Čestlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čestlice
Fara u kostela sv. Prokopa
Znak obce ČestliceVlajka obce Čestlice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 538141
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Říčany
Historická země Čechy
Katastrální území Čestlice
Katastrální výměra 4,42 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 656 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 309 m n. m.
PSČ 251 70
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Pitkovická 290
Čestlice
251 01 Říčany u Prahy
Starosta Martin Diviš
Oficiální web: www.cestlice-obec.cz
Email: obec@cestlice-obec.cz
Čestlice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Čestlice
Čestlice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čestlice (něm. Tschestlitz), se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů jihovýchodně od centra Prahy a šest kilometrů západně od města Říčany. Žije zde 656[1] obyvatel. Většinu zastavěné rozlohy obce zabírá Obchodní a zábavní zóna Čestlice ležící u dálnice D1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi (Šestlice) se poprvé uvádí k roku 1228, kdy náležela jako součást k statkům svatojiřského kláštera (a to až pravděpodobně do 20.let 14 století), protože až od roku 1320 se objevují písemné doklady o jiných držitelích Čestlic. Prvním zapsaným jménem (držitelem) byla roku 1324 Vojslava, manželka Slávka ze Čestlic (patřícího do rodu Říčanských z Říčan), ale již příštího roku prodává již jako vdova své věnné dědictví "s vólí synů Ješka, Ctibora a Slávka" pravděpodobně Seydlinovi z Prahy a Písku. Ručitelem obchodu byl Havel z Lipna. Roku 1331 se v Čestlicích uvádí Vilém Vznata ze Záp, který se svým bratrem Vícemilem z Kvilic a se dětmi směnil svůj díl v Čestlicích za jejich dědičný majetek v Kvilicích s doplatkem. Rudolf z Průhonic daroval v Čestlicích roku 1336 tři dvory k faře Průhonic. Pánům z Říčan, resp. jejich průhonické větvi, patřily pak Čestlice až do roku 1372. Roku 1380 měl vesnici Jan Kantor, děkan u svatého Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk. Ten prodal roku 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františkovi Kamaréřovi, od jehož nástupce Albrechta Kamaréře tento díl koupil Mikuláš (Mikš). Ještě roku 1408 se uvádí Mikuláš z Čestlic se synem rovněž Mikulášem. Vlastník druhé části vsi děkan Jan Kantor zemřel v roce 1389. V roce 1418 byl v Čestlicích stále ještě uváděn Mikuláš, ale není zřejmé jestli šlo o otce nebo o syna. Dcera Mikuláše Alžběta se provdala za Litmíra z Háje, který zemřel před rokem 1423. Ještě v roce 1423 se Alžběta provdala za Lidéře z Radkovic na Roztokách, ale v roce 1429 opět ovdověla a posléze se provdala za Záviše z Valdštejna, na kterého o pět let později přepsala veškerý majetek, který v Čestlicích vlastnila.

Záviš prodal roku 1457 polovinu tvrze a dvora v Čestlicích (zde je poprvé doložena tvrz) s polovinou pusté vsi, kterou roku 1427 vypálili vojáci, manželům Martinovi Bořkovi z Lukavce a Anně ze Žernosek. Anna držela svou polovinu ještě roku 1465. Druhou polovinu čestlické tvrze a vsi vlastnil Vilém z Chlebova a Čestlic, snad vnuk Mikuláše z Chlebova, který svůj díl prodal před rokem 1465 Janovi a Heřmanovi z Říčan. Roku 1496 patřily Heřmanovi ze Sulic. Kdy tvrz zpustla není známo, ale kolem roku 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr.

Roku 1541 byly Čestlice připsány k majetku průhonických (v té době v držení pánů Zápských ze Záp), kam patřily až do roku 1927, kdy pozemky patřící ke dvoru byly rozparcelovány (pozemková reforma). Zbytek o výměře 61 ha byl prodán majitelem Sylva-Tarucou Josefu Livorovi z Vykáně u Českého Brodu.

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
313 341 345 316 348 352 389 313 300 280 347 405 405 633

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[3]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[3]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[4]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[5]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Ve vsi Čestlice (385 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] holič, 3 hostince, kovář, krejčí, obuvník, pohřební ústav, pojišťovací jednatelství, sklad rakví, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestlice, trafika.

21. století[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století vyrostla na západ od obce podél dálnice D1 obchodní zóna. Ta svou rozlohou přesahuje rozlohu obytné části Čestlic. Zahrnuje několik velkých nadnárodních obchodních řetězců (Makro, Kika, Albert, Bauhaus), obchodní centrum Spektrum a například autosalony. Od roku 2008 se zde nachází největší akvapark ve střední Evropě, Aquapalace Praha.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kostel svatého Prokopa na návsi, jednolodní s věží z období historismu (1863-1864), s gotickou kaplí Panny Marie (podél kostela jsou pozůstatky staré vsi)
  • socha svatého Václava na návsi, barokní ze 2. čtvrtiny 18. století

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 se sjezdem 8 (Čestlice). Dále zde prochází silnice III. třídy[13]:

  • III/00339 Průhonice - Čestlice - Benice
  • III/00310 po hranici Prahy z Průhonic do Pitkovic
  • III/00311 Pitkovice -- Čestlice - Dobřejovice
  • III/00312 Čestlice - Nupaky
  • III/3338 po hranici Prahy z Benic do Nupak

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Praha-Uhříněves ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova.

Příměstské autobusové linky projíždějící obcí vedly v roce 2011 do těchto cílů: Praha-Uhříněves v pracovních dnech (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Modletice, Praha-Opatov, Říčany denně (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.), Praha-Opatov, Velké Popovice v pracovních dnech (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  5. Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
  13. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech, I, E.Poche a kolekiv. Praha1978, s. 231.
  • Antonín Poldauf, Místní jména v Čechách I., Praha 1958, s. 303.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]