Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická
| Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická | |
|---|---|
| Právní forma | spolek |
| Založeno | 31. prosince 1976 |
| Adresa | Jirny, Česko |
| IČO | 00464350 |
| Další informace | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická, obecně v Čechách nazývaní Baráčníci, je společenská organizace založená v roce 1873.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. Bylo to období zakládání mnoha druhů různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. Baráčníci, kteří se scházeli v již zbořeném kolínském hostinci U Šleitrů zvaném Baráček, se starali o podporování vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojovali s vlastenectvím.
Období zakládání dalších obcí navazovalo na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891 a obdobné národní akce v dalších letech (Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895). Nejstarší pražskou obcí, která si zachovala kontinuitu, jsou Baráčníci malostranští, jejichž stolová společnost byla založena v polovině října 1893 v hostinci U tří červených růží. Do roku 1994 měla tato obec vlastní rychtu U lužického semináře 9 na Malé Straně.[1]
V roce 1896 vznikla Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikly jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově. První župa byla založena v Brandýse nad Labem schválením jejích regulí Zemským úřadem v Praze roku 1902. Tehdy se jmenovala I.župa Polabská. V roce 1907 se konal I. sjezd ve Veleobci sdruženého Baráčnictva v Českých Budějovicích a zde bylo rozhodnuto o vydávání svého svazového časopisu "Český Baráčník" Obce baráčníků vznikly i ve Vídni a přes emigranty v Spojených státech amerických.
Baráčnické spolky nezanikly tak jako mnoho jiných během komunistického režimu. Na začátku 50. let 20. století měl spolek přes 90 tisíc členů.[2]
Zvláštnosti pojmenování
[editovat | editovat zdroj]Výbor místní obce baráčníků se označuje jako rychta a v jeho čele stojí rychtář. Baráčnická rychta je název pro spolkovou místnost nebo budovu. Z těch je nejznámější Baráčnická (nebo také Všebaráčnická) rychta v Praze na Malé Straně (Tržiště 555/23), kterou baráčníci zakoupili v roce 1926 a zejména na počátku 30. let ji stavebně upravili.[3] V sále besedy se pořádaly koncerty i jiné akce. Tamní restaurace byla po pětileté odmlce znovuotevřena v květnu 2025.[4][5]
Zajímavé je tradiční pojmenování členů a funkcionářů organizace. Členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru mají funkce panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndik/syndička (jednatel/ka), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zabezpečuje občerstvení), gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám).[6]

Kroje
[editovat | editovat zdroj]Baráčnický kroj je dvojí: jednak tzv. svéráz (mužský a ženský), jednak tzv. česká mařenka (krátce jen mařenka).[7][8]
Organizační struktura
[editovat | editovat zdroj]Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruženy do žup.
- I. župa Pavla Stránského ze Zapské Stránky, dříve I.Polabská, vytvořena roku 1902 v Brandýse nad Labem.
- II. župa Jiřího z Poděbrad, založena roku 1902 jako Karlova v Praze
- III. župa Mistra Jana Husi, založena jako Přemyslova v Praze roku 1903
- IV. župa Petra Gutha, založena v Kladně roku 1904
- V. župa Václava Budovce z Budova má sídlo v Mladé Boleslavi založena roku 1905.
- VI. župa Boleslava Jablonského v Soběslavi založena roku 1931 v Mezimostí
- VII. župa Vlasákova
- VIII. župa Tomáše Štítného má sídlo v Českých Velenicích.
- IX. župa Kubatova má sídlo v Českých Budějovicích
- X. baráčnická župa spisovatele Josefa Holečka ve Vodňanech.
- XI. župa Most
- XII. župa Jana Sladkého Koziny v Plzni
- XV. župa Františka Holého byla založená roku 1932 v Kralupech nad Vltavou.
- XIV. župa vznikla v Duchcově Josefa Jungmana
- XVIII. župa Tomáše Garyka Masaryka
- XX. župa Krušnohorská, založena v Chomutově
- XXI. župa vznikla v Ústí nad Labem.
- XXII. župa má ústředí v Sokolově.
- XXIV. župa Jana Žižky z Trocnova byla založena v 1949 a má ústředí v hl. m. Praha.
Náplň činnosti
[editovat | editovat zdroj]Mimo pravidelné schůzovní činnosti organizují či se podílí na organizaci Dne matek, MDŽ, Den dětí, rozloučení s rokem, stavění májek, pořádání baráčnických, staročeských plesů a zábav. Součástí zábav bývají i staročeské tance, např. Česká beseda. Dále se účastní různých místních aktů, jako kladení věnců, slavnostní průvody apod. Před nacistickou okupací se Baráčníci ve velkém účastnili i jiných vlasteneckých akcí. Akce bývají odlišné podle místních zvyklostí vesnice či města. Svérázné jsou i rituály při velkých akcích a schůzích, prováděné často v krojích.

V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Postava předsedy Baráčníků, který sdílí celu s Josefem Švejkem po Sarajevském atentátu, se objevuje také v románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1921) od Jaroslava Haška. Ve filmu Dobrý voják Švejk (1956) tuto postavu ztělesnil herec Jaroslav Vojta.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Muzeum hlavního města Prahy: Obce baráčnické na území hl. m. Prahy[nedostupný zdroj]
- ↑ Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 2 volumes (1297 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2019-2, ISBN 80-200-2019-5. OCLC 780284198
- ↑ https://www.baracnickarychta.cz, 16. září 2025.
- ↑ https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-baracnicka-rychta-restaurace-hospoda-mala-strana.A250522_200020_praha-zpravy_Ichuc, 16. září 2025.
- ↑ https://www.lidovky.cz/relax/design/konec-baracnicke-rychty-tak-jak-ji-zname.A160630_122412_ln_kultura_ele, 16. září 2025.
- ↑ František Vomáčka. Baráčníci. Zákupský zpravodaj. Duben 2009, roč. 18, čís. 4, s. 12.
- ↑ Srov. https://www.facebook.com/baracniciceskarepublika/posts/pfbid0F99N5gYN4RxV9U29TKewJymQZ8iVP3jhC6W2rRetuRJ2RpEumpGNudBpGn5kEnjYl, 16. září 2025.
- ↑ BROUČEK, Stanislav, Richard JEŘÁBEK, Etnologický ústav (Akademie věd ČR) a Masarykova univerzita. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. sv. 2, s. 36. ISBN 978-80-204-1450-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ea7b8c40-2439-11e6-aec6-001018b5eb5c.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická na Wikimedia Commons - Veleobec sdružených obcí baráčníků Praha - oficiální stránky českých baráčníků
- Sdružená obec baráčníků Staré Čičovice
- Baráčníci Středokluk
- Zpravodaj Sobotky
- Baráčníci v Zákolanech
- Baráčníci ve Mšeně
- Historie spolku
- Baráčníci v ČR Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Baráčníci Dolní Bousov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Baráčníci Tišice Archivováno 1. 5. 2009 na Wayback Machine.
- http://www.baracniciuhrineves.wgz.cz Archivováno 1. 9. 2009 na Wayback Machine.
- Baráčníci Řepov, okr. Mladá Boleslav
- http://5-zupa.webgarden.cz Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.