sluneční radioteleskopy – z nichž nápadná je především desetimetrová radarová přijímací anténa umístěná poblíž přístupové cesty k dvoumetrovému dalekohledu. Je vybavena automatickým sledováním Slunce a zařízením pro záznam intenzity rádiových vln v decimetrové oblasti, které Slunce vyzařuje. Další antény pro decimetrové a centimetrové vlny jsou umístěny na tzv. „radarové louce“.
Od roku 2022 je na hvězdárně v provozu dvojice dalekohledů SST-1M, které jsou schopny detekovat Čerenkovovo záření vzniklé sprškou kosmického záření – jde tedy o tzv. čerenkovské dalekohledy.[6][7] Každý dalekohled má hlavní zrcadlo složené z několika segmentů o celkovém průměru 4 metry, jedná se tak o dalekohledy s největší primární optickou plochou v ČR. Dalekohledy provozuje a vyvíjí společně Astronomický ústav AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci se zahraničním týmem.[8]
Zázemí a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Budovy hvězdárny jsou rozmístěny v prostoru zhruba 30 hektarů, plocha je zčásti využita jako ovocný sad a arboretum. Kromě pozorovacích stanovišť je k dispozici např. knihovna nebo přednáškové sály. V sousedství hvězdárny na vrchu Pecný (546 m n. m.) je umístěna geodetická observatoř Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i.[9] (VÚGTK), která je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země /CEDR a základnou pro kalibraci GNSS techniky s operačním centrem VESOG (výzkumné a experimentální sítě pro observace s GNSS).
Hvězdárna uchovává také československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci Eugene Cernan, velitel Apolla 17 a zatím poslední člověk, který na Měsíci zanechal stopy.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kopule 0,65m dalekohledu -
0,65m dalekohled v kopuli -
Perkův dvoumetrový dalekohled -
Centrální plošina s hlavní historickou budovou a pozorovacími domky -
Hlavní historická budova s citací z Písní kosmických od J. Nerudy -
Desetimetrový radioteleskop pro pozorování Slunce -
Jeden z dvojice SST-1M dalekohledů v parkovací poloze -
Pohled na primární zrcadlo dalekohledu SST-1M
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondřejov Observatory na anglické Wikipedii.
- ↑ List Of Observatory Codes [online]. Minor Planet Center [cit. 2014-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b SUCHAN, Pavel. Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu. astro.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-21]. Dostupné online.
- ↑ GRYGAR, Jiří. Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Osmá múza astronomie Urania [online]. TV Noe, 2023-03-04 [cit. 2023-03-30]. (Hlubinami vesmíru). Čas 0:26:50 od začátku stopáže. Dostupné online.
- ↑ Česká astronomická společnost. Rozhovor: Petr Pecina – Pozorování meteorů radarem. astro.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-16].
- ↑ Plně robotická observatoř. www.projectsoft.cz [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19.
- ↑ Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data | FZU. www.fzu.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Astronomický ústav AV ČR - Historie. www.asu.cas.cz [online]. [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku | FZU. www.fzu.cz [online]. 2025-08-25 [cit. 2025-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Stránky Geodetické Observatoře Pecný. oko.pecny.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejovská hvězdárna na Wikimedia Commons - Prohlídky a pozorování
