Ondřejov
| Ondřejov | |
|---|---|
 Fara na návsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Říčany |
| Obec s rozšířenou působností | Říčany (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′17″ s. š., 14°47′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 837 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,15 km²[2] |
| Nadmořská výška | 467 m n. m. |
| PSČ | 251 65 až 251 66 |
| Počet domů | 677 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Choceradská 62 251 65 Ondřejov ou@obecondrejov.cz |
| Starosta | Mgr. Vladimír Zámyslický |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Ondřejov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538582 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřejov (německy Ondrejov) je obec a bývalý městys v okrese Praha-východ, Středočeský kraj. Rozkládá se asi patnáct kilometrů jihovýchodně od města Říčany, asi 35 km jihovýchodně od Prahy, na jižních svazích hory Pecný (546 m n. m.). Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Turkovice a Třemblat. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR. Historické jádro obce je od roku 2003 městskou památkovou zónou.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen ze jména jejího zakladatele, kterým byl Ondřej z Dubé. V historických pramenech se od 14. do 16. století název objevuje v různých tvarech: Ondrzieyow, Ondrzeyow, Ondrzegiow a Wondrzeyow.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název obce snad připomíná pány z Dubé, z rozrodu Benešoviců, zakladatele a majitele hradu Dubá (dnes zřícenina Stará Dubá), kteří často užívali jméno Ondřej a obec možná založili.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však již z první čtvrtiny 14. století.[7] V raném novověku se v okolí dolovala stříbrná ruda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství.[8] V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech.[9]
V letech 1898 až 1906 postavil průmyslník Josef Jan Frič na vrchu Mandě hvězdárnu, kterou roku 1928 věnoval Univerzitě Karlově; dnes ji provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky. V roce 1892 vystavěl v městečku prof. J. Ježek z Prahy Kneippovnu. Pro svoji polohu se stalo vyhledávaným letoviskem.[8]
Od roku 1958 se v bývalé družstevní záložně „kampelička“ vyráběly populární elektrické pánve „remosky“.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[10]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[10]
- 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[10]
- 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[11]
- 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[12]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[13]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[14]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[15]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[16]
- 1949 Pražský kraj, okres Říčany[17]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[18]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V městysi Ondřejov (přísl. Hlaváčov, 731 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, sklenář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník, zubní ateliér.[19]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Hvězdárna[editovat | editovat zdroj]
Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra – pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana ml. z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel společně s vrchem Žalov, jak jej pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta.[20] Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, instalovaným roku 1967; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.[20]
-
Hvězdárna, pracovna (J. Fanta, 1905) -
Západní kopule (J. Fanta) -
Západní kopule od náhrobku paní Fričové -
Detail mříže v záp. kopuli
Kostel svatého Šimona a Judy[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel s renesanční věží byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn románský původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009 však přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století.[7] Dle posledního měření v lednu 2020 měří kostelní věž 30 m včetně kříže (kříž 1,5 m).
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny památných stromů: Dvojice lip malolistých roste uprostřed obce u kostela (49°54′16″ s. š., 14°46′57″ v. d.), další pár lip (původně čtveřice) téhož druhu pak stál na západním okraji obce, u křížku při silnici do Turkovic (49°54′22″ s. š., 14°46′19″ v. d.). V roce 2016 zůstává jen jedna, druhá proschlá byla z bezpečnostních důvodů odstraněna.
Socha svatého Ondřeje[editovat | editovat zdroj]
Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.
Pomníček[editovat | editovat zdroj]
Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.
Fara[editovat | editovat zdroj]
Fara je pozdně barokní patrová stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.
Vila „Leonora“[editovat | editovat zdroj]
Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.
Pomník padlým v první světové válce[editovat | editovat zdroj]
Na náměstí je pomník padlým v první světové válce odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí druhé světové války. Autorem návrhu pomníku je architekt Otto Rothmayer, jehož učitelem byl Josip Plečnik, architekt úprav Pražského hradu.
-
Fara (1778) -
Domy na náměstí -
Vila Leonora (kolem 1875) -
Pomníček z roku 1843 -
Otto Rothmayer: Pomník padlým (1928)
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Ondřejov
- Třemblat – 3 km na severozápad od centra Ondřejova
- Turkovice – 2 km na západ od centra Ondřejova
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Katastrem obce prochází dálnice D1, nejbližší sjezd jsou Mirošovice. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/113 v úseku Český Brod – Mukařov – Chocerady, a dva úseky silnice II/335 Mnichovice – Sázava. Silnice III. třídy:[21]
- III/1081 Turkovice – Lensedly
- III/1085 Ondřejov – Kostelní Střimelice
- III/11319 Mnichovice – Třemblat
- III/11320 Třemblat – Zvánovice
- III/3353 z Hrusic
- III/6031 Senohraby – Turkovice – Ondřejov
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Senohraby ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova. Na lokální trati "Posázavského Pacifiku" č. 212 pak v podobné vzdálenosti zastávky Hvězdonice a Chocerady.
Příměstské autobusové linky projíždějící v březnu 2011 obcí vedly do těchto cílů: Chocerady, Kaliště, Praha, Říčany, Strančice, Stříbrná Skalice (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.).
Církevní správa[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2009 existovala samostatná Římskokatolická farnost Ondřejov. V rámci procesu slučování farností v pražské arcidiecézi došlo k 1. červenci 2009 ke sloučení ondřejovské, choceradské a mnichovické farnosti a vznikla nástupnická organizace Římskokatolická farnost Mnichovice. Zajímavostí je, že zatímco místní část Ondřejov patří do této farnosti, zbývající dvě části obce – Třemblat a Turkovice – spadají administrativně pod Římskokatolickou farnost Hrusice.
Pravidelné bohoslužby se v kostele sv. Šimona a Judy v Ondřejově konají v Neděli v 8:00, mši slouží Dst. P. Michal Vaněček. Každý pátek od 21:00 probíhá v kostele setkávání mužů – otců rodin a v neděli v 18:30 potom modlitba sv. růžence.
Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší organizací dosud působící je sbor dobrovolných hasičů. Další jsou Sokol a fotbalový oddíl, obec baráčníků. Do novější doby spadají např. Posázavský klub historických vozidel, který obvykle dvakrát do roka pořádá otevřené závody historických vozidel, např. Ondřejovská osmička v září[22], Kruh přátel hudby, sdružení Setkání a Vrstevnice. Živými společenstvími jsou i myslivci, chovatelé a rybáři, kteří pečují o Seradovský rybník.
Sportovně kulturní centrum (bývalý kulturní dům) nabízí řadu kroužků a kurzů sportovních, tanečních, hudebních, zdravotních, výtvarných a jazykových[23], v tělocvičně SKC se pořádají sportovní i kulturní vystoupení.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Ondřejov - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ondřejov, s. 275.
- ↑ Ondřejov - Ondřejov - Oficiální stránky obce Ondřejov. www.obecondrejov.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel sv. Šimona a Judy, Ondřejov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
- ↑ Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 958. (česky a německy)
- ↑ a b Astronomický ústav AV ČR - Prohlídky a pozorování. www.asu.cas.cz [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ Posázavský Klub Historických Vozidel | Posázavský Klub Historických Vozidel. www.pkhv.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Sportovně kulturní centrum v Ondřejově. www.skcvondrejove.cz [online]. SK Centrum Ondřejov [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773
- Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164
- Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530
- P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ondřejov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ondřejov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Ondřejov
- Oficiální stránky
