Přeskočit na obsah

Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická
Právní formaspolek
Založeno31. prosince 1976
AdresaJirny, Česko
IČO00464350
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pieta v krojích na Staroměstském náměstí v Praze

Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická, obecně v Čechách nazývaní Baráčníci, je společenská organizace založená v roce 1873.

První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. Bylo to období zakládání mnoha druhů různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. Baráčníci, kteří se scházeli v již zbořeném kolínském hostinci U Šleitrů zvaném Baráček, se starali o podporování vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojovali s vlastenectvím.

Období zakládání dalších obcí navazovalo na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891 a obdobné národní akce v dalších letech (Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895). Nejstarší pražskou obcí, která si zachovala kontinuitu, jsou Baráčníci malostranští, jejichž stolová společnost byla založena v polovině října 1893 v hostinci U tří červených růží. Do roku 1994 měla tato obec vlastní rychtu U lužického semináře 9 na Malé Straně.[1]

V roce 1896 vznikla Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikly jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově. První župa byla založena v Brandýse nad Labem schválením jejích regulí Zemským úřadem v Praze roku 1902. Tehdy se jmenovala I.župa Polabská. V roce 1907 se konal I. sjezd ve Veleobci sdruženého Baráčnictva v Českých Budějovicích a zde bylo rozhodnuto o vydávání svého svazového časopisu "Český Baráčník" Obce baráčníků vznikly i ve Vídni a přes emigranty v Spojených státech amerických.

Baráčnické spolky nezanikly tak jako mnoho jiných během komunistického režimu. Na začátku 50. let 20. století měl spolek přes 90 tisíc členů.[2]

Zvláštnosti pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Výbor místní obce baráčníků se označuje jako rychta a v jeho čele stojí rychtář. Baráčnická rychta je název pro spolkovou místnost nebo budovu. Z těch je nejznámější Baráčnická (nebo také Všebaráčnická) rychta v Praze na Malé Straně (Tržiště 555/23), kterou baráčníci zakoupili v roce 1926 a zejména na počátku 30. let ji stavebně upravili.[3] V sále besedy se pořádaly koncerty i jiné akce. Tamní restaurace byla po pětileté odmlce znovuotevřena v květnu 2025.[4][5]

Zajímavé je tradiční pojmenování členů a funkcionářů organizace. Členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru mají funkce panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndik/syndička (jednatel/ka), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zabezpečuje občerstvení), gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám).[6]

Cedulka baráčníků v Praze Michli

Baráčnický kroj je dvojí: jednak tzv. svéráz (mužský a ženský), jednak tzv. česká mařenka (krátce jen mařenka).[7][8]

Organizační struktura

[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruženy do žup.

  • I. župa Pavla Stránského ze Zapské Stránky, dříve I.Polabská, vytvořena roku 1902 v Brandýse nad Labem.
  • II. župa Jiřího z Poděbrad, založena roku 1902 jako Karlova v Praze
  • III. župa Mistra Jana Husi, založena jako Přemyslova v Praze roku 1903
  • IV. župa Petra Gutha, založena v Kladně roku 1904
  • V. župa Václava Budovce z Budova má sídlo v Mladé Boleslavi založena roku 1905.
  • VI. župa Boleslava Jablonského v Soběslavi založena roku 1931 v Mezimostí
  • VII. župa Vlasákova
  • VIII. župa Tomáše Štítného má sídlo v Českých Velenicích.
  • IX. župa Kubatova má sídlo v Českých Budějovicích
  • X. baráčnická župa spisovatele Josefa Holečka ve Vodňanech.
  • XI. župa Most
  • XII. župa Jana Sladkého Koziny v Plzni
  • XV. župa Františka Holého byla založená roku 1932 v Kralupech nad Vltavou.
  • XIV. župa vznikla v Duchcově Josefa Jungmana
  • XVIII. župa Tomáše Garyka Masaryka
  • XX. župa Krušnohorská, založena v Chomutově
  • XXI. župa vznikla v Ústí nad Labem.
  • XXII. župa má ústředí v Sokolově.
  • XXIV. župa Jana Žižky z Trocnova byla založena v 1949 a má ústředí v hl. m. Praha.

Náplň činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Mimo pravidelné schůzovní činnosti organizují či se podílí na organizaci Dne matek, MDŽ, Den dětí, rozloučení s rokem, stavění májek, pořádání baráčnických, staročeských plesů a zábav. Součástí zábav bývají i staročeské tance, např. Česká beseda. Dále se účastní různých místních aktů, jako kladení věnců, slavnostní průvody apod. Před nacistickou okupací se Baráčníci ve velkém účastnili i jiných vlasteneckých akcí. Akce bývají odlišné podle místních zvyklostí vesnice či města. Svérázné jsou i rituály při velkých akcích a schůzích, prováděné často v krojích.

Baráčníci při adventních slavnostech v Zákupech 2011

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Postava předsedy Baráčníků, který sdílí celu s Josefem Švejkem po Sarajevském atentátu, se objevuje také v románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1921) od Jaroslava Haška. Ve filmu Dobrý voják Švejk (1956) tuto postavu ztělesnil herec Jaroslav Vojta.

  1. Muzeum hlavního města Prahy: Obce baráčnické na území hl. m. Prahy[nedostupný zdroj]
  2. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 2 volumes (1297 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2019-2, ISBN 80-200-2019-5. OCLC 780284198
  3. https://www.baracnickarychta.cz, 16. září 2025.
  4. https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-baracnicka-rychta-restaurace-hospoda-mala-strana.A250522_200020_praha-zpravy_Ichuc, 16. září 2025.
  5. https://www.lidovky.cz/relax/design/konec-baracnicke-rychty-tak-jak-ji-zname.A160630_122412_ln_kultura_ele, 16. září 2025.
  6. František Vomáčka. Baráčníci. Zákupský zpravodaj. Duben 2009, roč. 18, čís. 4, s. 12.
  7. Srov. https://www.facebook.com/baracniciceskarepublika/posts/pfbid0F99N5gYN4RxV9U29TKewJymQZ8iVP3jhC6W2rRetuRJ2RpEumpGNudBpGn5kEnjYl, 16. září 2025.
  8. BROUČEK, Stanislav, Richard JEŘÁBEK, Etnologický ústav (Akademie věd ČR) a Masarykova univerzita. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. sv. 2, s. 36. ISBN 978-80-204-1450-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ea7b8c40-2439-11e6-aec6-001018b5eb5c.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]