Ondřejov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Praha-východ. Další významy jsou uvedeny v článku Ondřejov (rozcestník).
Ondřejov
kostel svatého Šimona a Judy

kostel svatého Šimona a Judy

znak obce Ondřejovvlajka obce Ondřejovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0209 538582
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Praha-východ (CZ0209)
obec s rozšířenou působností: Říčany
pověřená obec: Říčany;
historická země: Čechy
katastrální výměra: 18,16 km²
počet obyvatel: 1 592 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 467 m n. m.
PSČ: 251 65 až 251 66
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Choceradská 62
251 65 Ondřejov
starosta / starostka: Mgr. Vladimír Zámyslický
Oficiální web: www.obecondrejov.cz
E-mail: ou@obecondrejov.cz
Ondřejov na mapě
Ondřejov
Red pog.svg
Ondřejov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ondřejov je obec (bývalý městys) v okrese Praha-východ, Středočeský kraj. Rozkládá se asi patnáct kilometrů jihovýchodně od města Říčany. Žije zde téměř 1500 obyvatel. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR. Historické jádro obce je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce snad připomíná pány z Dubé , z rozrodu Benešoviců, zakladatele a majitele hradu Dubá (dnes zřícenina Stará Dubá), kteří často užívali jméno Ondřej a obec možná založili.[zdroj?] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však již z první čtvrtiny 14. století. V raném novověku se v okolí dolovala stříbrná ruda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství[2]. V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech[3].

V letech 1898 až 1906 postavil průmyslník Josef Jan Frič na vrchu Mandě hvězdárnu, kterou roku 1928 věnoval Univerzitě Karlově; dnes ji provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky.

Od roku 1958 se v bývalé družstevní záložně „kampelička“ vyráběly populární elektrické pánve „remosky“.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[4]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[4]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[5]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[6]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Ondřejov (přísl. Hlaváčov, 731 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, sklenář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník, zubní ateliér

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ondřejovská hvězdárna.

Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra - pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana ml. z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel. Také Žalov, jak vrch pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta. Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, ze sedmdesátých let 20. století; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.

Kostel svatého Šimona a Judy[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel s renesanční věží, byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn románský původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009, přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny památných stromů: Dvojice lip malolistých roste uprostřed obce u kostela (49°54′16″ s. š., 14°46′57″ v. d.), další pár lip téhož druhu pak na západním okraji obce, u křížku při silnici do Turkovic (49°54′22″ s. š., 14°46′19″ v. d.).

Socha svatého Ondřeje[editovat | editovat zdroj]

Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.

Pomníček[editovat | editovat zdroj]

Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.

Fara[editovat | editovat zdroj]

Fara je pozdně barokní stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.

Vila „Leonora“[editovat | editovat zdroj]

Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.

Pomník padlým v I. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí je pomník padlým v 1. světové válce odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí II. světové války. Autorem návrhu pomníku je architekt Otto Rothmayer, jehož učitelem byl Josip Plečnik, architekt úprav Pražského Hradu.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Ondřejov
  • Třemblat – 3 km na severozápad od centra Ondřejova
  • Turkovice – 2 km na západ od centra Ondřejova

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem obce prochází dálnice D1, nejbližší sjezd jsou Mirošovice. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/113 v úseku Český Brod - Mukařov - Chocerady, a dva úseky silnice II/335 Mnichovice - Sázava. silnice III. třídy[14]:

  • III/1081 Turkovice - Lensedly
  • III/1085 Ondřejov - Kostelní Střimelice
  • III/11319 Mnichovice - Třemblat
  • III/11320 Třemblat - Zvánovice
  • III/3353 z Hrusic
  • III/6031 Senohraby - Turkovice - Odřejov

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Senohraby ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova.

Příměstské autobusové linky projíždějící v březnu 2011 obcí vedly do těchto cílů: Chocerady, Kaliště, Praha, Říčany, Strančice, Stříbrná Skalice (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2009 existovala samostatná Římskokatolická farnost Ondřejov. V rámci procesu slučování farností v pražské arcidiecézi došlo k 1.7.2009 ke sloučení ondřejovské, choceradské a mnichovické farnosti a vznikla nástupnická organizace Římskokatolická farnost Mnichovice. Zajímavostí je, že zatímco místní část Ondřejov patří do této farnosti, zbývající dvě části obce - Třemblat a Turkovice - spadají administrativně pod Římskokatolickou farnost Hrusice.

Pravidelné bohoslužby se v kostele sv. Šimona a Judy v Ondřejově konají v pátek v 18:00, sobotu v 18:30 a v neděli v 8:30. Výuka náboženství probíhá během školního roku na faře ve středu (14:00 a 15:10), každý pátek od 21:00 probíhá v kostele setkávání mužů - otců rodin a v neděli v 18:30 potom modlitba sv. růžence.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Ottův slovník naučný
  3. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  6. Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 958. (česky a německy)
  14. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773
  • Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164
  • Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530
  • P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898-1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]