Čestlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čestlice
Fara u kostela sv. Prokopa
Znak obce ČestliceVlajka obce Čestlice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 538141
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Říčany
Historická země Čechy
Katastrální území Čestlice
Katastrální výměra 4,42 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 644 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 309 m n. m.
PSČ 251 70
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Pitkovická 290
Čestlice
251 01 Říčany u Prahy
Starosta Petr Šachl
Oficiální web: www.cestlice-obec.cz
Email: obec@cestlice-obec.cz
Čestlice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Čestlice
Čestlice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čestlice (něm. Tschestlitz), se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů jihovýchodně od centra Prahy a šest kilometrů západně od města Říčany. Žije zde 644[1] obyvatel.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čestlice jsou nevelká obec ležící přibližně 15 km jihovýchodním směrem od centra Prahy. V obci se nachází díky blízkosti Prahy velké množství obchodních center a aquapark. V centru kolem kostela je zachován historický půdorys středověké vsi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi (Šestlice) se poprvé uvádí k roku 1228, kdy náležela jako součást k statkům svatojiřského kláštera (a to až pravděpodobně do 20.let 14 století), protože až od roku 1320 se objevují písemné doklady o jiných držitelích Čestlic. Prvním zapsaným jménem (držitelem) byla roku 1324 Vojslava, manželka Slávka ze Čestlic (patřícího do rodu Říčanských z Říčan), ale již příštího roku prodává již jako vdova své věnné dědictví "s vólí synů Ješka, Ctibora a Slávka" pravděpodobně Seydlinovi z Prahy a Písku. Ručitelem obchodu byl Havel z Lipna. Roku 1331 se v Čestlicích uvádí Vilém Vznata ze Záp, který se svým bratrem Vícemilem z Kvilic a se dětmi směnil svůj díl v Čestlicích za jejich dědičný majetek v Kvilicích s doplatkem. Rudolf z Průhonic daroval v Čestlicích roku 1336 tři dvory k faře Průhonic. Pánům z Říčan, resp. jejich průhonické větvi, patřily pak Čestlice až do roku 1372. Roku 1380 měl vesnici Jan Kantor, děkan u svatého Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk. Ten prodal roku 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františkovi Kamaréřovi, od jehož nástupce Albrechta Kamaréře tento díl koupil Mikuláš (Mikš). Ještě roku 1408 se uvádí Mikuláš z Čestlic se synem rovněž Mikulášem. Vlastník druhé části vsi děkan Jan Kantor zemřel v roce 1389. V roce 1418 byl v Čestlicích stále ještě uváděn Mikuláš, ale není zřejmé jestli šlo o otce nebo o syna. Dcera Mikuláše Alžběta se provdala za Litmíra z Háje, který zemřel před rokem 1423. Ještě v roce 1423 se Alžběta provdala za Lidéře z Radkovic na Roztokách, ale v roce 1429 opět ovdověla a posléze se provdala za Záviše z Valdštejna, na kterého o pět let později přepsala veškerý majetek, který v Čestlicích vlastnila.

Záviš prodal roku 1457 polovinu tvrze a dvora v Čestlicích (zde je poprvé doložena tvrz) s polovinou pusté vsi, kterou roku 1427 vypálili vojáci, manželům Martinovi Bořkovi z Lukavce a Anně ze Žernosek. Anna držela svou polovinu ještě roku 1465. Druhou polovinu čestlické tvrze a vsi vlastnil Vilém z Chlebova a Čestlic, snad vnuk Mikuláše z Chlebova, který svůj díl prodal před rokem 1465 Janovi a Heřmanovi z Říčan. Roku 1496 patřily Heřmanovi ze Sulic. Kdy tvrz zpustla není známo, ale kolem roku 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr.

Roku 1541 byly Čestlice připsány k majetku průhonických (v té době v držení pánů Zápských ze Záp), kam patřily až do roku 1927, kdy pozemky patřící ke dvoru byly rozparcelovány (pozemková reforma). Zbytek o výměře 61 ha byl prodán majitelem Sylva-Tarucou Josefu Livorovi z Vykáně u Českého Brodu.

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
313 341 345 316 348 352 389 313 300 280 347 405 405 633

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[3]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[3]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[4]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[5]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Čestlice (385 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] holič, 3 hostince, kovář, krejčí, obuvník, pohřební ústav, pojišťovací jednatelství, sklad rakví, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestlice, trafika.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kostel svatého Prokopa na návsi, jednolodní s věží z období historismu (1863-1864), s gotickou kaplí P.Marie
  • socha svatého Václava na návsi, barokní ze 2. čtvrtiny 18. století

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 se sjezdem 8 (Čestlice). Dále zde prochází silnice III. třídy[13]:

  • III/00339 Průhonice - Čestlice - Benice
  • III/00310 po hranici Prahy z Průhonic do Pitkovic
  • III/00311 Pitkovice -- Čestlice - Dobřejovice
  • III/00312 Čestlice - Nupaky
  • III/3338 po hranici Prahy z Benic do Nupak

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Praha-Uhříněves ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova.

Příměstské autobusové linky projíždějící obcí vedly v roce 2011 do těchto cílů: Praha-Uhříněves v pracovních dnech (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Modletice, Praha-Opatov, Říčany denně (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.), Praha-Opatov, Velké Popovice v pracovních dnech (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  5. Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
  13. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech, I, E.Poche a kolekiv. Praha1978, s. 231.
  • Antonín Poldauf, Místní jména v Čechách I., Praha 1958, s. 303.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]